Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Proč už konečně víme, že Mars zažil tsunami a jeho oceán nebyl hrbolatý

Voda je v naší sluneční soustavě nečekaně rozšířená. Ale nám nejbližší planety o velkou část svých zásob podle všeho bohužel už přišly. Na Marsu i na Venuši uvažované oceány zmizely bez náhrady již dávno. V případě Venuše je ale možné, že vodní oceán mohl být nahrazen oceánem tvořeným mnohem divnější substancí, oxidem uhličitým v superkritickém stavu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

I94r28e20n81a 36V31r72á44n40o21v25á 5732952265154

Ten obrázek na začátku by si zasloužil přidat nějakou zeleň a mraky.:-)

0/0
2.5.2017 20:24

J56o44z95e73f 42B31e61v12i59l59a39q35u69a 9945969541501

Veď aj my - teda naša Zem - príde o vodu. Možno ju strácame rovnakou,alebo podobnou rýchlosťou, ako iné planéty. Spôsob je však vysoko pravdepodobne rovnaký - vplyvom ionizačného žiarenia z kozmu sa vodné pary v atmosfére rozkladajú na vodík a kyslík. Vodík "mizne" vo vesmíre a zostáva nám kyslík ( aj v podobe ozónových dier). V takom merítku, ako ju strácame, nie je voda v prírode "obnoviteľná" - a teda tieto straty sú nenahraditeľné.;-(

0/0
2.5.2017 7:40

D69a19n98a 78T92e25n59z17l69e41r 5140112325273

Země takovým způsobem jako Měsíc, Mars nebo třeba Merkur, vodu neztrácí. Kinetická energie molekul není dost vysoká na to, aby překonala první kosmickou rychlost.

Mars s tím má rozhodně obrovský a v podstatě neřešitelný problém, odtamtud voda zmizela a zmizí každá, kterou tam dopravíme. Na Zemi to nehrozí, mizí jen vodík a jen malounko. Kyslík už to nezvládne.

+7/0
2.5.2017 8:07

J54a87n 58P97a55v37e65l94k30a 3427261594311

Myslím, že to nemá s kosmickou rychlostí nic společného. To se týká volně letících těles. Planety ztrácejí vodu a atmosféru v důsledku slunečního větru - částice mají pohon. Ze Země se tolik neztrácí proto, že ji před slunečním větrem chrání magnetické pole.

+1/0
2.5.2017 11:51

K95a95r12e48l 43V66o74h13n86o26u35t 4638299460667

Sluneční vítr je naštěstí v případě Země marginální problém. Země má poměrně silné magnetické pole. A tak vlastně jediným projevem slunečního větru na Zemi jsou polární záře.

Kosmická rychlost s tím má co dělat. Ale podstatná je až druhá kosmická rychlost - úniková (11,2 km/s). Částice na Zemi zkrátka tak rychle v naprosté většině nelétají. A tudíž nemohou uletět.

+2/0
2.5.2017 12:26

J72a89n 57P10a37v41e84l46k20a 3957511274831

Napsal jsem to trochu nepřesně. V podstatě jsem chtěl říct, že v současné době se zjišťuje, že vliv slunečního větru není ani na Zemi zanedbatelný. Na Mars má velmi podstatný vliv a dokonce na Zemi způsobuje únik i kyslíku.

0/0
2.5.2017 15:48

J73a87n 65P62a42v92e63l21k66a 3927691434561

Právě na pólech dochází na Zemi k největšímu úniku atmosféry vlivem slunečního větru.

0/0
2.5.2017 15:59

D24a67n71a 33T44e36n90z98l32e40r 5840252325883

Planety a měsíce planet ztrácejí molekuly ze své atmosféry tehdy, když je rychlost, kterou potřebuje molekula na překonání gravitační přitažlivosti blízká střední rychlosti, kterou může molekula nabrat v důsledku ohřevu. Větší molekuly se neurychlují tak dobře jako malé (vodík).

U toho Marsu je to konkrétně tak, že sluneční vítr nebo kosmické záření tu vodu rozloží a jednotlivé komponenty jsou pak lehčí než celá molekula, takže mohou opustit planetu ještě lépe. Ale i bez toho by si Mars vodu gravitačně neudržel. Voda se na Marsu udržuje jen v podzemí.

Ona má vždycky určitá hodně malá část molekul dostatečnou rychlost (gaussova křivka), pokud jich je ovšem hodně, je to pro atmosféru malér.

Na Zemi je problém jen s vodíkem, který ztrácíme celkem intenzivně a také s heliem.

Kyslík se z naší atmosféry neztrácí.

0/0
2.5.2017 16:48

J20a58n 90P51a91v49e90l38k97a 3607721314351

Podívejte se na poznatky z programu Polar, Cluster a na Marsu Maven. Země ztrácí i kyslík. Já nepopírám termický únik atmosféry (jen jsem to nevhodně vyjádřil), jen se nedoceňoval sluneční vítr.

0/0
2.5.2017 18:09

J81a55n 15P96a86ř66í79z27e27k 9746860617246

Silné magnetické pole spolu s gravitací vedou podle mne k tomu, že Země ztrácí vodu mnohem pomaleji než Mars nebo Venuše.

0/0
2.5.2017 8:23

J36o84z51e57f 80B46e20v14i52l61a75q50u77a 9935659851681

Vodu bude Zem strácať milióny rokov,možno desiatky,možno stovky miliónov rokov - a pani Tenzler to svojim konštatovaním ("mizí jen vodík a malounko") potvrdzuje. Nevieme ako dlho mizla voda na iných planétach - zrejme tiež milióny rokov, možno desiatky alebo stovky miliónov rokov. Gravitáciu má každá planéta, aj keď rozdielnu. A čo vieme o magnetických poliach iných planét?:-/

0/0
2.5.2017 10:00

J21a60n 22P10a18ř52í27z42e97k 9586510717926

Víme, že Země má větší gravitaci než Mars, takže atmosféra uniká pomaleji než na Marsu (je potřeba větší rychlost částic, aby unikly).

Víme, že Země má chladnější atmosféru než Venuše, takže atmosféra uniká pomaleji (částice mají menší rychlost).

Víme, že magnetické pole Marsu a Venuše nestojí za nic, proto se v jejich atmosféře voda rozkládá voda vlivem různých záření mnohem rychleji a vodík potom může unikat.

Ano, nevíme, jak dlouho přesně trvalo, než o vodu přišla Venuše a Mars, pouze odhadujeme. Ale protože Země a okolní planety jsou přibližně stejně staré a patrně měly původně podobný obsah vody, tak prostým porovnáním zbývajícího množství se dá říct, že na Zemi ten proces probíhá mnohem pomaleji.

+5/0
2.5.2017 11:18

M83a14r88t76i23n16a 85S50e78d35l21i30c39k93á 5392555191712

Az se Slunce zacne menit v rudeho obra, tak Zeme o kapalnou vodu prijde zcela jiste. Mozna uz za miliardu let.

+3/0
2.5.2017 10:02

D24a40n57a 63T35e48n23z27l41e34r 5240822865673

Hezké.R^

Všude je tam voda, to dává naději, že je tam také život nebo životu předchozí druhy nějakých organických sloučenin. Nedávno je našli na Vestě, například (v pásmu asteroidů). R^

+3/0
2.5.2017 3:58

M42i58c77h70a61e10l80a 59V98a28r41c34l11o79v77á 4582864862873

Myslím si, že planety mající podmínky pro život jsou špatnou variantou pro osídlení.

1. Nevíme co tam zavlečeme.

2. Nevíme, co tam je. Je dost možné že v takových to podmínkách dříme "cosi" co ani nedokážeme detekovat a přesto je to schopné vyhladit lidstvo. Nejsme na takové úrovni, abychom si byli jisti, že při terraformingu planety neotevřeme Pandořinu skříňku.

Stačí si připomenout osidlování Amerik. Chřipka zabila více původního obyvatelstva než kolonizátoři.

+1/0
2.5.2017 7:48

D86a37n40a 44T30e77n49z62l94e73r 5610352955483

V Americe to byla podobná forma života, jen neznámá. Proto byla kompatibilní.

Já myslím, že se nemusíme bát možného života na základě tekutých uhlovídíků (na Titanu například). Pro ně jsme nebezpeční spíš my, navíc se míjíme tak o stopadesát stupňů celsia.

Kyslík je všeobecně jedovatá věc - a pokud nenajdeme života na planetě s podobnou atmosférou, který by mohl existovat v našich biologických podmínkách, problémem to nebude, myslím. R^

+3/0
2.5.2017 8:05

M52i87c79h25a67e93l18a 90V63a41r39c31l11o46v43á 4492814462373

Naše poznání v porovnání s neznámým bude asi jako zrnko máku v porovnání s vesmírem. Viry úspěšně přežívají i cestu do vesmíru. Nemůžeme si být jisti, že nás naše prostředí ochrání. Můžeme vymřít velice rychle a přitom vůbec nevědět na co neb nebudeme vědět co máme hledat.

0/0
2.5.2017 8:13

J93a10n 40P11a24ř56í92z21e46k 9856840467916

Viry jsou v podstatě jenom způsob existence DNA, která se množí v napadených buňkách. Aby nás mohl nějaký virus napadnout, musí být jeho DNA kompatibilní. Pochybuji, že by něco takového mohlo být na nějakém jiném tělese, když i na Zemi mají viry velmi omezený počet hostitelů, někdy pouze jednoho (variola, dětská obrna apod.)

+8/0
2.5.2017 8:28

D44a85n58a 90T96e42n28z92l79e95r 5730972145973

Viry přežívají cestu na oběžnou dráhu Země. Tam jsou pořád ještě chráněné naším magnetickým polem, i když méně než na povrchu. Také tam byly viry jen krátce.

Myslím, že by nás mohlo něco napadnout, musí to mít stejnou specifikaci jako my. To u života, vzniklého za jiných podmínek (tekuté uhlovodíky při mínus stopadesáti stupních) nebude hrozit. Stejně tak život, přizpůsobený jiným podmínkám, například tím, že těží energii z teplé vody a sirovodíku. Když svoje podmínky nenajde, když navíc narazí na (pro něj neznámý a jedovatý kyslík), tak nebude schopný ani přežít, natož uškodit.

Problém bychom měli jen v případě nalezení Země2, s fotosyntézou, životem založeným na DNA a DNA založené na stejných sloučeninách. Takže problém bude vlastně jen tam, kam jsme život zatahli sami, nechali ho nějakou dobu vyvíjet - a pak se na něj přijeli podívat.

+3/0
2.5.2017 8:40

J76i12r28i 54D91o25b97r12ý 9478219863

V pripade viru to plati. Vir pootrebuje ke sve funkci hostitelsou bunku. Ale pripade samostatne funkcnich celku (bakterie a vyse) jde jen a pouze o schopnost rozebrat cizi organismus na material, pripadne ho okrast o ullozenou energii. To je uloha o nekolik radu jednodussi, a tam si moznost vzajemneho napadeni s "mimozemstanem" dokazi predstavit.

Tam je jen otazka chemie pouzite na ulozeni energie. Zemsky zivot je "oxidacni", kdy se energie uklada v uhlovodikach a ziskava oxidaci. Jenze ani na Zemi to neplati pro etremofily a naplatilo to vzdy. Ostatne vypousteni kysliku do metanove atmosfery byla mozna prvni pozemska ekologicka megakatasrofa.

Zaver: o mimozemskam zivote mame jen dohady = vime uplne prd.

+1/0
2.5.2017 9:27

K65a68r74e81l 70V14o77h94n46o85u24t 4878529520487

Ani s tím rozebíráním na materiál to není tak jednoduché. Útočník musí využít aspoň něco z toho, co naše buňky mají. A to není samozřejmé. Třeba některé aminokyseliny mohou být pro jiný život i toxické.

Kromě toho musí překonat naši obranu. A ta je vycvičená proti všemu možnému, nejen virům a pozemským bakteriím.

Je pravda, že zatím víme úplné prd. Jsou to jen dohady.

0/0
2.5.2017 12:31

J27i44r24i 14D66o13b19r58ý 9258189273

Obrana je vycvicena jen proti tomu s cim se setkava, Viz mechanizmus pusobeni nekterych jedu, nebo posolte slimaka. Neco z toho, co bunky maji? Pokud to bude "oxidacni" metabolismus jako je na zemi, pak je uzitecnym palivem kazdy uhlovodik, ktery se da rozbit. Pravdepodobnost, ze zadny takovy nebude spolecny je mala.

0/0
2.5.2017 14:12

K40a92r31e93l 42V47o46h14n41o73u53t 4208189900947

Jenže obrana se setkává s kdečím.

Sůl na slimákovi je prakticky totožné jako jeho rozšlápnutí. Sůl na rozkrojené bramboře funguje stejně. Je to dáno množstvím, nikoli tím, že by se s tím nedokázal organismus vyrovnat.

0/0
2.5.2017 14:54

J13a67n 21V61a24l75e12č52k96a 7636877436546

Přinejmenším adaptivní imunita velmi zdárně rozeznává věci, které nikdy neviděla. Včetně lidmi vyrobených sloučenin, které se v přírodě volně nevyskytují,

0/0
19.5.2017 19:30

D83a55n20a 58T73e52n72z83l72e52r 5530762505483

R^ Ok, dobrý argument. R^ souhlas

0/0
2.5.2017 16:51

M21a74r73t33i15n23a 70S98e51d46l63i92c51k38á 5502335391542

Tekute uhlovodiky jsou na rozdil od vody mizerne rozpoustedlo. Vznik zivota na teto bazi prakticky neni mozny.

0/0
2.5.2017 9:48

M14a91r30t84i63n93a 46S64e27d20l39i24c67k84á 5732365901772

To uz je hodne divoka predstava. Jedine nebezpeci je, ze tam zanechame viry ze Zeme, ktere zmutuji a pozdeji si pro ne nekdo prijede.

0/0
2.5.2017 9:46

M33a39r81t30i82n83a 14S72e94d79l11i44c43k49á 5232985721572

Obavam se, ze zivot je ve vesmiru velmi vzacny, organicke slouceniny zdaleka neznamenaji zivot. Vzdyt kolik neuveritelnych nahod se stalo s Prazemi a Zemi, ze se stala vhodnou pro vznik a rozvoj zivota...

+1/0
2.5.2017 9:44

J28a35n 20P79a86ř50í94z59e68k 9366780787296

Ta spousta náhod měly vliv na rozvoj mnohobuněčných forem a jejich postupný vývoj. Myslím, že život na bakteriální úrovni bude hodně běžný, vzácný bude pouze ten vyšší (právě kvůli těm různým náhodám)

+4/0
2.5.2017 11:22

B24o47h71u10m98i71l 82P18e45s80e90k 6975657633824

Jop, kdyby nekdo prisel s tim, ze na nekterem z mesicu je pod ledovou slupkou ocean (ne nutne vody) a v tom se hemzi neco, co zhruba pripomina bakterie, neprekvapilo by mne to.

+1/0
2.5.2017 12:16







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.