Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu
Zobrazit příspěvky: Doporučované Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

M81i33r62o65s10l51a30v 94S57t52e58i38n14e96r 6518194333645

Röntgenové goniometry jsme budovali v šedesátých letech v Ústavu Fyziky pevných látek ČSAV, v Cukrovarnické ulici. Jeden z prvních badatelů byl prof. Bačkovský, který měl ještě röntgenové popáleniny na ruce z dob, kdy se o škodlivosti měkkého (t.j. s energiemi kolem 10 keV) roentgenového záření nevědělo.

Mladší generace byla pak vedena prof. Adélou Kochanovskou, prof. Míškem, prof. Bohunem a řadou dalších, nehněvejte se, když si na mnoho jmen už nevzpomínám.

Právě teplotní závislosti byly v šedesátých letech aktuální, šlo o metalografické bádání třeba o stárnutí hliníkových slitin a rekrystalizaci za zvýšené teploty. Důležité třeba v raketové a letecké technice. Tento celý výzkum pocházel původně z fyzikálního výzkumu Škodových závodů, kde přežila celá generace českých fyziků druhou světovou válku a okupaci.

Já osobně jsem v tom výzkumu pokračoval, po r. 1969 v II. Phys. Institutu university zu Köln, tam se röntgenovou spektroskopií zabývaly skupiny prof. Hausera a von Brentano. Od r. 1975 jsem se zabýval v Garchingu u Mnichova spektroskopií s barvivovými lasery, tam jsem také ukončil svoji dizertaci. Vývoj vedl ke spaktroskopii na jednotlivých iontech, sledovaných v "pastičkách" v podobě quadrupolu, napájeného vf. proudem, který nám ty ionty udržoval v minimálním prostoru. Nobelovku získal na to téma můj svěřenec Wolfgang Ketterle, kterému jsem pomohl s vf. generátorem, dále i prof. Theodor Hänsch.

Právě v těch "pastičkách" bylo možné sledovat chování iontů rubidia při teplotách blízkých absolutní nule. Chlazení obstarával stabilizovaný laser (předmět mé dizertace) který odebíral iontům kinetickou energii tím, že na každý přechod musel iont odevzdat nepatrnou část své pohybové energie.

Obrázky si můžete prohlédnout zde: www.steiner-dr.de

Jednotlivé elektrony je možné zesílit miliónkrát v t.zv. multichanelplatte, t. j. mnohonásobný fotomultiplier, za nímž jsou pak vidět ty elektrony už jako světlé body na stínítku.

+23/0
doporučit
13.1.2017 19:06
Foto

J81a52n 45H47a14v54e38l85k66a 3381586221235

Tohle se mi na naší civilizaci líbí - že si může dovolit podporovat základní výzkum, který posouvá hranice známého stále dál. Převážná většina veškerých současných civilizačních technologických vymožeností by bez předchozího základního výzkumu prostě nemohla vzniknout. Dík i za tuto dobrou zprávu.

+17/0
doporučit
13.1.2017 18:37

P75e13t23r 78H12a13m33p23l 6223374411513

Vědci jsou pravá elita země a pokud si nebudeme vážit vědy a vzdělanosti, tak se nám to v budoucnu nepěkně vrátí

+15/0
doporučit
13.1.2017 19:05

F86r27a62n88t63i10š57e36k 31L48u11f95t 2453848588

James D. Watson , zmíněný v článku jako objevitel struktury DNA, měl před několika lety malér. Byl zbaven všech funkcí v akademii protože pronesl politicky nekorektní výrok o tom, že všechny studie ukazují nižší průměrné IQ u černochů 8-o

+5/−1
doporučit
13.1.2017 21:17

J21i71ř65í 63H65o97r40á44k 6614104833716

Osobně se mi nejvíc líbí konstatování, že do značné míry šlo o poskládání střípků které odděleně již byly známé: mám pocit, že zde je největší problém vědy. Existuje šílená spousta výsledků měření, odborníci se na ně dívají a netuší co ve skutečnosti vidí. A tak se dál měří, měří, vymýšlí co a jak a v podstatě se často vyráží klín klínem.

Mám pocit, že zde jde o jednu z těch nečetných výjimek kdy se daří objasnit, oč ve skutečnosti jde a dokonce snad i co s tím.

+3/0
doporučit
13.1.2017 20:29

L17a30d40i68s39l18a15v 62H67a21š32k76a 4733576641850

Není nad opravdové vědce bazálního výzkumu, i když jejich ovoce poté sklízí často lidé, kteří pro to najdou praktické komerční využití

+2/0
doporučit
13.1.2017 17:37

F54r64a22n81t65i27š74e11k 50N71o77v84o87t85n27ý 8374636265849

Super, významný úspěch české vědy.

+1/0
doporučit
13.1.2017 18:28

P29a11v17e42l 65S37o79b95o53t59k42a 5850914

Vodík se odstěhoval do Vodňan.

0/−3
doporučit
13.1.2017 17:46





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.