Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


DLP projektory stále více vytlačují starší LCD projektory

aktualizováno 
Současné zimní počasí přímo svádí k lenošení a jedním ze způsobů, jak si ho můžete zpříjemnit, je nějaký pěkný film. K tomu, aby jste si mohli vychutnat film na velkém plátně se musíte buď vypravit do kina nebo si zřídit vlastní kino doma. Poradíme vám jaký projektor je pro vás ten pravý.

Na trhu existují hned tři typy projektorů. Ale v souvislosti s domácím kinem se v současnosti vyplatí uvažovat pouze o dvou z nich a to o LCD (Liquid Crystal Display) a DLP (Digital Light Processing) . Nejstarší typ projektorů CRT sice nabízí skvělé parametry obrazu, ale je také finančně nejnákladnější, největší. Proto je jejich využití spíše v průmyslu, kde využijí jejich tradiční přednosti, jimiž jsou spolehlivost, minimální poruchovost, vysoké rozlišení, možnost dlouhodobého nebo trvalého provozu a schopnost pracovat i v prašném prostředí. Naleznete je kupříkladu dispečincích nebo v nejrůznějších simulátorech.

Oba zbývající typy LCD i DLP mají svá pro a proti a nabízí některé funkce a parametry, které tomu druhému chybí. Obecně však platí, že DLP, které je nejmladším typem projektorů nabízí vyšší kvalitu obrazu a je vhodnější pro domácí kino. Přesto se podrobnější podíváme, jak oba typy pracují a na jejich výhody a nevýhody. 

LCD projektory začínají pomalu ztrácet dech

LCD projektory jsou o něco mladší než CRT projektory, které úspěšně vytlačily z jejich pozic a obsadily většinu trhu. V poslední době jim všakt stále více dýchají na záda DLP projektory a historie se začíná opakovat. V současnosti však mají stále největší podíl na trhu a můžete si vybrat od jednoduchých, malých a cenově velmi dostupných přístrojů až po špičkové přístroje s velmi vysokými světelnými výkony. LCD projektory si můžeme rozdělit podle počtu, velikosti a typu použitých zobrazovačů.

Nejlevnější a nejednodušší přístroje pracují s jedním 0,9" polysilikonovým LCD zobrazovačem. Starší generace projektorů přitom pracovala až s 10" zobrazovač z amorfního křemíku (a-Si). U tohoto typu generuje panel obraz v jednotlivých složkách RGB postupně. Světlo barvováno pomocí tříbarevného filtru, který rotuje v synchronizaci s displejem, na němž se postupně velice rychle promítá obraz v jednotlivých složkách RGB. My následně díky nedokonalosti oka vnímáme obraz v plných barvách. Dále existují přístroje se dvěmi zobrazovači, které pracují na podobném principu, ale ty se téměř nevyskytují.

Nejrozšířenějšími jsou systémy se třemi polysilikonovými zobrazovači, které produkují mnohem kvalitnější obraz a jsou tudíž vhodnější pro potřeby domácího kina. Pracují s optickou soustavu, která rozdělí bílé světlo vycházející z projekční lampy do tří svazků, které jsou pak obarveny statickými filtry na jednotlivé barevné složky RGB a následně procházejí jednotlivými LCD zobrazovači. Všechny barevné složky obrazu se dále na soustavě opticky spektrálních hranolů skládají do plnobarevného obrazu a posléze pomocí projekčního objektivu zobrazí na projekční ploše.

Mezi výhody LCD projektorů patří velký světelný tok, dobré barvy a vysoká ostrost obrazu. Svou největší výhodu, kterou byla výrazně nižší cena, však LCD projektory již ztratili. V současné době i v nejnižší kategorii do třiceti tisíc se začíná objevovat stále víc jednočipových DLP projektorů. Nevýhody lze spatřovat ve viditelném rastru, větších rozměrech a stárnutí barev.

DLP projektory rastr netrápí

Nejmladší typ projektorů, který vyvinula společnost Texas Instrument, pracuje na bázi reflexní technologie a využívá místo LCD panelů speciální čip DMD – Digital Micromirror Device, který je osazen obrovským množstvím mikrozrcátek, přičemž každí z nich zastupuje jeden obrazový bod. Každé zrcátko je možné natáčet do dvou různých poloh v rozmezí cca 10 stupňů. V základní poloze odráží zrcátko světelný paprsek a pokud je vychýlené, tak jej odráží do pohlcovače světla. Celý proces je řízen elektronikou projektoru a světelného jasu je dosaženo velice rychlým kmitáním zrcátek. Čím je prodleva delší, tím je obrazový bod světlejší a naopak čím je prodleva kratší, tím je obrazový tmavší. Díky tomu, že bylo dosaženo odrážení světla z více než 90 % plochy jednotlivých obrazových bodů, netrpí DLP projektory problémy s hrubým rastrem, které jsou charakteristické pro LCD projektory.

Stejně jako u LCD projektorů nalezneme i zde jednočipové, dvoučipové, které se vyskytují minimálně, a tříčipové přístroje a princip skládání obrazu s pomocí RGB filtrů je prakticky totožný. Tříčipové DLP projektory jsou dnes vrcholem projekční techniky. Hlavní nevýhodou těchto poměrně rozměrné přístroje se svítivostí v řádu tisíců ANSI lumenů je ovšem finanční náročnost. Ceny nejšpičkovějších modelů se pohybují v řádech statisícům korun.

Dalšími výhodami DLP projektorů proti LCD jsou, kromě téměř neznatelného rastru, miniaturní rozměry, stálé barvy a vysoký kontrast. Hodnoty kontrastu u DLP začínají kolem 1100:1, což je údaj, u které většina nejlepších LCD projektorů končí. Nejlepší DLP projektory dokonce dosahují až dvojnásobné hodnoty kontrastu. DLP projektory však stále pokulhávají proti LCD projektorům v ostrosti obrazu. Ještě donedávna vedly LCD projektory při stejném výkonu i ve svítivosti, ale v současné době dosahují oba typy projektorů svítivosti 1500 až 2000 ANSI lumenů. Nejvýkonnější tříčipové projektory však dosahují svítivosti více než 3000 ANSI lumenů. Ty ovšem využívají jako zdroj světla xenonové výbojky.

V nejlevnější kategorii je nejlepší řešení DLP

Při výběru toho pravého projektoru pro vás si musíte nejprve určit kolik chcete do vašeho nového projektoru investovat peněz a kolik a k čemu ho chce používat. Obě dvě technologie mají své klady a zápory. Jak už jsme uvedli výše, obecně soudí, že DLP projektory jsou díky svému vysokému kontrastu a kvalitním barvám vhodné pro použití v domácím kině a díky svým miniaturním rozměrům se uplatní u cestovních prezentací. Naopak podle tohoto názoru jsou LCD projektory díky své svítivosti ideální pro firemní prezentace. I mezi LCD projektory však naleznete přístroje, které byly speciálně navrženy pro potřeby domácího kina. Patří však mezi nejvyšší modely a tomu odpovídá i jejich cena. Pokud jsou vaše finanční zdroje omezené, pak se vyplatí zvolit raději některý z levnějších DLP projektorů.

Kromě dostupných rozhraní, hodnot kontrastu a svítivosti dejte při výběru pozor také na rozlišení přístroje. Na výběr máte od VGA (640 x 480 bodů) přes SVGA (800 x 600 bodů), XGA (1 024 x 768 bodů) až po SXGA (1 280 x 1 024 bodů). Některé nejvýkonnější přístroje nabízí i méně běžné rozlišení UXGA (1 600 x 1 200 bodů). Pro potřeby domácího kina je však ideální rozlišení SVGA, které se blíží rozlišení PAL (725 x 576 bodů), ve kterém je většina filmů na DVD. Z tohoto důvodu nemusí projektor tolik přepočítávat obraz na výsledné rozlišení, což má negativní vliv na kvalitu obrazu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Srovnání podsvícení starší a nové generace Surface Pro.
Surface od Microsoftu má problém. Nové verzi prosvítá podsvětlení

Někteří uživatelé letošní verze notebooku 2v1 Surface od Microsoftu si u tohoto prémiového zařízení stěžují na špatnou kvalitu displeje.  celý článek

Google trekker
Kam Google nemůže autem, posílá fotit člověka s koulí

Google Street View je služba, která přináší 360° pohled nejen na silnice, ale snaží se proniknout i na místa, kam se člověk dostane jen po svých. A k tomu má...  celý článek

Chytrý termostat Glas s Windows IoT od Johnson Controls.
Nový termostat pohání Microsoft. Má podobu skleněné destičky

Na pole chytrých termostatů se nyní pustila společnost Microsoft. Sama je sice nevyrábí, ale dodala technologie, které jeden z nich ovládají.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.