Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Poprvé v historii. Solar Impulse 2 obletěl svět jen na sluneční energii

V Abú Zabí přistál v úterý brzy ráno po patnáctiměsíční cestě letoun Solar Impulse 2. Ve vzduchu strávil celkem 500 hodin a dnem i nocí jej poháněla jen a pouze sluneční energie. Je to první takový stroj na světě, který Zemi obletěl. Na cestu se vydal loni devátého března ze stejného místa.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P96e34t96r 75H92a17j17i87č 1960169238138

Na začátek by to mohlo být i lepší, ale teď už se budou ti druzí předhánět v tom, kdo to dokáže rychleji a efektivněji. řekl bych, že to půjde docela rychle. Tento letoun má velmi malou cestovní rychlost. Důvod je jasný. Minimální spotřeba energie. Jsem zvědavý, kam se to posune, protože tohle je oříšek. Spotřeba energie roste s druhou mocninou rychlosti díky odporu vzduchu.

0/0
3.8.2016 20:53

K44a50m69i28l 77K70r36b37á42l72e34k 6384282865533

tak doufám, že SI 3 ten oblet Země zvládne bez mezipřistání

0/0
27.7.2016 17:23

T40o96m73á39š 39M70a81t14ě13j 9185728693792

SI3 možná ano... ale pilot to nezvládne.

+1/0
27.7.2016 21:59

Z86b47y58n25ě73k 47P11o82i64s36l 9158486608664

Jistě se jedná o zajímavý experiment, který bezpochyby přinesl nemálo nový poznatků. Pokud by se ale mělo jednat o náznak budoucnosti letecké dopravy, pak je to čirý nesmysl, který ovšem environmentální fanatici nikdy nedokáží pochopit. Množství energie potřebné pro pohon letadel nebo celé světové ekonomiky je mnohonásobně vyšší, než kolik je možné vytěžit ze sluneční energie dopadající na zemský povrch. Je to prostá kombinace matematiky a fyziky, která tuto možnost vylučuje bez jakýchkoliv pochybností. Jistě je možné začít argumentovat tím, že na pokrytí spotřeby elektřiny ČR postačí, když vybudujeme sluneční elektrárnu o ploše X tisíc km2, jenže to platí za předpokladu, že na tu elektrárnu bude svítit sluníčko 24hodin denně, kolmo na plochu. Jedná se tedy o utopii a nikoliv reálnou techniku. Přitom všem je potřeba vzít v úvahu, že cena takové elektrárny by zničila i arabské naftové šejky.

Postavit letadlo, které by bylo schopné přepravovat nějaký náklad, rozumnou rychlostí za rozumnou cenu a přitom bylo poháněné solární energií, je prostě fantasmagorie. To, co nám bylo předvedeno je pouze drahá hračka bez praktického využití. Solární letadla jsou prostě stejná utopie jako solární cokoliv. Sluneční záření je efektivně využitelné na oběžné dráze Země, nikoliv na jejím povrchu. Má to totiž značná fyzikální omezení, která z principu nelze překonat.

0/−4
27.7.2016 8:23

M79a83r19t82i32n 26P27i71š95t39o22r54a 8928418856509

Na leteckou dopravu to možná nestačí, ta je ale nežádoucí, stejně jako každá jiná.

U spotřeby elektřiny ČR to je ale jiné, tu lze bez fyzikálních omezení snižovat až k nule. Tedy by to na ni stačit mohlo.

0/0
27.7.2016 14:24

K31a48m45i73l 42K55r40b41á38l73e56k 6904472865453

tohle opravdu není budoucnost letecké dopravy, ale budoucnost telekomunikací. Ze SI vzniknou "vzdušné satelity" letadla létající 20 až 30 km nad zemí týdny, měsíce či roky bez přistání. Budou sloužit jako základnové stanice pro mobily či internet věcí, dokážou 24 hodin sledovat území pod sebou nebo vysílat korekční signály pro superpřesnou navigaci GPS.

0/0
27.7.2016 17:29

P25e87t53r 65H78a18j86i69č 1450809938908

Působíte věrohodně. Vaše argumenty jso ale jen a jen argumenty a nejsou podložené fakty. Skutečnost je ale jiná a mnohdy úplně opačná, než se nám snažite namluvit. Prostudujte si o této problematice něco aktuálního a pochopíte, jak rychle se vývoj v této oblasti posouvá kupředu.

0/0
3.8.2016 20:48
Foto

P61a13v40e49l 14K21o84z60á65k 8513125837513

"Ten Piccard"? ;-)

Ani nevíte, jak se mi ulevilo, když tu pan Havel zavedl kulturu o jednom filosofovi, jednom spisovateli a jednom dramatikovi. Nebýt toho, možná jsem musel hrát "toho Kozáka".

0/0
26.7.2016 22:46

O42n68d73ř21e31j 50Š77i59m35e74k 5573432797508

Co jste tady tim chtel jako rict?

+1/0
26.7.2016 23:09
Foto

P33a77v46e96l 47K67o78z84á89k 8763245767693

Kupodivu vařím jen ze dvou motivů, a ty tam už máte. Jedním motivem je postoj vedení státu ke tradicím, včetně nějakým způsobem zapsaných a zviditelněných jmen - a na druhou stranu stres pro nositele těch jmen.

Před rokem 1989 jsem se trochu bál, že nebudu hoden slavného jména Masarykova žáka a Patočkova učitele. Po roce 1989 se mi především ulevilo, protože nejenom, že nedošlo na naše slavné jméno, ale téměř nedošlo ani na samotného TGM.

Ona totiž může být taky určitá diskrepance mezi reprezentací tradice a osobními názory člověka, který ji náhodou zdědil (resp. mu ji osud pověsil na krk).

Aspekt, který jsem tady málo řešil, je: proč si vlastně národy udržují slavná jména?

Pokud by to udržování mělo nějaký smysl, tak to už opravdu spadá do kulturně-politické koncepce pana Havla...

0/0
27.7.2016 9:31

M52a40r78t27i88n 22N92e87r75m34u14t 9357187568669

WTF?

+1/0
27.7.2016 21:24
Foto

P79a64v19e31l 42K14o55z55á44k 8213785777353

Tenhleten dnešní pan Piccard by se ve Francii nemohl dostat do mé situaci - ale možná, že to nastane, až Francii ovládnou Afričani? - že by byla zakázána jména významných lidí z historie. A tohle se stalo za Havlovy mocenské skupiny. Takže proto ta jména neznáte. Znáte jen jednoho filosofa, jednoho dramatika a jednoho spisovatele. (Asi si někde, kde o nás rozhodovali, řekli, že to pro 10 miliónů stačí.) Mě pobavila ta za článkem zabudovaná poznámka, že je to opravdu "ten Piccard".

0/−2
27.7.2016 23:49

M28a22r73t78i23n 20N39e12r16m97u69t 9377517468949

Havla mám rád jako osinu v.... ale zde jste opravdu mimo mísu. Např. my co nejsme nejmladší, pamatujeme Piccardy s batyskafy, balóny apod. a sloupek jen upozorňuje, že se nejedná o náhodnou shodu jmen, ale o pokračování. Trochu méně paranoie by stačilo (ale to neznamená, že po nás nejdou!!)

+1/0
28.7.2016 9:01
Foto

P26a18v87e31l 58K71o63z52á58k 8723365447683

Má paranoiu taky pan Konůpek z Norska, který ve svých pamětech na Vltavě říkal, že o jeho dědovi, prof. K. Vorovkovi, nepadlo po roce 1989 ani slovo?

0/0
28.7.2016 10:34

J21a16r67o24m33i47r 10F56a17r51e89k 4132753137

https://www.kosmas.cz/knihy/155937/karel-vorovka/

1. vydani, rok 2010........

0/0
28.7.2016 10:54
Foto

P22a18v12e76l 63K91o25z68á96k 8493525237713

To jsem rád, že jeho paranoia vedla k monografii o jeho dědečkovi :-) Poslechněte si ty jeho paměti, až je budou opakovat, že to tam říká. Nevím, kdy byly natočeny.

Můj případ je těžší, protože jde o vyslovenou averzi.

0/0
28.7.2016 20:01

J54a48k34u60b 98K62o73s 3636492880164

Tady se dá říct jediné....a přitom taková blbost

0/0
26.7.2016 22:13

O40l40d76ř80i82c78h 58Ř92e11z77n32í95k 7925232374318

hmm, za pět měsíců kolem země, kdyby alespoň to bylo těch "80" dní... plachetnice to dala už 45 a balón 11 dní ;-D ;-D ;-D

0/0
26.7.2016 21:19

P95e24t41r 96V39i73n26t54r60l69í91k 3986464461

Dala to i poprvé?

+1/0
26.7.2016 21:30
Foto

J39a58r40o91s96l49a75v 27J15a20n52s35a 5287466550452

Jak bude asi toto éro veliké pro sto pasažérů. Tady se jedná spíš jen o pokrok v technologiích.

0/0
26.7.2016 17:55

J78a44r93o89m85í28r 12R20y25b78k23a 3462707221682

Není to až tak úspěch západu jak SAE,Araba hledej za vším...

0/0
26.7.2016 17:15

J56a83k77u33b 25F13e94i28f50a87r 7349689986729

Tento pokus pouze poukázal na to, jak dnešní "čisté" technologie jsou daleko reálného (tedy použitelného) nasazení.

+3/0
26.7.2016 16:36

J32o41s22e84f 19Š27o10l18t53e70s 8444738930763

Zajímavý, v balónu to zvládl za 11 dní, tedy za polovinu času...

+2/0
26.7.2016 16:21

P91e78t50r 89M61i74c20h74a63l 2640304201582

Před takovými lidmi smekám. Bohužel budoucnost letecké dopravy se v oblasti solárního pohonu nenachází.

0/0
26.7.2016 15:32

P12e36t29r 67Z19d74e29n64ě15k 2304959874

Jako pokus to je možné ohodnotit kladně. Praktické využití zatím nula. A je otázkou, zda to někdy nějaké praktické použití bude mít. Dost pochybuji. I když proti dalším pokusům, které budou financovány ze soukromých zdrojů, nic nemám.

+1/0
26.7.2016 15:15

O35n51d80ř93e31j 30Č49a95p16k66a 6131271103724

Jednou třeba telekomunikace. Dron s výdrží ve vzduchu 1-2 měsíce, v něm mobilní buňka a připojení na geostacionární družici. Pokryjete s tím libovolnou díru uprostřed ničeho za zlomek ceny systému jako Iridium.

0/0
27.7.2016 1:20

T27o84m95á90š 90M19a92t42ě60j 9185348513662

Jakékoliv připojení přes geostacionární družici je... na kočku.

Rychlost světla je sv..ňa.

0/0
27.7.2016 9:20

J32a71n 48S72m64e67t71a63n93a 2985622795154

Na cestu se vydal loni devátého března ze stejného místa.

.. a dal to za 21 dní. Kde tedy byl mezi tím?

0/0
26.7.2016 15:10

J22o88s26e11f 62Š25o93l87t39e71s 8184908900943

Na zemi. Mezipřistání.

0/0
26.7.2016 16:22

J20a27n 89P27e28r14n81i49k 8550821638536

Na zemi a dobíjel a dobíjel a dobíjel.

0/0
27.7.2016 8:12

J49a44k90u53b 29M96a62t81o26u86š 3875312482753

Příme využití Solar Impulse je ten že jde postavit dron který může kolem světa kroužit do konce konce světa. Mě spíš zajíma jestli pracují na 3. který to zvládne bez mezipřistání.

+1/0
26.7.2016 12:13

T52o46m33á12š 75M56a26t86ě35j 9725928113102

Stroj by to asi zvládnul... ale člověk ne.

0/0
26.7.2016 12:20

J19a57r79o31m60i23r 53F85a86r97e11k 4702783397

Rutan Voyager, Virgin Atlantic GlobalFlyer..... i lide to zvladaji.

0/0
26.7.2016 12:26

T38o69m51á96š 11M46a26t24ě70j 9425878533802

Solar impulse - rychlost letu 70km/h. Pohodlí nula... jeden pilot... a pokud se před letem nevyčural, tak nikam neletěl.

Rutan Voyager: 187 km/h - 2 lidi... nosnost jinde než SI

VA GF: sice jen jeden člověk, ale rychlost kolem 400km/h...

Ty dva měly navíc dost motorové síly, aby si poradili i s nějakou tou nepřízní počasí... SI byl schopen letu jen v ideálních podmínkách (stěží řiditelný větroň).

+1/0
26.7.2016 12:39

J64a91r43o15m25i38r 20F63a21r28e40k 4192873557

Jasne, to beru. Proto musi dojit k dalsimu vyvoji. Proste stavajici SI2 je rad, ze vubec leti. Ale pri zvyseni ucinnosti solarnich clanku budete potrebovat mensi plochu kridla => lehci letoun, mene odporu, nizsi potrebny vztlak, lepsi prebytek vykonu, vetsi nosnost, vetsi rychlost, lepsi odolnost konstrukce (respektive vyssi povolene nasobky zatizeni). A uz to bude realizovatelne.

0/0
26.7.2016 12:43

T75o69m69á60š 87M18a59t60ě20j 9935608173592

A co chceš vyvinout? Dole sem to počítal... pro ideální případ.

Vezmu jejich plochu křídel 200m2 - a vezmu solární konstantu, která je na hranici atmosféry a ještě ji zvednu na 1,4 kW/m2 a zbytek bude se 100% účinností - tak mám na hraní 280 kW...

(realita byla, že z těch solárních článků měli se zohledněním atmosféry a účinnosti 45 kW peak).

+3/0
26.7.2016 12:48

T21o76m54á23š 25M81a12t15ě43j 9495738603422

Fyzika je prostě neúprosná... v atmosféře prostě více než 1 kW / m2 nedostaneš - prostě proto, že tam ta energie není... tam není co zlepšovat.

Když ubereš plochu křídla - ubereš i dostupnou energii - protože prostě "hustší" sběr energie než třeba těch 1/1 se nedá dosáhnout.

+3/0
26.7.2016 12:51

J25a10r87o49m15i21r 11F21a29r38e28k 4512923187

Ale jde mi o to, ze ted maji ucinnost kolem 20%. Zvedni to na dvojnasobek a muzes snizit plochu kridla a ziskat vsechny vyhody z toho vyplyvajici. Protoze ted ten stroj neni optimalizovan na nic jineho nez na to, mit dostatek energie k letu se stavajicimi technologiemi.

Je mi jasne, ze vic nez ten 1kW/m2 ziskat nepujde (maximum bude kolem 50%), proto se solarni pohon neuplatni v osobni a nakladni doprave. Ale pokud se budeme bavit pouze o obletu Zeme, tak tam pujde znat kazde % ucinnosti.

0/0
26.7.2016 12:58

T34o83m40á48š 85M63a75t29ě22j 9255708953432

Zvednu účinnost na dvojnásobek... ale neznamená, že můžu snížit plochu křídla na polovinu... ono je to kus složitější.

Pořád musíš mít schopnost udržet to ve vzduchu. A to je (chcačky nechcačky) funkce dopředné rychlosti. Takže bys s menší plochou křídla potřeboval vyšší rychlost, abys celý ten cirkus udržel ve vzduchu (křídlo tady bylo zdaleka to nejlehčí - většina váhy jsou baterie a kabina)

+1/0
26.7.2016 16:15

J12a26r52o98m92i28r 33F65a13r88e40k 4962683967

Ale právě o tu vyšší rychlost mi jde. Neřeší až tak hmotnost. Menším křídlem snížím odpor, při daném výkonu můžu dosáhnout vyšší rychlosti, tím dorovnám vztlak, o který jsem přišel redukcí plochy křídla. Ano, není to tak jednoduché, jak popisuji, prostě to celé bude znovu optimalizováno na vyšší účinnost panelů.

0/0
26.7.2016 19:19

J15a49r33o32m58i41r 28F13a29r37e49k 4382743287

O kus výš argumentujete, že SI2 je příliš pomalý a nepohodlný. A z mého pohledu právě jediný způsob, jak celou situaci zlepšit je přes vyšší účinnost panelů. Protože konstrukčně je to už teď na hraně, elektromotory nevylepšíte a baterie s sebou budete tahat pořád.

0/0
26.7.2016 19:23

T97o28m75á56š 97M58a22t23ě81j 9395538933942

s rychlostí roste odpor... vice než lineárně.

takže potřebuješ větší motory...a ty jsou těžší. a aby to celé letělo i v noci... potřebuješ větší baterie. a větší baterie jsou těžší... a tak dokola.

určitě bude někde rovnovážný stav, kde to opět poletí... ale pořád to bude lepší větroň, jehož většina groundspeed bude z větru.

+2/0
26.7.2016 20:23

J26a46r80o74m53i73r 92F73a35r50e18k 4462503677

Ale já vím. Jenže odpor je zároveň dán plochou křídla, byť jen lineárně Já nepotřebuji větší a silnější motory, ale lepší aerodynamiku celého toho bazmeku. A tu můžu získat pouze zlepšením účinnosti panelů.

A ano, souhlasím, nikdy to nebude nic víc, než kluzák, koneckonců Voyager i GlobalFlyer nebyli nic jiného. Ale teď to strašná krabice. S vyšší účinností panelů už to bude možné lépe optimalizovat aerodynamicky (a bude to podobnější slušnému letadlu).

0/0
26.7.2016 20:54

T71o85m58á86š 90M97a82t90ě22j 9165228293602

Mno GF ... s proudovým motorem a airspeed přes 420 km/h (při obletu země měli průměrnou rychlost - groundspeed kolem 600 km/h) bych za kluzák moc nepovažoval.

(Pro představu co tam měli za motor: tak tento motor váží asi 240kg tak 10kN... a jeho jiná verze (ždibec větší) o hmotnosti 295kg tah 16kN se montovala do L39 Albatros... ).

+1/0
26.7.2016 22:16

J12a54r83o35m79i27r 38F70a70r65e44k 4852983847

Nedivam se na to z pohledu cestovnich rychlosti, ale z pohledu aerodynamickych vlastnosti. A ty maji vsechny tri stroje vyborne.

Voyager mel klouzavost 32, GlobalFlyer 37, Solar Impuls 2 taky 37 (a tady jsem si nabehl, protoze jsem cekal, ze na tom bude hur). Vsechno to jsou hodnoty vykonnych kluzaku.

0/0
27.7.2016 7:37

V43l75a77s34t12i38m11i49l 40H72n24í39k 6626942221537

Další verze má být bezpilotní. To je taky asi tak všechno, kam se může vývoj posunout.

+2/0
26.7.2016 12:56

J40a51k88u70b 52M25a21t56o63u78š 3865692242583

Já jsem v myšlenkách šel opačným směrem přidat ještě jedno křídlo + energie = vyšší rychlost, větší možná hmotnost = navíc buď další pilot či autopilot a větší komfort pro posádku.

0/0
26.7.2016 13:01

T20o89m98á69š 86M85a42t63ě69j 9815868503812

Další křídlo znamená zvýšení čelního odporu (a to, i kdyby to bylo jen se vztlakem tak akorát, aby uneslo samo sebe)... to znamená další nároky na sílu nutnou k překonání čelního odporu - hen udržení se ve vzduchu.

+1/0
26.7.2016 15:51

M37a28r37e88k 56H43r90u41b80y 6927562841888

kdyz budou dve nad sebou, bude spodni ve stinu;-)

0/0
27.7.2016 9:06

S39t87a83n95i27s25l56a38v 35K47r58e10j68c12a15r 6817786383104

Ano, to nakonec bylo už konstatováno při letu Solar Impulse I, Bez mezipřistání, by to asi mohl zvládnout Impulse s robotem za kniplem, nikoli s člověkem. Osobně si nedovedu představit sedět ve stísněném prostoru malé kabiny nepřetržitě několik desítek hodin, ba několik dní. Pro Solar Impulse 3, by ale mohl být cílem překonat a pokořit balonisty v obletu zeměkoule. Nikde není psáno, že se posádka nemůže střídat v jednotlivých etapách letu, jen přestávky by se omezily na nezbytné úkony s výměnou pilota a věcí spotřebovaných za letu, tekutiny, jídlo a hiienické věci.

0/0
26.7.2016 13:39





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.