Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu
Zobrazit příspěvky: Doporučované Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

M34i67r68o90s90l70a86v 18S46t39e37i58n78e70r 6688644823255

Röntgenové goniometry jsme budovali v šedesátých letech v Ústavu Fyziky pevných látek ČSAV, v Cukrovarnické ulici. Jeden z prvních badatelů byl prof. Bačkovský, který měl ještě röntgenové popáleniny na ruce z dob, kdy se o škodlivosti měkkého (t.j. s energiemi kolem 10 keV) roentgenového záření nevědělo.

Mladší generace byla pak vedena prof. Adélou Kochanovskou, prof. Míškem, prof. Bohunem a řadou dalších, nehněvejte se, když si na mnoho jmen už nevzpomínám.

Právě teplotní závislosti byly v šedesátých letech aktuální, šlo o metalografické bádání třeba o stárnutí hliníkových slitin a rekrystalizaci za zvýšené teploty. Důležité třeba v raketové a letecké technice. Tento celý výzkum pocházel původně z fyzikálního výzkumu Škodových závodů, kde přežila celá generace českých fyziků druhou světovou válku a okupaci.

Já osobně jsem v tom výzkumu pokračoval, po r. 1969 v II. Phys. Institutu university zu Köln, tam se röntgenovou spektroskopií zabývaly skupiny prof. Hausera a von Brentano. Od r. 1975 jsem se zabýval v Garchingu u Mnichova spektroskopií s barvivovými lasery, tam jsem také ukončil svoji dizertaci. Vývoj vedl ke spaktroskopii na jednotlivých iontech, sledovaných v "pastičkách" v podobě quadrupolu, napájeného vf. proudem, který nám ty ionty udržoval v minimálním prostoru. Nobelovku získal na to téma můj svěřenec Wolfgang Ketterle, kterému jsem pomohl s vf. generátorem, dále i prof. Theodor Hänsch.

Právě v těch "pastičkách" bylo možné sledovat chování iontů rubidia při teplotách blízkých absolutní nule. Chlazení obstarával stabilizovaný laser (předmět mé dizertace) který odebíral iontům kinetickou energii tím, že na každý přechod musel iont odevzdat nepatrnou část své pohybové energie.

Obrázky si můžete prohlédnout zde: www.steiner-dr.de

Jednotlivé elektrony je možné zesílit miliónkrát v t.zv. multichanelplatte, t. j. mnohonásobný fotomultiplier, za nímž jsou pak vidět ty elektrony už jako světlé body na stínítku.

+23/0
doporučit
13.1.2017 19:06
Foto

J74a16n 90H61a13v50e69l65k75a 3541526541205

Tohle se mi na naší civilizaci líbí - že si může dovolit podporovat základní výzkum, který posouvá hranice známého stále dál. Převážná většina veškerých současných civilizačních technologických vymožeností by bez předchozího základního výzkumu prostě nemohla vzniknout. Dík i za tuto dobrou zprávu.

+17/0
doporučit
13.1.2017 18:37

P71e58t24r 97H72a36m93p31l 6203514211913

Vědci jsou pravá elita země a pokud si nebudeme vážit vědy a vzdělanosti, tak se nám to v budoucnu nepěkně vrátí

+15/0
doporučit
13.1.2017 19:05

F20r32a20n64t55i45š22e59k 15L50u28f14t 2713648288

James D. Watson , zmíněný v článku jako objevitel struktury DNA, měl před několika lety malér. Byl zbaven všech funkcí v akademii protože pronesl politicky nekorektní výrok o tom, že všechny studie ukazují nižší průměrné IQ u černochů 8-o

+5/−1
doporučit
13.1.2017 21:17

J30i34ř93í 42H64o91r28á65k 6104634713946

Osobně se mi nejvíc líbí konstatování, že do značné míry šlo o poskládání střípků které odděleně již byly známé: mám pocit, že zde je největší problém vědy. Existuje šílená spousta výsledků měření, odborníci se na ně dívají a netuší co ve skutečnosti vidí. A tak se dál měří, měří, vymýšlí co a jak a v podstatě se často vyráží klín klínem.

Mám pocit, že zde jde o jednu z těch nečetných výjimek kdy se daří objasnit, oč ve skutečnosti jde a dokonce snad i co s tím.

+3/0
doporučit
13.1.2017 20:29

L37a88d93i63s64l78a69v 91H27a59š11k29a 4183406931150

Není nad opravdové vědce bazálního výzkumu, i když jejich ovoce poté sklízí často lidé, kteří pro to najdou praktické komerční využití

+2/0
doporučit
13.1.2017 17:37

F31r39a19n36t18i18š72e95k 25N19o56v98o90t66n20ý 8104836505839

Super, významný úspěch české vědy.

+1/0
doporučit
13.1.2017 18:28

P69a20v85e63l 34S12o71b10o70t33k73a 5330344

Vodík se odstěhoval do Vodňan.

0/−3
doporučit
13.1.2017 17:46







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.