- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Shodou okolností byla pěkná polární záře i večer 17.11.v den revoluce. Celá obloha zčervenala.
Dneska mi vybouchla mikrovlnka. Zajiskřilo se a bác. Tak nevím, mám žalovat Slunce nebo je to tím, že jsem tam narval ešus?
Další link: http://www.aurora-service.eu/aurora-forecast
Dneska asi ne, ale Norsko, Švédsko, Finsko si užívá. Rok 2002 nebo 03 už si nepamatuji se už asi opakovat nebude.
No já ji viděl v tom 03', když jsem šel nakouřenej že zkusebny močit, nebýt té barvy, myslel bych, že je to smog. Takhle jsem se vracel zpět se vtíravou myšlenkou, že hrajeme naposledy... :D
Polární záři jsem viděla (v roce 1948?) coby dítko školou nepovinné a bála jsem se.
Byl leden, nebo únor 1998. Vracel jsem se z vojny na opušťák. Vlak přijížděl kolem půlnoci a mě čekalo 12 km po svých k domovu.
Asi v polovině cesty, na kopci na severní straně - hleděl jsem na to asi 5 minut.
Nádhera až mrazilo v kostech tu noc, jsem uělal časový rekord v cestě dom - fantazie pracovala naplno .
O sedm let později na montáži v Norsku jsem zjistil, že to byla polární žáře.
Moc bych se neradoval - třeba má přehnaná sluneční "aktivita" na svědomí i celé to globální oteplování...
Tek tohle je hodně velká pitomost. Tahle aktivita je totiž něco běžného. Jen o je někdy silnější, jindy slabší.
Moje babička zažila polární záři ještě za Druhé světové války - myslím, že v r. 44 !! No pořád lepší než výbuchy bomb, i když ty nám přinesly svobodu.