No já bych řekl, že při britském manévru "položení čárky na T", převaze v boční salvě a počtu lodí bitva skončila jednoznačně německým vítězstvím minimálně na taktické úrovni, Home Fleet převedla dost ostudný výkon zejména co se přesnosti dělostřelby týká. A důraz na velká děla se ne vždy vyplatí - zkáza tří bitevních křižníků u Jutska (a lodě postavené podle stejné filosofie - Hoodu v roce 1941), mluví za vše. Navíc sice německé lodě si na větší výpad už netroufaly, ale o to větší důraz začal být kladen díky tomu Německem na ponorky a právě díky ponorkové válce byla v roce 1917 Velká Británie na samé hranici hospodářského kolapsu.

Úžasné je, že před sto lety k takovýmhle věcem byl zapotřebí špičkový armádní výzkum, zatímco před patnácti lety si této kvadratické závislosti všiml i průměrný mírně přemýšlivější pařan Age of Empires II na koleji (nejlépe nějaké technické univerzity). Vlastní zkušenost...

Jde jenom o převedení do formálního zápisu. Pořekadlo: „Čert nosí na větší hromadu“, je známé už dlouho.

Skvělý článek, díky.

Zaujímava informace. Pripomelo mi to situaci z druhé svetové, kdy Tigr byl taký lepší tank než T 34, ale tech se diky jednoduchší konstrukci dalo vyrobit rychle mnohem vic a dosahnout tak prevahu na bojisti.

Jinak bych gro britského strategického úspechu pripsal rozvedce, ktera odhalila, že na more nepluje jako obvykle jen prepadovy svaz, ale celá Hochseeflote, cimz prekazila nemecky plan vylakat horkokrevneho Beattyho na more samotného a zničiť jeho lode aniz by se museli utkat s celou Grand Fleet.

Jak mam tedy chapat, ze Britove vyhrali, kdyz jiny clanek tady pise o tom, ze Britove v bitve prisli o daleko vetsi tonaz a vice modernich lodi, nez Nemci? A tady se zase pise, ze Britove se ridili nejakym vzoreckem a jasne zvitezili.

Muze mi to prosim nekdo dovysvetlit?

Znáte termín Pyrrhovo vítězství? První věta na wikipedii to podává dle mě dost trefně pro tuto situaci:

"Pyrrhovo vítězství je slovní spojení, které vyjadřuje formální vítězství či úspěch, které ve skutečnosti ve svých důsledcích žádným vítězstvím či úspěchem není."

Tak já vás v první řadě pochválím za nádherný článek- o takové rovnici slyším poprvé, a znít to velmi zajímavě, ale v druhé trochu zkritizuju:

Já bych řekl, že Němci tuto bitvu vyhráli. Proč? Dokázali zničit více britských lodí, ba dokonce ve chvíli, kdy Angličané začali získávat převahu se jim povedlo odpoutat- takticky tedy vítězství. Že se poté již neodvážili postoupit další střet? Německá admiralita bohužel věřila, že není schopna Brity porazit, tohle byla v podstatě jediná velká bitva- na předchozím stavu se celkem nic nezměnilo. Pokud by se flotily nepotkaly, nic moc jiného by se z hlediska dlouhodobého vývoje nestalo. To ovšem není záležitost tohoto jednoho střetu, ale celé války a doktríny.

A ještě něco: Nechtěli by jste na téma těhle rovnic udělat celý seriál? Třeba s možnostmi, jak si nasimulovat vlastní bitvu, atd....

Němci trpěli pomalou výrobou. Každý kus byl mistrovské dílo. Ale vznikal pomalu. Britové šli ruskou cestou. Větší množství méně kvalitních kusů a maximální soustředění na útok. To vytváří mlýn, který se špatně překonává. A ano vyžaduje akceptaci vyšších ztrát na jednotku času v boji než by bylo u jiné strategie. Nicméně v celkové sumě to není tak velký rozdíl a je šance, že nepřítele zlomíte psychycky, což se u bitevních lodí skutečně stalo - Němci už moc nepředvedli...

Technet je jako z jiného světa než zbytek iVčera. Klobouk dolů, krásné čtení

super cteni, diky

Díky za vynikající článek. Poznal jsem správně HMS Derfflinger?

Vím, že ostatní rubriky nemohou dosáhnout kvalit Technetu, ale ten odstup je opravdu markantní.

Toto nie je železný pes, ale snáď ešte sĺávnejší nepotopitelný SMS Seydlitz.

Krasne se to cetlo, parada