Slovo firma se vam tam vloudilo dvakrat: "vyráběné firmou Budd Company"

Bud to muze byt "vyráběné firmou Budd" nebo "vyráběné Budd Company".

Pravda, vypadá to trochu nešťastně, Budd Company je název firmy v originále, upravím, stačí uvádět Budd.

Zajímavé je, že TGV měla mít původně spalovací turbínu (ačkoli ne jako proudový pohon). Ropná krize si vynutila elektriku.

Spalovaci turbinu se ovsem podarilo uspesne aplikovat u tezkych nakladnich lokomotiv Union Pacific. Palivo do nich bylo prakticky zadarmo, tehdy to byl odpad.

Téměř raketový vlak

Nemůže to být raketový vlak, když to mělo proudové motory.

Muselo by to mít něco jako stíhačka Me-163 :-).

Jo, odstraňování sněhu z kolejí... V Liberci se na tohle používal za bolševika trup MIGu (tuším 15tky) osazený na železniční podvozek. To byl vždycky rachot :)

Já vím, že to není stěžejní částí článku, ale provokují mě věty jako "Jak bylo řečeno, koncepce B-36 byla zastaralá už v době vzniku...". Autor by si mohl zkusit najít, ze kdy skutečně koncepce pochází, resp. kdy byla poptávána specifikace, ze které nakonec B-36 vznikl či kdy byl podepsán kontrakt na dodání prototypu. Že byl vývoj následně několikrát pozastaven, přeřazen na druhou kolej a nakonec milostivě dotažen až k sériové výrobě bezmála o dekádu později, už je věc jiná.

Každý na to můžeme mít jiný názor. Jinak aby nevznikla mýlka, "v době vzniku" jsem myslel v okamžiku, kdy byl stroj připraven k operačnímu nasazení, není to myšleno jako časový úsek celého zrodu projektu. Pístové bombardéry B-36 se začaly zařazovat do výzbroje v době nástupu proudových stíhaček, z tohoto důvodu je považuji v té době již za zastaralé, na druhou stranu některé výkony měly excelentní, což je v článku zmíněno. Zkrátka, než přišly B-52, tak jiná plnohodnotná alternativa za ně nebyla, ale to tu zastaralost nemusí vylučovat.

Moc pěkné. Někdy je třeba opravdu vyzkoušet, že tudy cesta nevede.

S kresbou vektoru je to samozrejme jasne, ale mel by to pochopit kazdy i bez nich. Tah je nahore, vysoko nad tezistem, takze tlaci cely vagon ke kolejim. S prednim umistenim a vyosenim samozrejme jeste vice. Ale odlehceni pride je nesmysl. Z hlediska tahu motoru, aerodynamika je vec dalsi, jina.

Ono obecně nešlo o odlehčení při jízdě (což je úplná pitomost), ale odlehčení špatným rozložením hmotnosti vlaku, kdy by se všechna soustředila dozadu a předek by byl moc lehký.

Započítal jste inflaci? V dnešních by těch sto tisíc dolarů bylo skoro sedm set padesát tisíc.

Porad malickost. V dnesni dobe by to slo do milionu.

Dovolím si ještě jednu ( slibuji poslední) kacířskou myšlénku. Umístění motorů vzadu není možné proto, že vůz je vybaven i dieselovými motory, které mají na střeše výfuky. Proudové motory umístěné vzadu, by tedy nutně nasávaly jejich výfukové zplodiny. Ovšem teorie o tom, že tam jsou kvůli stabilitě hnacího vozidla, je dle mého názoru neudržitelná.

Poznamka je fakticka, umisteni motoru je udrzitelne. Tohle muzete aplikovat na silnici, ne na kolejich. Par vyhozenych vagonu a to jen kvuli spatne rozlozene hmotnosti jsem videl. Staci dat na predek sunute jednotky prazdny vagon.

Pro kritiky Kateriny Vyborne:

Jste ponekud MIMO a chybi vam zakladni technicke mysleni.

Motory vzadu by predek vubec nenadlehcovaly, naopak pritlacovaly. Staci si uvedomit, ze jsou nahore. Na rozdil od zaberu auta a motocyklu by tah motoru nahore tlacil predek k zemi.

A to v obou pripadech - motor vpredu i vzadu. U predni verze pusobi navic vaha. Ale uvaha o nadlehceni predku tahem motoru je nesmysl.

Ano, pokud jsou umístěny nad těžištěm, tak by se předek nenadzvedl.