Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Provoz první jaderné elektrárny u nás ukončilo deset deka kuliček

Zítra uplyne přesně 40 let od zřejmě nejzávažnější jaderné nehody na území bývalého Československa. První československý reaktor A1 v Jaslovských Bohunicích poslalo do šrotu zapomenutých sto gramů silikagelu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

T22o96m48á56š 11V85a37l78d31e21r 7493480579

Všeobecně odborníci tvrdí jak jsou jaderné elektrárny zabezpečené. A vždy je odrovná lidská blbost. Drábová nás ujišťuje že je vše O.K., ale přitom se za její dohledové činnosti falšovaly snímky na svárech. Kam pokročilo vyšetřování této lidské blbosti? Že se nic nestalo je pouze náhoda. Pokud by svary měli jeden jediný kaz, mohla nastat katastrofa. Z uvedených popisů nehod si nikdy obsluha ihned neuvědomovala co se přesně děje a jednala s opožděním, což je logické. Katastrofu nečekáte každou minutu v pracovní době. Viz naposledy v Japonsku. Věděli co může nastat nedostatečným chlazení reaktorů a přesto nedokázali včas zabezpečit náhradní ochlazování reaktorů. (selhaly i rezervní systémy, což znamená, že nikdy nebyly zkoušeny na extrémní situace). S jakou bezpečností JA se tedy počítá? ;-)

0/−1
26.2.2017 19:10

J39o54s82e90f 11J37a82k51u54b41ů 2531525103707

Tuším, že Frolík v knize Špión vypovídá píše, že CIA se o Jaslovské Bohunice intenzívně zajímala, neboť její šéfové nechtěli za žádnou cenu uvěřit, že ČSSR tak neuvěřitelně dlouho staví jadernou elektrárnu. Mysleli si, že je to jen zastírací manévr a staví se něco hodně moc tajného. A možná nebezpečného.

+2/0
24.2.2017 19:21

W41a18l82d41a 91W70i18n10t39e14r 6397979941249

R^ Vynikající článek. O Československém atomovém know-how vlastního konceptu reaktoru v závislosti na použitém palivě jsem věděl, ale co jsem netušil, že u toho asistovali sovětští odborníci, což dává tušit, že ona nezávislost řešení se schovávala za experiment soudruhů z východu.

0/0
24.2.2017 7:03

J40a73r18o80s66l44a50v 56H89a34m51á31č35e92k 6683126788482

No nekup to...dva roky výroba a cca 75 let demontáž - to se vyplatí

+1/0
23.2.2017 22:37

J61a16n 92C98h10o40b66o94t 5302534528851

Díky za zajímavý článek! R^

+3/0
23.2.2017 17:49

L70u39b87o37š 24B66ř45e71z43i36n68a 2842283570881

Takže Hezucký byl ředitelem elektrárny. Nevěděl jsem.

0/0
23.2.2017 9:41

B69r44a25n40i37s35l90a45v 87Č30e40r73ň76a23n70s23k96ý 8130132620

RTVS ho vysielala asi pred dvoma rokmi v lete v archívnom slote , kde zreprízovali dosť starých budovatelských seriálov.

0/0
23.2.2017 8:39

D22a43l97i77b11o66r 16M14a35t47y18á80š 1526516957608

Studoval se mnou kolega z Brezové pod Bradlom (cca 30km od Jaslovských Bohunic).

Vyprávěl zážitek tamních zemědělců - zastavili práci a s údivem hleděli na blížící se bílé skvrny ... duchové? Ne, technický personál (oděný v bílých pláštích) nedaleké jaderné elektrárny. Z důvodů, které se nikdy nikdo nedozví, zdrhali přes pole pryč od svého pracoviště ...

Během historie elektrárny to prý zažili několikrát.

+4/0
23.2.2017 6:51

L15u22b24o 60S78t93a98s17t82n92y 9678575712220

aby to nebola zas tak uplna "urban legend" - zamestnanci elektrarne mavali vopred ohlasene i vopred neohlasene poplachy, s nacvikom evakuacie apod. a bohuzial dost casto o taktomto poplachu neinformovali napriklad externych zamestnancov a potom ked sa rozoznela sirena, tak kopa ludi hlava-nehlava zdrhalo na vsetky strany... len kmenovi zamestnanci si pokojne odkracali na zname evakuacne miesta, kde pockali na autobusovu dopravu...

+2/0
23.2.2017 10:31

D71a80l24i93b76o36r 45M46a39t70y28á85š 1206506227598

Aha, díky. Takže na tom může být troška pravdy.

Pro nic netušící vesničany to mohl být velmi zajímavý pohled.

+3/0
23.2.2017 13:09

V31l35a27s20t17i83m88i52l 83F28i43a90l93a 1172971584

To by mne teda zajímalo na kolik korun za kilowatu přišla výroba v tomto zařízení.

To musela být tak tisícovka?

0/0
22.2.2017 14:00

J42i22ř75í 36K66o57c73u68r24e67k 6825534425918

Bioplynky v Německu. Statistiku úmrtí a jiných nehod (výbuch, havárie, úniky jedů) nikdo u bioplynovek nehlídá, neboť to není potřeba.

Zemědělci v močůvkové jámě (Landwirte in der Gällegrube (I) ) Tři muži sestoupili do močůvkové jámy, aby ji vyčistili. Když se jeden zemědělec neobjevil u svačinky, šla jej jeho žena hledat a nalezla tři mrtvé. Dusivé plyny (zejména CO2) a respirační jedy (zejména H2S) byly příčinou. Stalo se v oblasti Paderborn.

Druhý případ zemědělců v močůvkové jámě (Landwirte in der Gällegrube (II) ) Další čtyři mrtví ve stejné oblasti. Při čištění močůvkové jámy zemřeli na „nedostatek kyslíku“ (Walsrode)

Odpadní kanály (Abwasser-Kanäle ) Při práci na odpadovém kanálu do něj sestoupil pracovník. Dole ztratil vědomí. Postupně se jej pokoušelo zachránit sedm kolegů, jenže se jim přihodilo totéž. Zachráněni byli s obtížemi. Příčina: Jeden podnik vypustil do kanalizace splašky obsahující sirovodík.

http://www.osel.cz/3198-energie-z-rostlin-v-praxi.html

+4/0
22.2.2017 12:43

P82a58v94e33l 71S42e40d60l15á86k 3910706208571

Každé zaměstnání má svoje rizika. Ale močůvková jáma nemá potenciál otrávit celý region na stovky nebo i tisíce roků.

+5/0
23.2.2017 11:26

Ř92e54h51o31ř 71K69r53á96l74í84č91e72k 5607571959498

O elektrárně v Jaslovských Bohunicích jsem už slyšel, ale netušil jsem, o jaký "exotický" kousek techniky se jednalo. Zatímco většina reaktoru na světě byla tlakovodního či varného typu, tak je dnes s podivem, že taková malá země se pustila do tak ambiciózního projektu těžkovodního reaktoru i když to dopadlo, jak to dopadlo R^

+6/0
21.2.2017 17:14
Foto

V10o44j19t90ě44c83h 95P70a45v64l27í80k 5174871434948

Jaslovské Bohunice nebyly zcela unikátní: Podobně navržený reaktor, byť menší a na obohacené palivo běžel ve švýcarském Lucensu a i dopadl velmi podobně. Dokonce ještě před spuštěním A-1, jen po pár měsících provozu. Dodnes tam je, zapečetěný v podzemí.

+6/0
21.2.2017 14:38
Foto

J47i25n75d68ř25i61c80h 72L48n85ě83n19i41č98k81a 5813641649

Skvělý článek, jak bývá na Technetu obvyklé. Docela by mě zajímalo, jaké by to bylo, kdybychom pokračovali ve vývoji vlastních reaktorů, místo použití sovětských (byť spolehlivých).

+8/0
21.2.2017 14:04

P86a57v61e29l 23N18á58r80o85ž17n51ý 1715893856502

V podstatě nijak, rektor na přírodní uran měl význam v době kdy byla ČSSR třetí největší producent uranu na planetě, dnes jsme vybrakovaní je tak trochu výhodnější dovážet méně obohaceného uranu než mraky neobohaceného, tak jako tak palivové soubory dovážíme.

+2/0
21.2.2017 14:17
Foto

J95i35n44d81ř36i33c48h 63L46n51ě58n10i85č38k46a 5823441269

Děkuji za reakci, s tím uranem to dává logiku. Mě to zajímalo spíš z celkového hlediska, protože třeba Kanaďané podobné reaktory úspěšně provozují, takže to není úplně slepá ulička. Jinak to kanálové uspořádání a použité palivo mi vzdáleně připomíná reaktory typu RBMK.

+1/0
21.2.2017 16:51

V51á11c85l43a28v 12Z66e20l43i75n73k30a 2762940963682

Kanada šla ale trochu jinou cestou a v koncepci obou reaktorů je dost zásadní rozdíl, byť mají oba takzvané kanálové uspořádání aktivní zóny. CANDU reaktory jsou těžkou vodou jak moderované tak i chlazené. Je to v podstatě osvědčená tlakovodní koncepce, akorát vzhledem k menšímu moderačnímu účinku těžké vody musí být palivové soubory od sebe více vzdáleny a je proto nutné používat koncepci s tlakovými kanály a nikoli s klasickou tlakovou nádobou jako je tomu u lehkovodních reaktorů.

RBMK je také kanálový typ, ale tam je moderátor grafit a jako chladivo sloužila vařící se lehká voda, což je bohužel ta nejméně šťastná kombinace, protože se za určitých okolností vyznačovala kladnou zpětnou vazbou. To ovšem znamená i jisté riziko nekontrolovaného rozjezdu reaktoru, který před těmi více jak 30 lety nastal.

+10/0
21.2.2017 17:11

L44a72d46i10s37l41a47v 93T24r76i64s17k71a 4525497340

Super článek. Díky za vysvětlení nehody, o které jsem dodnes neměl tušení. :-)

+14/0
21.2.2017 14:00

B17e54n 48P84a63v62k16a 1427243257881

Výborný článekR^

+10/0
21.2.2017 13:32

J72o88z26e73f 62B13e27v93i72l45a43q87u19a 9625919291501

Pripájam sa s pochvalou za ďalší pútavý a dobre spracovaný článok.R^

+8/0
21.2.2017 13:03

M47a58r48e90k 36V49o23k32á56l 1226144815669

R^ dík, zajímavé, čtivé

+7/0
21.2.2017 12:33

V14á85c22l51a74v 14P97c12h11á14l53e57k 8766872721652

Díky za zajímavý článek (y)R^

+4/0
21.2.2017 12:11

H38o31n71z43a 65T94a64r 3759962454492

Najväčšie tragédie Slovenska - Atómová elektráreň

https://www.youtube.com/watch?v=wmudl3dP45c

0/0
21.2.2017 12:10

J12a51r16o89s23l22a15v 41P57o75s66p86í87š30i47l 2451549945426

strašný kýč

0/0
23.2.2017 1:14

V59o60k50o65u28n 89V41l48a10d18i30m45i54r 8382638949608

Doufejme, ze v Dukovanech a Temeline se zadnej silikagel nepouziva.

+1/0
21.2.2017 11:49
Foto

V93o24j39t45ě70c56h 24P89a70v43l82í22k 5274581204808

Tam se hlavně palivo nevyměňuje za běhu.

+5/0
21.2.2017 14:04

P64a85v88e61l 85N87á98r80o73ž14n32ý 1375393226572

Obě elektrárny používají VVER tedy vodou chlazené reaktory a nějakých 100g silikagelu by tento typ reaktoru nepoškodilo .

A1 byla chlazena CO2 kdy do reaktoru vstupoval CO2 o teplotě 112C a ohříval se na teplotu 426C toho plynu se takto ohřálo cca 1,6tuny každou sekundu.

VVER je chlazen vodou přičemž vstupní teplota je 289C a výstupné jen 322C, čili reaktor pracuje s podstatně menším teplotním spádem a mediem , které má více než 4x lepší chladící schopnost

+6/0
21.2.2017 14:12

V34á34c86l50a39v 64Z96e87l13i36n74k56a 2552580353822

No, tak na to bych si tedy nevsadil. Pokud by se ten silikagel dokázal zachytit na distančních mřížkách a výrazněji snížit průtok chladiva v několika soudedících palivových kanálech, tak bychom se z důvodu nedostatečného chlazení mohli dostat na krizi varu a tam by potom reálně hrozilo přehřátí palivových tyčí a degradace palivového pokrytí. Pak už by záleželo na reakci operátorů nebo popřípadě systému automatické ochrany reaktoru.

+1/0
21.2.2017 16:42

O59n19d63r89a 52M73a43r74a16d24a 7570713657344

Já tomu teda nerozumím, ale silikagel se používá k pohlcování vzdušné vlhkosti... nerozumím teda tomu, proč by se vůbec měl palivový soubor chránit před vzdušnou vlhkostí, když jej pak chceme máčet ve vodě?

0/0
22.2.2017 8:48

J85a59r57o85m58i86r 40F17a79r26e66k 4962853357

On se ve vode nemaci, kolem nej (a skrz nej) proudi CO2.

0/0
22.2.2017 9:08

J20a40r52o32m47i31r 71F27a75r32e15k 4592903217

Tady je to popsane (palivove clanky jsou v tech trubkach):

Jak jsme již říkali, palivové články chladil průtok oxidu uhličitého, zatímco k „udržení“ reakce (moderaci neutronů) se používala těžká voda. Ta proudila jiným okruhem než chladící CO2 – zjednodušeně si to můžeme představit tak, že reaktor tvoří les trubek s proudícím plynem posazených v bazénu naplněném (těžkou) vodou.

Zdroj: http://technet.idnes.cz/havarie-na-a1-cyc-/tec_technika.aspx?c=A170220_123041_tec_technika_mla

0/0
22.2.2017 9:09

T44o25m16á34š 32L77u49d24v97í69k 5980488523516

Skutečně hodnotný článek, jen korektura proběhla nějakým záhadným způsobem, některé věty nedávají smysl, jinde zase závorky končí později, než mají, atd.

Konkrétně: "Čechoslováci se proto rozhodli využívající tzv. těžkou vodu, čili D2O."

Nebo: "Stavět závod na obohacování se v českých podmínkách nemohlo (a stále nemůže vyplatit),..."

atd.

Škoda, článek takové chyby degradují.

+2/0
21.2.2017 11:42

V17i84l94é41m 81B33a98r78á29k 4876377109606

Dobrý den,

zajímal by mě popis výměny paliva za provozu reaktoru, jak to vyplývá z textu. U první nehody, když tam strkali článek, tak kanál musel být otevřený. Děkuji.

Jinak velice dobré. Možná bych "hoření" dal do závorky. Příčinou přehřátí byla jaderná reakce a až potom došlo ke skutečnému hoření.

0/0
21.2.2017 14:37

M71a81t56o68u53š 80L10á87z25ň80o39v72s89k98ý51, 33T78e74c38h89n79e79t32.68c42z

Ano, kanál byl otevřený. Výměna probíhala za provozu prakticky neustále, jak jste asi z textu pochopil. Na podrobnosti bych Vás odkázal na PDF odkázané v boxíku na konci článku. Tam je to velmi podrobně, včetně nákresů. Byť slovensky :)

0/0
21.2.2017 15:47

V88i11l34é64m 42B80a56r34á29k 4376237719136

Děkuji, četl jsem to, ale technické popisy nejde moc rozeznat. Perfektní.

0/0
21.2.2017 15:54

V20á37c41l85a91v 14Z64e68l91i33n56k54a 2502220983202

U reaktorů s kontinuální výměnou paliva to ani jinak není možné. Ovšem v případě normální výměny paliva je na otevřený kanál napojený zavážecí stroj, který jednak zajišťuje těsnost primárního okruhu, aby vám neutíkalo chladivo a dále zabezpečuje i chlazení vyjmutého palivového článku, neboť ten v důsledku takzvaného zbytkového výkonu vydává poměrně značné množství tepla a bez odpovídajícího chlazení by se velice rychle přehřál na teploty, kterým by konstrukční materiály nedokázaly odolat a došlo by k jeho degradaci. Ve chvíli havárie byl ovšem zavážecí stroj už odjetý stranou, protože obsluha považovala operaci za standardně ukončenou a "vystřelení" článku z reaktoru tak nic nebránilo.

0/0
21.2.2017 16:53

Z79d90e59n87ě36k 64M79á75č32a82l10a 1823485709710

Super článek, děkuji. R^

+1/0
21.2.2017 11:33

M38i61c75h63a11l 58U92k87r28o13p73e95c 9760774207911

Táta pochází z vedlejší obce Žlkovce a má tam dodnes chalupu. Potok Manivier v Žlkovcích vtéká do Dudváhu. Po nehodě jsme se odstěhovali. Já momentálně působím v Jistebnici, a aby mi to nebylo líto, chtějí mi za zahradou na Majdaléně postavit sklad vyhořelého paliva. Jádro světu vládne.

+4/0
21.2.2017 11:06

J67a57n 24K48o45s 6638823763557

PěknéR^

Dokončení likvidace zatím stanovené na rok 2033.

Tak by mě ještě zajímala nějaká celková částka výstavby a likvidace za těch 916 GWh a měsíc provozu. Kolik ten roztrhlej pytlík + nedůslednost obsluhy celkem zhruba vyjde :-P

+9/0
21.2.2017 10:47

V56l64a62s19t14i81m29i31l 60K27r91a73u58s 3963614854133

Z ryze ekonomického hlediska byla A1 samozřejmě vysoce ztrátová. Postupovalo se neprobádanou "československou cestou" a zvolená koncepce se nakonec ukázala být slepou uličkou. Nakonec jsme proto přešli na sovětské reaktory typu VVER-440. Přínosem A1 byla ovšem výchova značného počtu odborníků a získání praktických zkušeností v jaderném strojírenství a energetice.

+14/0
21.2.2017 11:51

M40a84r61t67i12n 96J22i90r41o35u34s31e35k 7746775985188

Na wiki je uvedena částka 1,1 mld.eur do r. 2025, ale to není jen za A1, ale je to včetně dalších částí elektrárny jako např. chladících věží.

0/0
21.2.2017 12:29

R53a92d40e78k 24N31o53v74o26t59n27ý 5278192596615

Obecně se uvádí, že likvidace jakékoliv JE stojí NEJMÉNĚ stejně jako její stavba-což je podle mého názoru poměrně vážný důvod k zamyšlení se nad skutečnou efektivitou výstavby dalších jaderných bloků u nás.

+1/−3
21.2.2017 14:17

P61e42t32r 97P24e86t54r 6673502288713

to jo, taková další uhelka nás vyjde totiž mnohem levněji a je spolehlivější. (ironie) a to nemluvím o okolí. Zkuste se podívat do okolí Temelína a třeba naopak do okolí Mostu. Temelín jednoznačně vyhrává.

+6/0
21.2.2017 23:41

J55i94ř98í 34K52o24c74u50r53e68k 6555334265628

Mno těch Temelínských 15 TWh vyrobených ročně by vyšlo v OZE na 90 miliard jen v dotacích. Dostavba dvou reaktorů v Temelíně měla přijít na 400 miliard. Oproti dotacím OZE se tak "zaplatí" za pět roků. Kdyby se měla stejná částka dát na likvidaci, tak to máme zaplaceno za 10 let. Životnost JE se přitom počítá na 40 let, ale vypadá to, že 60 let běhu nebude problém.

Ve výsledku je elektřina z OZE 3x až 5x dražší než z jádra. Alespoň v podmínkách ČR.

+5/0
22.2.2017 12:31

V17l92a85s47t93i72m32i75l 71K68r92a52u79s 3833304984353

Vzpomínám si že v sedmdesátých letech natočili o výstavbě A1 i televizní seriál, který se tuším jmenoval "Sedem rokov inžiniera Hagaru" nebo tak nějak podobně. Hlavního hrdinu tam hrál Juraj Kukura a byla to oslava výstavby A1. Muselo to být natočeno samozřejmě ještě před havárií A1. Později se pak pochopitelně ten seriál už nikdy znovu nevysílal.

0/0
21.2.2017 10:46

P88a60v51e74l 58N74á90r17o13ž51n68ý 1155923166182

Nebyl to seriál, ale třídílný televizní film , jmenovalo se to přesně Sedem krátkych rokov inžiniera Hagaru premiera byl v roce 1978.

+6/−1
21.2.2017 10:57

E15r44i16k 92L67e30v55i54n48s79k32ý 8401414983435

A bylo to, pokud si matne vzpominam, nejspis tocene na stavbe V-1 a ne A-1.

0/0
21.2.2017 11:13







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.