Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zobrazit příspěvky: Doporučované Všechny podle vláken Všechny podle času

O66n18d35ř14e29j 40Š46r64á76m14e72k 3313370161429

Parádní článek. Děkuji

+10/0
doporučit
24.6.2017 8:51

J30o80s26e22f 68V38o26s54i91c59k77y 4353537736313

Tohle byl dukladny clanek, ktery mnoha lidem otevrel oci ! Nikdo netusil, ze az do pule 19.stoleti se k vyrobe oceli pouzivalo drev.uhli. Drev.uhli totiz nedokaze zel.rudu roztavit, rozpali ji pouze do cervena a potom se z ni mlacenim musi vytriskat kremik, fosfor, sira atd. Proto ocel byvala v historii drazsi nezli med a bronz. Historie oceli je jeste zajimavejsi. Namet na pristi clanek.

+10/−2
doporučit
24.6.2017 14:17

R95a78d62e68k 84Š76u63l94c 3348219752242

Velmi zajímavé a poučné. Moc děkuju.

+6/0
doporučit
25.6.2017 16:48

R62a98d83i15m 53P73o47l28á46š90e36k 9356553239449

"Vzhledem k trvalé poptávce po dřevěném uhlí od vesnických i městských kovářů a dalších dřevozpracujících řemeslníků se však s uhlíři a uhlířstvím setkáváme na celém území českých zemí,"

Možná by ty kováře coby dřevozpracující řemeslníky (tady máš smrkové poleno a vykovej mi z něho podkovy) bylo dobré v článku opravit.;-D;-D

+4/0
doporučit
24.6.2017 10:45

R14a17d50i77m 76P79o10l49á77š96e25k 9396273679809

Jinak pochybuji, že by byla výroba střelného prachu nějak významně propojena s klasickým uhlířstvím vyrábějícím dřevěné uhlí v tisícovkách tun pro hutnictví.

Spotřeba dřevěného uhlí pro výrobu střelného prachu byla v desítkách, maximálně ve stovkách kilogramů a nepochybuji, že ve velice krátké době po zavedení střelného prachu techničtěji založení vojenští důstojníci nebo tehdejší učenci vynalezli svoje vlastní způsoby výroby dřevěného uhlí nejvhodnějšího do střelného prachu, které byly od klasických uhlířských postupů výrazně odlišné.

Podobné to je se současnou dnešní výrobou dřevěného uhlí využívaného pro všelijaké absorbční a čisticí účely. Místo klasického dřeva se používají všemožné v žáru uhelnatějící organické materiály , které jsou ještě před vlastní výrobou napouštěny prostředky, které vlastnosti výsledného dřevěného uhlí ještě zlepšují. Používají se třeba dřevěné piliny a dřevěná drť nebo třeba drcené kosti a impregnují se třeba zinečnatými solemi , jako je chlorid zinečnatý, amonnými solemi, roztoky cukrů a podobně.

A výroba tohoto "dřevěného uhlí" se provádí v dobře uzavřených retortách s pečlivě sledovaným a ovládaným průběhem teploty.

+3/0
doporučit
24.6.2017 10:56

V42á17c25l64a77v 35S54l67a51v98í97č59e86k 7904715223904

Tak to je docela zajímavé. Čez by to mohl zkusit na některé z končících lokalit na hnědé uhlí. Technologie rychle rostoucích stromů pro dřevěné uhlí už jsou třeba ve Švédsku. Někdo tady psal o hnojivech, ale dělá se to jako zalévání prasečí kejdou, která je spíš obtížný odpad. Zřejmě by to trefilo několik cílů, třebaže to rozhodně není bez negativních vlivů. Pro mne nejzajímavější je využití pozemků, které jsou velmi zanedbané a pro jiné účely zcela nevhodné. Například lesní průseky pod vedením elektřiny. Nasází se, nahoře se zaleje kejdou, naroste to a uřeže se do retort na dřevěné uhlí. Dřevěné uhlí do nezměněné technologie elektráren na využití hnědého uhlí. A je to obnovitelný zdroj, to se nedá vytěžit jako uhlí. Dokonce bych asi uměl napsat matematický model, kolik by toho muselo být nasázeno hektarů. Vsadím se, že na to plochy jsou, třeba právě pod dráty vedení. Síra z toho už dnes nejde, odpadní produkt odsíření je hmota pro sádrokartony.

+2/0
doporučit
25.6.2017 13:24







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.