Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zobrazit příspěvky: Doporučované
Čekáme na více doporučených příspěvků
Všechny podle vláken Všechny podle času

A20m89i71n73a 68A11m29i28n 3146919585482

Pekny clanek a fotky. Jedna vec mi ale trochu nesedi a tyka se oznaceni rotacniho motoru...v clanku se pise, ze se jedna o motor Oberursel, ackoliv se motory vyrabely v Oberursel Taunus, spravne oznaceni motoru je GNOM Ur. II /Geht Nicht Ohne Mechaniker/.

0/0
doporučit
28.7.2017 10:20

M98i34c78h86a81l 98K71r95č44á23l 6768318716952

A já myslel že Rudého barona sestřelil kapitán Jakub Biglesworth, pro přátele Bigles, který létal na velbloudí stíhačce.

0/0
doporučit
19.7.2017 11:25

D21a94n 44S48v84o54b93o84d13a 9540920205496

Na prvnim snimku je zmineno museum v Daytonu, byl jsem tam minuly tyden a pro vsechny co maji aspon trochu radi letadla mohu jen a jen doporucit. Nekolik hal tematicky rozdelenych (2 svetova, korea a vietnam, studena valka atd.) a navic vstup zdarma !

0/0
doporučit
19.7.2017 9:54

J11a49k25u24b 67B72o47h60o91n55ě64k 8725556929217

Koncept trojplošníku byl velký krok špatným směrem a trochu se divím, že je tohle letadlo dnes tak ikonické pro 1. světovou válku.

Postavilo se jich pár a na prakticky současníka Fokker D.VII nestačil ani náhodou

0/0
doporučit
18.7.2017 16:52

P68e72t49r 97L92u57k45e65š 6353921

Fokker D.VII byl záležitostí posledního půlroku Velké války (významem ji rozhodně přesáhl). V té době Dreidecker na frontě pomalu dosluhoval, takže o současníka tak docela nešlo. Vývoj šel rychle.

Pokud jde o "ikonické postavení" trojplošníku není se čemu divit. Na Fokkerech Dr.I Dreidecker létala docela dlouhá řada německých leteckých es - Manfred von Richthofen, Lothar von Richthofen (bratr), Ernst Udet, Werner Voss, Herman Göring, Adolf Ritter von Tutschek a spousta dalších.

0/0
doporučit
19.7.2017 1:27

J70a37k49u10b 47B51o62h76o13n67ě27k 8255576639167

Dobře, uznávám, že polovina roku 1917 a začátek roku 1918 je v podmínkách 1. světové války celkem dlouhá doba.

Na druhou stranu problémy Dr.I byly celkem zřejmé od samého začátku. Ať už nízká rychlost ve všem kromě stoupání (a i tam měl výhodu jenom v nízkých výškách) nebo stará nemoc podobných letadel v podobě křehkých křídel.

Není náhoda, že se jich vyrobilo jenom cca 300. To je skutečně na úrovni neúspěšného modelu nebo samotného počátku války (Fokker Eindecker)

Pro srovnání:

Fokker D.VII 3000 kusů

Albatros D.III 2000 kusů

Pfalz D.III 1000 kusů

Skutečně se rychle dostal hlavně k elitním jednotkám, což je ostatně celkem běžný osud nových tipů letadel, ale ani v rukách zkušených pilotů se moc neosvědčil.

0/0
doporučit
19.7.2017 10:05

P11e96t69r 29L49u38k78e77š 6253781

Pokud jde o strukturální pevnost křídel, tak zrovna Albatros D.III byl zabiják pilotů. V Německu ten problém nikdy nevyřešili. Jediný Albatros D.III, který byl na úrovni má původ v Rakousku - Uhersku, kde se vyráběl v licenci jako Oeffag D.III - (byl pevný a měl výborný motor) - serie 253 snesla srovnání s jakýmkoliv aeroplánem .

Nabídku na létání s Albatrosem D.III, nebo Pfalzem D.III, asi by pilot Fokkeru Dr.I s díky odmítl. Koneckonců, právě z těch typů piloti přecházeli na trojplošník a ne naopak. Pokud jde o Fokker D.VII, platí to co jsem napsal. Šlo o aeroplán, který předběhl dobu a létal až v posledním půlroce války, kdy Fokker Dr.I pomalu končil.

Nižší rychlost Fokkeru Dr.I Dreidecker samozřejmě představovala omezení. Na druhou stranu měl výbornou stoupavost a fenomenální obratnost. Pokud jde o gyroskopický moment a ztíženou ovladatelnost letounu: to platilo pro nezkušené piloty (to samé se dá konstatovat třeba u britského Sopwith Camelu). Zkušený pilot gyroskopického momentu v boji s úspěchem využíval. Jedním z problémů trojplošníku byl ricinový olej pro rotační hvězdicový motor - nestál za nic. Neměl rád teplé počasí.

Se závěrem, že se typ neosvědčil ani v rukách zkušených pilotů si dovolím nesouhlasit. Stačí se ponořit do literatury. Namátkou The Jasta War Chronology, Above the Lines etc. Vyšla toho spousta. Většinou jsou to v zásadě "telefonní seznamy" úspěchů a ztrát zpracované z archivních pramenů. Pokud jde o osudy pilotů, pěkná kniha je Under Guns of the German Aces,

Porovnání oponentů je dobře zpracované v knize Sopwith Camel vs Fokker Dr.I, Západní fronta 1917-18 (aut. Jon Guttman, Grada 2009). Nakonec snad jedna poznámka: porovnávání parametrů je zajímavé, ale většinou rozhoduje pilot a zvolená taktika.

Ikonickým aeroplánům zdar:-)

0/0
doporučit
19.7.2017 16:35

J10i93ř47í 78S61c31h80w12a98c50h 8108574728196

přiznám se, že jsem neměl tušení, že existovaly konstrukce motorů, které rotovaly celé společně s vrtulí. Na první pohled u tak relativně velkého motoru by se mi takový "nápad" jevil jako naprostý nesmysl. ;-)

https://www.youtube.com/watch?v=C6xX0zSvp7w

0/0
doporučit
18.7.2017 15:45

J10a73k68u10b 83B68o20h19o42n96ě94k 8865266259957

Mám takový pocit, že v době 1. světové války to byl dominantní typ motoru. Ačkoliv to zní divně, tak byl jednodušší na konstrukci

+1/0
doporučit
18.7.2017 16:49

P23e91t22r 70L98u53k13e82š 6253811

Rotační hvězdicové motory byly za "Velké války" celkem dost rozšířené, ale postupně jejich význam klesal. Měly slabší výkon.

0/0
doporučit
19.7.2017 1:46

J86i24ř25í 16K62o58c37u86r68e54k 6805384935198

Nejde ani tak o výkon jako o velký gyroskopiský moment, tj. ztížená ovladatelnost stroje.

0/0
doporučit
19.7.2017 15:09

P14e68t67r 95L52u90k45e16š 6833881

Ono to souvisí: čím větší výkon, tím větší gyroskopický moment. Výkonnější rotační hvězdicový motor se dal postavit, ale aeroplán by vyráběl vdovy a sirotky.

0/0
doporučit
19.7.2017 16:43

H16y38n39e57k 28M16r27t58v86ý 2220697529141

co jsem se v těch rachotinách v red baronu nalítal :-)

+4/0
doporučit
18.7.2017 14:06

R56a83d68o18m28í70r 43J67a29h82n 6180114410562

Super. Pěkné fotky, pěkné popisky. Děkujeme.

+6/0
doporučit
18.7.2017 13:08







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.