asi je něco špatně, ae když kliknu na údajné video "PŘEHRÁT POMALU", je tu stále jen obrázek.

Pod obrázkem je uveden text:

"Pomalé přehrávání může u poroty změnit vnímání činu. | foto: montáž: Pavel Kasík - Technet.cz, Profimedia.cz"

sorka, že se ptám tak polopaticky, nemám čas na nějaké zkoumání.

To je ilustrační fotografie

To je přesně ten důvod proc jsem dlouhodobě proti videu ve fotbale. Byl jsem podobného zkreslení svědkem cca 8 roku zpátky při zápase mladá Boleslav (Blšany nebo Zlín) seděl jsem přímo proti situaci která se odehrála cca 10 metru .. Hráč hostí běžel a úmyslně skočil na nastavenou nohu stopera mladé Boleslavi , který ji měl uz delší dobu nastavenou rozhodčí odpískal jasné simolovani a udělil hráči po zásluze žlutou kartu ani moc neprotestoval ( věděl co udělal) a v televizi a na sociálních sítích skandál , ze měl dostat stoper mladé Boleslavi červenou a opravdu to ze záznamu tak vypadalo ... Ale záznam nebral v kontextu celou situaci jen zpomalení naskoceni na nohu ...

I s videem se musí umět pracovat, a pokud se to zvládne, bude to daleko lepší než bez něj.

Velmistr bojových umění by nejspíš holýma rukama porazil průměrného hospodského kritika vyzbrojeného třeba nožem. Znamená to ale, že být ozbrojen snižuje vaše šance v boji?

Tak to zpomalení záznamu co by pozměnění reality spíše působí na stimulaci naši pozornosti, což byl v případě onoho žalobce záměr. Zmíněné experimenty mohou poukázat na určitou korelaci kognitivniho vnímáni situace, nevysvětluje ale příčinou souvislost jevu. Ve zmiňovaných studiích se vždy jednalo o stejnou proměnnou variantu situace jak v reálném tak slow-motion záznamu (vždy šlo o faul)

Zajímavé by bylo tyto varianty proměnit a sledovat jaký má faktor času zpomaleneho záznamu kauzální vliv na vnímáni situace

Nějak jsem se v tom vašem popisu ztratil. Můžete prosím jasně napsat, jak by měl ten experiment vypadat podle vás? Protože se mi zdá, že v poslední větě popisujete vlastně to, co tito vědci zkoumali.

U nas bylo napriklad upraveno zpomalenim video v pripadu Lacina. To je ten pripad silnicniho pirata, ktery byl v u nas nejvice medializovan. Nebylo zpomalene cele, jen pasaz, kde se auta mijeji, takze byla vytvorena iluze soubezne jizdy a nasledne byl zaznam naopak zrychleny, aby srazka aut vypadala razantneji. Cele to pochazelo zrejme z dilny TV Prima, ktera tenkrat s pripadem prisla a nahanela sledovanost.

Srážka vypadá dostatečně razantně (nezpochybnitelně) i na neupraveném záběru.

čas neexistuje...

Čas si vymysleli lidi aby věděli od kdy do kdy a co za to. (J. Werich)

Lidské oko , spojnice , oko mozek , mozek je vcelku nedokonalá věc . Mozek má schopnost spoustu věcí domýšlet podle minulých dějů . Krásně to ukazuje pořad " mozek v akci " . Tuším to běží na NG.

Naopak, je to naprosto dokonalá věc. Právě ta schopnost, o které mluvíte a několik dalších podobných byly velmi důležité k tomu, abychom nejen přežili a mohli se o této tzv. nedokonalosti dozvědět

Tohle je problém zejména při posuzování nutné obrany, kdy soudce po 6 týdnech vyhodnocování, se znaleckým posudkem v ruce, prohlásí, že obviněný měl mít jinou instinktivní reakci.

Když sedíte v pohodlném křesle a máte minimálně desítky minut, při odročení i dny a týdny na to si věc rozmyslet, tak se bohužel většina soudců (ev. porotců) nedokáže dostatečně vcítit do situace. Třeba i správně podotknou, že optimální reakce by byla jiná. Jenže po člověku v ohrožení nelze požadovat, aby během zlomku sekundy dospěl k tomu, co soudu trvalo 6 týdnů a potřeboval k tomu znalecký posudek.

Navíc soudy nemají správné povědomí o tom jak bezprostředně hrozí nebezpečí, mají často iluzi že je vždy čas na reakci. Což v reálném konfliktu není. Často soudy argumentují stylem "byla to jen rvačka". Nic takového neexistuje. Druhému do hlavy nevidíte, a jestli v průběhu "jen rvačky" přepne na vyšší level, tak prostě nebudete schopni reagovat. A ani nemusí přepnout, stát se může ledacos. Můžete se i jen pošťuchovat, jedno špatné došlápnutí a čeká vás operace kolene a půl roku neschopnosti fyzické práce.

Hm, ne. Četl jsem mnoho brekotu proti zákonům o nutné sebeobraně a v posledních tak 15 letech, krom jednoho případu (celkem sporného kde podle mě lhaly obě strany), se soud vždy zastal obránce. Ale to bohužel nic nezmění na tom, že spousta lidí bude neustále brečet o tom, že se nemohou bránit.

Soud bere v úvahu stres a nemožnost se rozhodnout ve vteřině. Bere v úvahu napětí. To byste věděl, kdybyste místo planého breku se snažil o tom něco dovědět.

Uz chapu proc mam od O2 tak zpomaleny internet. Aby se mi vryl do hlavy, jak je skvely a nekoukal jsem po t-mobilu. Skvely dvojumysl

Proč je vlastně pro společnost důležité, posuzovat něčí úmysl?

Domněnka 1: Podle mně pachatele není dost dobře možno odradit drakonickými tresty.

Proč: Buď si myslí, že ho nechytí a nebo je mu to v tu chvíli jedno. Jinak by ten trestný čin nedělal.

Domněnka 2: U části pachatelů je možno tím, jak se jsou stanovovány tresty ovlivnit průběh toho trestného činu.

Proč: Když jde gambler hrát hazardní hru, tak protože má nutkání, přesvědčí sám sebe, že vyhraje - ačkoli pravděpodobnost hovoří proti. Podobně to udělá ten pachatel, který se přesvědčí, že to dopadne dobře pro něj, že ho nechytí... Ale i tak se při hře ten gambler snaží naklonit pravděpodobnost na svou stranu (v rámci toho, že celkově hraní je nevýhodné). Tedy on i když to rozhodnutí hrát je špatné, tak v rámci té hry se snaží dělat pro něj výhodná rozhodnutí (proto jsou ty různé zaručené postupy jak vyhrát tak populární). Podobně je to podle mně s tím pachatelem. Kdyby za znásilnění byla stejná sazba jako za vraždu, tak je podle mně pravděpodobné, že se mezi znásilněními zvýší procento těch, které skončí vraždou - prostě proto, aby pachatel snížil pravděpodobnost svého dopadení.

Tedy pokud společnost nerozlišuje mezi trestnými činy u pachatelů a všechny soudí stejně "brutálně", snižuje to dle mého ochotu u části jakž takž uvažujících pachatelů se v rámci svých trestných činů snažit o co nejnižší sazbu tím, že když už se rozhodnou krást nebo znásilňovat, aspoň nebudou rovnou cíleně vraždit svědky...

Dostala se ke me informace (neoveroval jsem ji), ze v byvalem SSSR meli problem, ze zlodeji casto zabili ve vykradanem byte pripadne svedky, aby se nahodou nedostali do sovetske veznice...

Úděsné je to, jak moc se hledí na to, aby pachatelovi (pokud je jednoznačně určen) v žádném případě nebylo ublíženo nespravedlivým rozsudkem. To, že on svým činem poškodil oběť, to je odbyto slovy - oběť má zkrátka smůlu. Darebák ji ale mít nesmí!

Možná je to proto, že v opačném případě, by se stát vlastně choval jako ten darebák, který nehledí na spravedlnost. Tedy ve výsledku by nebyl moc velký rozdíl mezi darebáctvím pachatele a darebáctvím státu (společnosti).