- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Docela by mě zajímalo to dělení vlakových tříd za 1. republiky, vždy jsem měl za to, že se postupně zrušila pouze 3. třída, protože sedět na prknech nebylo už společensky únosné. Tady mě to trošku vyvrací autor s tím, že 2. třída tehdy je to samé co nyní 1.třída. Co tedy byl za komfort tehdejší 1. třída - kožené čalounění a kaviárové tousty a jako dezert a doutníček s kávou zdarma?
Hmmmm, tady se pachtíme 25 let a konce nevidět!
I. republika dokázala pozoruhodný rozvoj, dá se říci na světové úrovni, za mnohem kratší dobu! Nejen tato perla inženýrství, ale pevná měna, kvalitní věci, kvalitní potraviny, obuv, látky atd, za dostupné ceny, vynikající školství, vynikající image Sigma, Škoda, Baťa, Made in Czechoslovakia!
Dnes jen montovna, potraviny Polska, věci Made in China, když jedu do Švýcar, tak brečím!
Mistrovství spočívá v tom, že to konstruoval na papír. Dnes nepředstavitelné.
Pane dokrote maltu! Hned to bude pane inženýre! Takhle na sebe volali na stavbě dělníci. Šla kolem hlídka VB a hned je legitimovala, jelikož se dopouštěli něčeho nekalého. Při legitimaci zjistili, že ten u míchačky je JuDr a ten zedník má Ing. v občance. Tak je uklidili do skladu, aby nepobuřovali veřejnost.
PS: Víte proč se Bránickému mostu říká Most inteligence?
To co jste popsal, bylo ve třicátých letech u nás běžné, protože byla krize! Takže nejen za komunistů...
Jediná slabina tohoto článku je neúplně adekvátní srovnání situací v okolních zemích, která pak tady některé nemístně dojímá. V motorových vozech byl bouřlivý vývoj nejen v Československu, ale i v dalších zemích.
Technicky nejdál bylo Německo, vrstevník Slovenské strely (v podstatě designová hračka) byl tento na svojí dobu nadvlak, který tvořil páteř rychlých spojení DR.
https://de.wikipedia.org/wiki/DR_137_273_%E2%80%A6_858
V Německu byli už od začátku 20. století velmi daleko v nasazení a využití elektrické trakce, v ČSR byly elektrifikované kousíčky a to ještě podstatně jednodušší stejnosměrnou technologií.
I Itálie, na kterou je vždy tendence se dívat přes prsty, motorové vozy měla a úplné srágory to asi taky nebyly (zmíněna rychlost 105 km/h v reálném provozu, zajímavostí je i foto z Prahy):
http://www.drehscheibe-online.de/foren/read.php?17,6578823
Podobně bych nepodceňoval Francouze, první náhodně vygpoglený kus je naprosto srovnatelná luxuska jako Strela: https://de.wikipedia.org/wiki/Bugatti-Triebwagen
Takže vyznění článku, že Čechoslováci vymysleli něco jedinečného bych korigoval v tom smyslu, že ČSR byla v dopravním strojírenství (s výjimkou elektriky) schopna před WWII držet krok se špičkou západní Evropy.
Krásný stroj, kéž by měl štěstí jako Stříbrný šíp a dostalo se mu stejné restaurace.
Tak osud kolbeňáckého Stříbrného šípu bych tatrovácké Strele rozhodně nepřál. Brrr, z toho vozu zbyla jen karosérie...
Samozřejmě chápu, že jste měl na mysli současný stav, ne osud vozu v letech 1939-2005.
Jen se divim, ze v dobe, kdy jsou sbirky na kde co, tak ze taky nejakou nevypsali.
Slovenská strela (míněno spoj, nikoliv konkrétní motorák) byl populární, takže časem začala nabídka zaostávat za poptávkou. Už koncem 30. let proto začaly ČSD uvažovat o přechodu na "klasickou" soupravu s použitím speciální proudnicové parní lokomotivy (dvě hnané nápravy, rychlost tuším 130) a dvou nebo tří vagonů srovnatelného komfortu. Kvůli událostem z toho pochopitelně sešlo.
(A pořádná mašina má stejně komín...)
Je to horkosladke cteni. Je krasne cist jak rozvinute nase drahy tehdy byly i ve srovnani se svetem a smutne, kdyz si uvedomime dnesni realitu, kdy nektere staty maji VRT uz padesat let a my budeme nejspis jeste tak dalsich 30 let cekat..
Ve srovnání s Německem až tak rozvinuté nebyly (trasování tratí umožňující vyšší rychlosti, rozsáhlá elektrizace ještě před WWI...).
72 míst... a hned nato psáno 40 míst v křáckém oddělení a 36 v nekuřáckém... nevím, školy nemám, není tam ošibka ?
Díky, je tam chyba, jdu opravit.