Pro přenos dat se v současné době využívá hned několik standardů. Zřejmě nejrozšířenějším modelem je přenos pomocí síťových karet a strukturované kabeláže uvnitř firmy. Ale v poslední době se stále více začíná využívat přenosu vzduchem, tzv. radiovým spojením. Jde o bezdrátový přenos dat, například pomocí WiFi, Bluetooh či IrDa. Řešení je to jistě velmi praktické, jenže investice na vybudování takové lokální sítě většinu potenciálních uživatelů jistě odradí. Na řadu pak může přijít přenos dat pomocí elektrických rozvodů.
Německá společnost Develo přišla, jako jedna z prvních, s novou technologií, díky které lze data přenášet obyčejnými elektrickými rozvody uvnitř objektu. O podobných řešeních se již hovořilo začátkem minulého roku, ale většinou šlo pouze o spekulace. V polovině roku se pak objevily první adaptéry. Se svým řešením mimo jiné přišla i firma Develo, zabývající se hlavně výrobou síťových prvků a modemů. Ta v těchto dnech odstartovala masivní kampaň na propagaci nejnovějšího výrobku, patřícího do početné rodiny jejich síťových zařízení. Devolo MicroLink dLAN je určen pro lokální firemní sítě. S tímto výrobkem odpadá nutná investice do pořízení síťových karet či kabelových rozvodů uvnitř firmy. Díky již vybudovanému elektrickému rozvodu v objektu mohou data putovat prakticky neomezeně oběma směry, přičemž zařízení je od rozvodu napájení elektricky odděleno. Zásuvky tak lze využívat jako zdroj napětí a zárověň i dat. Rychlost přenosu není nijak závratná. Klasickým síťovým kartám, které mohou komunikovat až 100 Mbit/s, nemohou konkurovat, ale rychlost nemusí být hlavním impulsem pro pořízení těchto produktů.
Za pomocí adaptérům dochází k převodu datového signálu, který je pak vysílán přes napěťové kabely k dalšímu adaptéru, jenž je následně převede zpět do datového toku. Data jsou pro přenos kódována pomocí algoritmu DES s délkou klíče 56bitů. Jde vlastně o jakýsi druh modemu. Již brzy budou na trhu k dostání dvě verze dLAN adaptérů. Ty se liší pouze rozhraním: jedno je určeno pro přenos klasickou síťovou kartou (RJ45) a druhé pomocí USB. Výběr může totiž ovlivnit jak existence síťové karty, tak srozhraní USB v počítači. Všechna moderní PC se již dodávají v základní výbavě s rozhraním USB, nebo USB 2.0. U starších pak nezbývá než pořídit levnou síťovou kartu, jenž seženete za pár set korun.
Oba modely disponují maximální přenosovou rychlostí 14 Mbit/s, nejsou to tedy žádní rychlíci., Co se rychlosti týče, dají se adaptéry přirovnat ke klasickému USB, ale i tak lze tento bitrate považovat za velmi slušný, vezme-li v potaz, že data se šíří elektrickou sítí. Nikde ovšem není napsáno, že tato hranice je konečná. Probleskují už informace o vývoji adaptéru s USB 2.0, kde by mělo dojít i k nárůstu rychlosti (ovšem jde pouze o spekulace). Asi největším záporem tohoto řešení je maximální vzdálenost, na kterou přenos dat funguje. Ta se pohybuje kolem 200 metrů. Uplatnění tedy najde především v malých a středních firmách, které sídlí v jednom objektu. V poměru ke klasickému zasíťování PC se investice do pořízení jednotlivých adaptéru může zdát velká, ale pokud vezmete v potaz vybudování kabelových rozvodů, je zanedbatelná. Adaptér s konektorem pro síťové karty můžete pořídit od 99.99 euro (3 100 Kč) a model s USB pak za 129.99 euro (4 000 Kč). Oba adaptéry budou k dostání od dubna tohoto roku a jejich maximální spotřeba bude 1.25W.
Poznámka: Podobné řešení se již prodává také u nás pod označení PL 101E Powerline.
