Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zobrazit příspěvky: Doporučované
Čekáme na více doporučených příspěvků
Všechny podle vláken Všechny podle času

I34r38e37n90a 39V93r95á32n39o68v78á 5512452295924

Ten obrázek na začátku by si zasloužil přidat nějakou zeleň a mraky.:-)

0/0
doporučit
2.5.2017 20:24

J50o23z78e83f 29B20e77v96i85l41a76q14u86a 9465639621101

Veď aj my - teda naša Zem - príde o vodu. Možno ju strácame rovnakou,alebo podobnou rýchlosťou, ako iné planéty. Spôsob je však vysoko pravdepodobne rovnaký - vplyvom ionizačného žiarenia z kozmu sa vodné pary v atmosfére rozkladajú na vodík a kyslík. Vodík "mizne" vo vesmíre a zostáva nám kyslík ( aj v podobe ozónových dier). V takom merítku, ako ju strácame, nie je voda v prírode "obnoviteľná" - a teda tieto straty sú nenahraditeľné.;-(

0/0
doporučit
2.5.2017 7:40

D58a59n31a 71T59e26n31z53l82e85r 5570972365173

Země takovým způsobem jako Měsíc, Mars nebo třeba Merkur, vodu neztrácí. Kinetická energie molekul není dost vysoká na to, aby překonala první kosmickou rychlost.

Mars s tím má rozhodně obrovský a v podstatě neřešitelný problém, odtamtud voda zmizela a zmizí každá, kterou tam dopravíme. Na Zemi to nehrozí, mizí jen vodík a jen malounko. Kyslík už to nezvládne.

+7/0
doporučit
2.5.2017 8:07

J19a56n 98P40a69v48e33l97k40a 3377511954231

Myslím, že to nemá s kosmickou rychlostí nic společného. To se týká volně letících těles. Planety ztrácejí vodu a atmosféru v důsledku slunečního větru - částice mají pohon. Ze Země se tolik neztrácí proto, že ji před slunečním větrem chrání magnetické pole.

+1/0
doporučit
2.5.2017 11:51

K35a16r59e68l 76V67o30h90n24o57u43t 4348919350107

Sluneční vítr je naštěstí v případě Země marginální problém. Země má poměrně silné magnetické pole. A tak vlastně jediným projevem slunečního větru na Zemi jsou polární záře.

Kosmická rychlost s tím má co dělat. Ale podstatná je až druhá kosmická rychlost - úniková (11,2 km/s). Částice na Zemi zkrátka tak rychle v naprosté většině nelétají. A tudíž nemohou uletět.

+2/0
doporučit
2.5.2017 12:26

J42a62n 79P70a78v31e30l15k55a 3757251384111

Napsal jsem to trochu nepřesně. V podstatě jsem chtěl říct, že v současné době se zjišťuje, že vliv slunečního větru není ani na Zemi zanedbatelný. Na Mars má velmi podstatný vliv a dokonce na Zemi způsobuje únik i kyslíku.

0/0
doporučit
2.5.2017 15:48

J27a32n 79P74a45v90e24l93k24a 3197881764441

Právě na pólech dochází na Zemi k největšímu úniku atmosféry vlivem slunečního větru.

0/0
doporučit
2.5.2017 15:59

D92a60n22a 74T48e44n47z89l44e59r 5660712735923

Planety a měsíce planet ztrácejí molekuly ze své atmosféry tehdy, když je rychlost, kterou potřebuje molekula na překonání gravitační přitažlivosti blízká střední rychlosti, kterou může molekula nabrat v důsledku ohřevu. Větší molekuly se neurychlují tak dobře jako malé (vodík).

U toho Marsu je to konkrétně tak, že sluneční vítr nebo kosmické záření tu vodu rozloží a jednotlivé komponenty jsou pak lehčí než celá molekula, takže mohou opustit planetu ještě lépe. Ale i bez toho by si Mars vodu gravitačně neudržel. Voda se na Marsu udržuje jen v podzemí.

Ona má vždycky určitá hodně malá část molekul dostatečnou rychlost (gaussova křivka), pokud jich je ovšem hodně, je to pro atmosféru malér.

Na Zemi je problém jen s vodíkem, který ztrácíme celkem intenzivně a také s heliem.

Kyslík se z naší atmosféry neztrácí.

0/0
doporučit
2.5.2017 16:48

J29a60n 82P52a47v66e12l67k43a 3827961424771

Podívejte se na poznatky z programu Polar, Cluster a na Marsu Maven. Země ztrácí i kyslík. Já nepopírám termický únik atmosféry (jen jsem to nevhodně vyjádřil), jen se nedoceňoval sluneční vítr.

0/0
doporučit
2.5.2017 18:09

J40a85n 33P73a12ř35í85z70e17k 9396170407776

Silné magnetické pole spolu s gravitací vedou podle mne k tomu, že Země ztrácí vodu mnohem pomaleji než Mars nebo Venuše.

0/0
doporučit
2.5.2017 8:23

J47o66z66e65f 17B11e51v70i63l20a70q70u31a 9735769581771

Vodu bude Zem strácať milióny rokov,možno desiatky,možno stovky miliónov rokov - a pani Tenzler to svojim konštatovaním ("mizí jen vodík a malounko") potvrdzuje. Nevieme ako dlho mizla voda na iných planétach - zrejme tiež milióny rokov, možno desiatky alebo stovky miliónov rokov. Gravitáciu má každá planéta, aj keď rozdielnu. A čo vieme o magnetických poliach iných planét?:-/

0/0
doporučit
2.5.2017 10:00

J25a41n 69P13a60ř66í69z57e41k 9856130857896

Víme, že Země má větší gravitaci než Mars, takže atmosféra uniká pomaleji než na Marsu (je potřeba větší rychlost částic, aby unikly).

Víme, že Země má chladnější atmosféru než Venuše, takže atmosféra uniká pomaleji (částice mají menší rychlost).

Víme, že magnetické pole Marsu a Venuše nestojí za nic, proto se v jejich atmosféře voda rozkládá voda vlivem různých záření mnohem rychleji a vodík potom může unikat.

Ano, nevíme, jak dlouho přesně trvalo, než o vodu přišla Venuše a Mars, pouze odhadujeme. Ale protože Země a okolní planety jsou přibližně stejně staré a patrně měly původně podobný obsah vody, tak prostým porovnáním zbývajícího množství se dá říct, že na Zemi ten proces probíhá mnohem pomaleji.

+5/0
doporučit
2.5.2017 11:18

M52a52r74t10i10n45a 12S36e81d54l71i24c30k24á 5622515381572

Az se Slunce zacne menit v rudeho obra, tak Zeme o kapalnou vodu prijde zcela jiste. Mozna uz za miliardu let.

+3/0
doporučit
2.5.2017 10:02

D36a92n90a 96T46e36n27z80l95e19r 5340312975653

Hezké.R^

Všude je tam voda, to dává naději, že je tam také život nebo životu předchozí druhy nějakých organických sloučenin. Nedávno je našli na Vestě, například (v pásmu asteroidů). R^

+3/0
doporučit
2.5.2017 3:58

M79i20c67h95a69e31l38a 73V32a95r69c69l55o82v45á 4132284282823

Myslím si, že planety mající podmínky pro život jsou špatnou variantou pro osídlení.

1. Nevíme co tam zavlečeme.

2. Nevíme, co tam je. Je dost možné že v takových to podmínkách dříme "cosi" co ani nedokážeme detekovat a přesto je to schopné vyhladit lidstvo. Nejsme na takové úrovni, abychom si byli jisti, že při terraformingu planety neotevřeme Pandořinu skříňku.

Stačí si připomenout osidlování Amerik. Chřipka zabila více původního obyvatelstva než kolonizátoři.

+1/0
doporučit
2.5.2017 7:48

D58a19n93a 92T15e25n56z28l13e35r 5770152825883

V Americe to byla podobná forma života, jen neznámá. Proto byla kompatibilní.

Já myslím, že se nemusíme bát možného života na základě tekutých uhlovídíků (na Titanu například). Pro ně jsme nebezpeční spíš my, navíc se míjíme tak o stopadesát stupňů celsia.

Kyslík je všeobecně jedovatá věc - a pokud nenajdeme života na planetě s podobnou atmosférou, který by mohl existovat v našich biologických podmínkách, problémem to nebude, myslím. R^

+3/0
doporučit
2.5.2017 8:05

M91i13c62h28a92e29l10a 83V14a95r31c37l89o53v80á 4772764892513

Naše poznání v porovnání s neznámým bude asi jako zrnko máku v porovnání s vesmírem. Viry úspěšně přežívají i cestu do vesmíru. Nemůžeme si být jisti, že nás naše prostředí ochrání. Můžeme vymřít velice rychle a přitom vůbec nevědět na co neb nebudeme vědět co máme hledat.

0/0
doporučit
2.5.2017 8:13

J71a87n 70P86a14ř51í48z50e27k 9126950277226

Viry jsou v podstatě jenom způsob existence DNA, která se množí v napadených buňkách. Aby nás mohl nějaký virus napadnout, musí být jeho DNA kompatibilní. Pochybuji, že by něco takového mohlo být na nějakém jiném tělese, když i na Zemi mají viry velmi omezený počet hostitelů, někdy pouze jednoho (variola, dětská obrna apod.)

+8/0
doporučit
2.5.2017 8:28

D80a76n52a 29T27e20n97z28l97e54r 5230722645253

Viry přežívají cestu na oběžnou dráhu Země. Tam jsou pořád ještě chráněné naším magnetickým polem, i když méně než na povrchu. Také tam byly viry jen krátce.

Myslím, že by nás mohlo něco napadnout, musí to mít stejnou specifikaci jako my. To u života, vzniklého za jiných podmínek (tekuté uhlovodíky při mínus stopadesáti stupních) nebude hrozit. Stejně tak život, přizpůsobený jiným podmínkám, například tím, že těží energii z teplé vody a sirovodíku. Když svoje podmínky nenajde, když navíc narazí na (pro něj neznámý a jedovatý kyslík), tak nebude schopný ani přežít, natož uškodit.

Problém bychom měli jen v případě nalezení Země2, s fotosyntézou, životem založeným na DNA a DNA založené na stejných sloučeninách. Takže problém bude vlastně jen tam, kam jsme život zatahli sami, nechali ho nějakou dobu vyvíjet - a pak se na něj přijeli podívat.

+3/0
doporučit
2.5.2017 8:40

J70i75r50i 35D44o35b43r94ý 9278149983

V pripade viru to plati. Vir pootrebuje ke sve funkci hostitelsou bunku. Ale pripade samostatne funkcnich celku (bakterie a vyse) jde jen a pouze o schopnost rozebrat cizi organismus na material, pripadne ho okrast o ullozenou energii. To je uloha o nekolik radu jednodussi, a tam si moznost vzajemneho napadeni s "mimozemstanem" dokazi predstavit.

Tam je jen otazka chemie pouzite na ulozeni energie. Zemsky zivot je "oxidacni", kdy se energie uklada v uhlovodikach a ziskava oxidaci. Jenze ani na Zemi to neplati pro etremofily a naplatilo to vzdy. Ostatne vypousteni kysliku do metanove atmosfery byla mozna prvni pozemska ekologicka megakatasrofa.

Zaver: o mimozemskam zivote mame jen dohady = vime uplne prd.

+1/0
doporučit
2.5.2017 9:27

K20a78r51e11l 96V86o86h83n50o59u47t 4348639660787

Ani s tím rozebíráním na materiál to není tak jednoduché. Útočník musí využít aspoň něco z toho, co naše buňky mají. A to není samozřejmé. Třeba některé aminokyseliny mohou být pro jiný život i toxické.

Kromě toho musí překonat naši obranu. A ta je vycvičená proti všemu možnému, nejen virům a pozemským bakteriím.

Je pravda, že zatím víme úplné prd. Jsou to jen dohady.

0/0
doporučit
2.5.2017 12:31

J71i52r26i 74D97o31b88r80ý 9728989903

Obrana je vycvicena jen proti tomu s cim se setkava, Viz mechanizmus pusobeni nekterych jedu, nebo posolte slimaka. Neco z toho, co bunky maji? Pokud to bude "oxidacni" metabolismus jako je na zemi, pak je uzitecnym palivem kazdy uhlovodik, ktery se da rozbit. Pravdepodobnost, ze zadny takovy nebude spolecny je mala.

0/0
doporučit
2.5.2017 14:12

K66a69r83e26l 62V72o52h18n47o67u95t 4318219660387

Jenže obrana se setkává s kdečím.

Sůl na slimákovi je prakticky totožné jako jeho rozšlápnutí. Sůl na rozkrojené bramboře funguje stejně. Je to dáno množstvím, nikoli tím, že by se s tím nedokázal organismus vyrovnat.

0/0
doporučit
2.5.2017 14:54

J31a15n 76V46a22l82e56č72k82a 7266307286826

Přinejmenším adaptivní imunita velmi zdárně rozeznává věci, které nikdy neviděla. Včetně lidmi vyrobených sloučenin, které se v přírodě volně nevyskytují,

0/0
doporučit
19.5.2017 19:30

D19a39n16a 51T19e39n26z13l66e86r 5860932255253

R^ Ok, dobrý argument. R^ souhlas

0/0
doporučit
2.5.2017 16:51

M97a82r49t40i58n45a 76S26e22d44l60i25c44k92á 5852665951432

Tekute uhlovodiky jsou na rozdil od vody mizerne rozpoustedlo. Vznik zivota na teto bazi prakticky neni mozny.

0/0
doporučit
2.5.2017 9:48

M89a43r77t41i26n85a 90S93e63d71l43i27c81k30á 5952835721322

To uz je hodne divoka predstava. Jedine nebezpeci je, ze tam zanechame viry ze Zeme, ktere zmutuji a pozdeji si pro ne nekdo prijede.

0/0
doporučit
2.5.2017 9:46

M51a66r84t51i65n96a 94S55e35d74l45i39c45k70á 5532965601472

Obavam se, ze zivot je ve vesmiru velmi vzacny, organicke slouceniny zdaleka neznamenaji zivot. Vzdyt kolik neuveritelnych nahod se stalo s Prazemi a Zemi, ze se stala vhodnou pro vznik a rozvoj zivota...

+1/0
doporučit
2.5.2017 9:44

J83a81n 96P58a46ř94í73z42e97k 9396230637406

Ta spousta náhod měly vliv na rozvoj mnohobuněčných forem a jejich postupný vývoj. Myslím, že život na bakteriální úrovni bude hodně běžný, vzácný bude pouze ten vyšší (právě kvůli těm různým náhodám)

+4/0
doporučit
2.5.2017 11:22

B71o70h43u10m21i91l 33P45e82s85e89k 6215547633274

Jop, kdyby nekdo prisel s tim, ze na nekterem z mesicu je pod ledovou slupkou ocean (ne nutne vody) a v tom se hemzi neco, co zhruba pripomina bakterie, neprekvapilo by mne to.

+1/0
doporučit
2.5.2017 12:16







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.