- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Tehdy nebyla zdaleka taková medializace všeho, jako je dnes. Pamatuji se, jak jsem se s rodinou na "Zlatých píscích" u Bratislavy zastavil na dva dny. Byla tam krásně čistá voda, ale moc návštěvníků tam nebylo. Dal jsem se do hovoru s jedním návštěvníkem a až od něho se dozvěděl o tragedii, která se tam odehrála přede dvěma roky. Po vylovení všeho co šlo, prý zůstalo hodně malých pozůstatků po obětech, které se sále objevovaly na povrchu. Pak prý dovezli nějaký přípravek ze Švédska rozstříkali po hladině a vytvořila se vrstva pěny a po stažení pěny bylo jezero vyčištěno. Nasadili tam hned Amura a ten prý vodu dokonale vyčistil od všeho, co bylo organického původu.
Ten vrch byl pojmenován podle posledních slov pilota?
S každou takovou havárií se bezpečnost letectví posouvala kupředu
Jen pokud se přesně vyšetří jeí příčiny, což se o tomto případě tvrdit nedá.
Mě do teď fascinuje neštěstí u Stéblové, to byla tragedie...
Tenkrát padala letadla jako švestky.
Kdysi jsem se probíral starými výtisky Rudého práva zhruba ze stejných let, protože jsem hledal zmínku o konkrétní železniční nehodě. K mému překvapení jsem zjistil, že železniční neštěstí s fatálními následky byly tenkrát zcela běžné. A tu jednu, kterou jsem hledal, jsem ani nenašel. Asi nestála za zmínku.
Nebylo všechno dříve lepší.