Je to jasné. Dnes jsem nad tím zase přemýšlel. Programátoři, kteří používají pravé tabulátory, jsou takoví, jímž je jasné, že si to v každém IDE nastaví podle svého, takže pokud je budou používat, nebudou to muset už nikdy řešit. Tuto skupinu programátorů lze rozdělit na dvě, přičemž z podstaty obou je jasné, že nebudou dosahovat takových platů, jako ti, co používají mezery místo tabulátorů. První skupina jsou lenoši. Lidé, kteří nejvíce úsilí věnují tomu, aby si ulehčili práci. Tito lidé programují tak, aby byly zásahy do jejich software minimální a pracují tak, aby si především ulehčili život, což vede nevyhnutelné k používání skutečných tabulátorů. Z toho vyplývá, že si v praxi neúčtují tolik hodin práce a mají nižší zisk. Druhou skupinou jsou perfekcionisté. Ti se snaží vše dotahovat k dokonalosti (včetně nastavení tabulátorů v IDE). Bohužel taková práce trvá zpravidla o mnoho déle, než ta samá práce, pokud ji někdo zfušuje (pravděpodobně některý z mezerníkovačů). Zároveň následné úpravy perfektně naprogramovaných aplikací jsou daleko snadnější a rychlejší, což opět omezuje zisk samotného programátora, neboť programátor bývá často placen od hodiny práce. A pokud se oba elementy, tedy lenoch a puntičkář, sejdou v jedné osobě, nevýdělek se tím násobí. Takže je to zase jako ve všem: Kvalita a ekologie výroby je v nepřímé úměrnosti s ekonomikou. A proto ti, co používají mezerníky ala tabulátory, mají vyšší zisky. ;-)