- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Už vědci přišli na to, k čemu má člověk slepé střevo? K čemu ho používáte vy? Přední pracky samozřejmě T-rex používal k manipulaci s vejci a mláďaty i ke škrábání se na svém bříšku a partnerky zádíčkách, ale to neznamená, že se vyvinuly do této podoby k tomuto účelu, naopak jde o zakrňování, protože nebyly důležité, ztratily svůj účel v momentě, kdy je jeho předek nepoužíval ani k lezení po čtyřech ani k létání.
... plazi se had, protoze jeho predek nohy nepotreboval nebo se musi plazit, protoze se jeho predkovi dobre nevyvinuly, ale naucil se s tim zit?
... zakrnely T-rexovi predni koncetiny a dokazal s tim zit anebo mu zakrnely, protoze je nepotreboval?
Treba v nich nosili tyranosauracata :) nebo používali znakovou řeč, :)
Tyranosaurus měl silný biceps, ale zřejmě mu k ničemu nebyl už nadpis je nesmyls. Každý kdo má alespoň základní znalosti nebo si alespoň ráčil všimnout svého těla, tak ví, že nelze mít ani silné svaly ani silné kosti a zároveň je dlouhodobě nepoužívat. Sedněte si dva roky na vozejk a i když jste na začátku měli libovolně silné svaly na nohách po dvou letech nemáte nic a podobné tu bude s kostmi,
Čili pokud mě tyranosaurus silný biceps a silné kosti tak protože mu k něčemu byl a používal ho.
1) v porovnani se zbytek tela ty svaly a kosti zas tak silne nebyly, viz analyza Sue.
2) kosti se tezko budou zmensovat. Muzete je zabrzdit v rustu, ale jak jednou vyrostou, jejich atrofie je minimalni.
3) neplette si fyziologickou adaptaci s genetikou - mezi tim je nepruchodna bariera - vlastnosti ziskane za zivota se neprenasi - takze i kdyz nejakemu organismu zakrni koncetiny, protoze je nepouziva (fyziologicka adaptace), jeho potomci budou mit nohy zase uplne normalni.
4) taky nemuzete porovnavat cloveka a dinosaura, protoze nevite, jak se lisi regulace jejich rustu - obecne v regulaci rustu funguji regulacni smycky, ktere podle zateze stimuluji nebo nestimuluji rust. A takovou regulacni smycku dokaze take napevno nahodit anebo vypnout jedna nahodna mutace, ktera napriklad snizi expresi myostatinu - a svaly pak rostou, aniz by se nejak vyznamne pouzivaly. Vzhledem k tomu, ze dinosauri meli evidentne jinou regulaci rustu a jsme odkazani na male mnozstvi kosti a jejich scanu, je nejjednodussi priznat, ze proste nevime, proc mel T-Rex tak male predni koncetiny a jestli je vubec k necemu pouzival.
Myslím, že se z nich vyvinula křídla.
Jako dítě jsem se podivoval, proč mají sprinteři (lidé) takové svaly na rukou. Pokud člověk rychle běží s rukama podle těla, tak je blbě vyvážený. Je otázka, jestli mu na vyrovnávání stačil ocas (při tak velké hlavě), ale na to zcela jistě museli narazit při animacích.
Tak ty přední končetiny bodou mít pro běh podobný význam jako mrkání očima .
Nejsem sice odborník , ale svaly , které se nepoužívají se nedokáží ani vyvinout .A pokud jsou vyvinuty a nepoužívají se , dokáží poměrně rychle " zmizet " . Kosmounauti , lidé dlouhudobě upoutání na lůžko by mohli vyprávět .
... kombinujete dve veci dohromady:
(I) - fyziologickou regulaci rustu svalu/svalovou atrofii - to je fyziologicka zalezitost , kde velikost/rust svalu jedince se prizpusobuje jejich pouziti.
(II) - geneticky program pro organizaci telniho planu - to je evolucni zalezitost, kde uz nezalezi na zatizeni svalu, ale na geneticke predispozici a mutacich - ze dany jedinec bude mit zakrnele nebo naddimenzovane koncetiny je dano primarne geneticky (v dusledku mutaci a prirozeneho vyberu). Ale neni to tak, ze by nepouzivanim neco mizelo, i kdyz to tak na prvni pohled muze vypadat. Prvotni je qale variabilita a teprve potom je jeji selekce. Zjednodusene receno, zirafa nema dlouhy krk, protoze by se natahovala za potravou (pouzivala ho), ale proto, ze v populaci ziraf s kratsimi a delsimi krky ty s temi delsimi prezily lepe. Nicmene je taky pravda, ze vlastnosti, ktere nejsou pod selekci, se muzou snadneji ztracet a pak to vypada, ze, "co se nepouziva se ztrati". Ono to neni tak, ze by ty vlastnosti proste mizely, ale stavaji se variabilnejsimi kvuli absenci selekce. A primarnim zdrojem variability jsou mutace, kde vetsina z nich ma negativni efekt, takze je vetsi pravdepodobnost, ze se dana vlastnost snaz ztrati nez zmeni v neco jineho.
Mě by hrozně zajímala i jiná věc: pracuju jako chovatel slonů, tak vnímám, jak příroda byla nucena udělat u takto těžkých zvířat mnoho adaptací a omezení : vazivové polštáře na chodidlech k ochraně kloubů proti nárazům, sloupovité nohy posunuté pod tělo, nemožnost měnit chody (tzn. slon nemůže klusat a pod.), neschopnost skákat, problémy s termoregulací, neustálý přísun potravy a problém s její konverzí, adaptace na rození mládat (pohlavní otvor je posunut mezi zadní nohy, aby mládě nepadalo z výšky) atd. Nějak nic takového neznám a ani jsem nikdy nečetl u ještě těžších dinosaurů (ve filmech si v pohodě ťapou, běhají, skáčou ) a dost mi to vrtá hlavou...mohl by to být prosím třeba námět na příští článek?
Když slon je savec a tyranosaurus přerostlý příbuzný ptáků. Ptáci mají trochu odlišný tělní plán než savci. Třeba u toho rození mláďat vás asi samotného napadne, jak to měli tyranosauři: snášeli vejce. Takže se nemuseli starat o velikost dělohy, porodních cest, apod. Což potom kladlo úplně jiné nároky na tvar pletenců dolních končetin.
Zkuste si neco nastudovat o vnejsich pohlavnich organech plazu.