Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dnes už půjde web zpoplatnit, tvrdí šéf Křišťálové lupy

aktualizováno 
Mýlil jsem se, říká Ján Simkanič, výkonný ředitel společnosti Internet Info, která každoročně vyhlašuje Křišťálovou lupu. Lidé jsou ochotní platit za obsah na internetu a technologie představené v poslední době k tomu dávají reálnou možnost.

Ján Simkanič | foto: Filip Singer

Ve středu 23. listopadu večer se dozvíme, které internetové české stránky mají nejvíce fanoušků. Budou totiž vyhlášeny výsledky ankety Křišťálová lupa. S Jánem Simkaničem mluvíme o úspěších i úskalích této ankety a o stavu nejen českého internetu.

Z jakého důvodu vlastně vznikla česká Křišťálová lupa?

Ján Simkanič, ředitel společnosti Internet Info

Ján Simkanič, výkonný ředitel společnosti Internet Info

Dříve se na českém internetu udělovaly ceny nazvané Český zavináč. Pak byla dlouhá pauza. Žádná cena pro tuzemské internetové projekty neexistovala. Až jsme si v roce 2006 řekli, že vlastně kdo jiný by jí měl vyhlašovat, než provozovatel serveru o českém internetu. Tak vznikla Křišťálová lupa - Cena českého internetu. Všechny včetně nás překvapilo, jakou to mělo odezvu a jak rychle ocenění proniklo do podvědomí veřejnosti. Z odstupu doby myslím, že to byl šťastný nápad.

Nezdá se vám, že se situace na internetu pomalu, ale jistě monopolizuje?

Jak se to vezme. Vždy tu bylo jen několik velkých projektů a kolem nich další, ale řádově menší. Třeba MAFRA je ten případ, kdy někdo osvícený před 15 lety řekl, půjdeme do internetu, protože je to budoucnost a máme šanci obsadit pozice. Teď v Česku drží většinu internetového provozu pár takovýchto velkých firem. Přesto tady dokáže v podhoubí vykvasit úžasná vrstva projektů, který možná vypadají nenápadně, nemají za sebou velké PR a marketing, ale přitom obhospodaří spoustu lidí a vytváří kolem sebe komunitu.

Právě letošní ročník Křišťálovky je na opravdu zajímavé a nové projekty bohatý, z čehož mám velkou radost. U internetu je skvělé to, že šanci má mnohem více lidí než třeba v tisku. Vstupní investice jsou malé a pokud se na to jde chytře, je možné výrazně prorazit i s jednoduchým nápadem. Teď navíc nastupují mobilní aplikace, kde sice ještě moc peníze nejsou, ale časem být mohou.

Může tedy internet i nadále zůstat volným a neregulovaným médiem?

Zatím se vždy lze před nějakou regulací schovat. Což je dobře i špatně. Pochopitelně, že takové věci jako dětské porno by dosažitelné nejen na internetu být vůbec neměly. Ale pokud narážíte na regulaci internetu typickou pro naši státní moc, tak to jsou neuvěřitelné věci. Poslední pokusy o cenzuru internetu schované za regulaci hazardu považuji za nesmyslné a velmi nešťastné.

Myslíte si, že za snahou omezit zahraniční internetové sázkové kanceláře, byla cenzura internetu schována omylem nebo jen z neznalosti způsobu fungování webu?

Technicky a koncepčně je to úplně špatně, a to především kvůli neznalosti věci. Hledají se způsoby, jak omezit nekalou konkurenci a dopadá to na naprosto nevinné a nezúčastněné subjekty.

Dokážete si představit, že by Křišťálovou lupu vyhrál projekt, který uživatelé internetu milují, ale na druhé straně je veden spor o tom, zda neporušuje zákon? Mám na mysli například Ulož.to.

Právě projekt Ulož.to poslal expertní panel do finále s vědomím, že se pohybuje na hraně autorských práv. Na nás jako pořadatelích není, abychom jednotlivé projekty posuzovali z tak hlubokého právního pohledu. Web Ulož.to existuje už dlouhou dobu, a stát proti němu nikdy nijak nezakročil. Křišťálovou lupu by tedy teoreticky vyhrát mohl.

Jediný problém, který jsme s Ulož.to měli, je pornografie, která je neodmyslitelnou součástí webu a navíc ve velkém měřítku. Proto jsme stránku z hlasování nakonec vyřadili. Pornografie, podle pravidel soutěže, nesmí být součástí soutěžních projektů. Fakt, že se na to přišlo až během hlasování považuji za nešťastný, ale pochopitelný.

Ján Simkanič spolu s Tomášem Hanákem zvou na vyhlášení anektry Křišťálová lupa

Ján Simkanič spolu s Tomášem Hanákem zvou na vyhlášení ankety Křišťálová lupa 2011.

Zřejmě nikdo z porotců podobný obsah nestahuje …

Asi skutečně nemáme mezi IT novináři takové znalce. Ale vážně, je to pochopitelné, během šesti let ankety jsme podobný problém řešit nemuseli. Nikdo si jednoduše neuvědomil, že tam ta pornografie je. Je to pro nás zkušenost a příště nastavíme trochu důkladnější systém kontroly, abychom měli jistotu, že už se to nestane.

Co druhý příklad vyřazeného projektu? Necyklopedie?
(Více informací o důvodech vyřazení Ulož.to a Necyklopedie z klání o Křišťálovou lupu najdete zde - poznámka redakce)

Necyklopedie je trochu nešťastný případ. Oni mají dva a půl tisíc hesel a z toho opravdu jen pár bylo problematických, protože obsahovaly dost drsné rasistické narážky.

Váš osobní názor?

Podle mne je škoda, že tam ten obsah mají. Server jako takový je zábavný a vtipný. Když se pod heslem Arabové skrývá definice arabských plnokrevníků, tak to považuji za styl humoru, který překvapí, dokáže zaujmout a přitom nikoho neuráží. Na rozdíl od těch prvoplánových rasistických fórků.

Už jsme zmínili mobilní aplikace. S jejich příchodem si lidé zvykají platit i za to, co měli na internetu běžně zdarma. Čím to je?

Jak v míře placení za obsah na webu, tak co se týče mobilních technologií a jejich schopnosti být dostatečnou konkurencí webu, jsem byl vždy velký skeptik. Příchod tabletů a dotykových obrazovek však můj pohled zcela otočily. A evidentně nejen můj.

Podle mě nastala chvíle, kdy můžeme znovu nastartovat obchodní model, který se u internetu nepodařilo prosadit. Máme šanci využít toho, že lidé jsou ochotní platit za služby a obsah, i když je v jiné podobě a jinde najdou zdarma. Jde o relativně drobné peníze, ale v součtu to mohou být zajímavé sumy.

Navíc odliv od tištěných médií bude stále výraznější, takže lze očekávat i výraznější nástup předplatitelů elektronických verzí časopisů, novin, atd. Největší šanci mají média se specifickým obsahem, nikoliv ty, které nabízí obecné informace dosažitelné kdekoliv. Všeobecné zpravodajství podle mne bude i nadále dostupné bezplatně.

Ale kde se najednou vzala ta ochota platit za vyslovené hříčky, za které by na internetu na stolním počítači nikoho platit ani nenapadlo?

Nedá se říct, že to by byl boom a lidi začali hromadně utrácet spousty peněz. Nicméně si myslím, že ve skupině inovátorů, která teď primárně tablety a smartphony aktivně využívá, je spousta lidí, kteří si jednoduše rádi hrají. Zkouší nové věci a jsou ochotni za to vydat i nějaký peníz.

To je ta první vlna. Potom přijde druhá. Ta se dřív například projevila tím, že si velká masa zákazníků byla schopná a ochotná stahovat placená zvonění a nejrůznější pidi obrázky do mobilů. Hudební ukázky přitom měly pár sekund, obrázky maximálně "čtyři pixely", ale bylo to cool a sexy. Lidé si tím navzájem potvrzovali svůj sociální statut. To platilo a platí mezi studenty na základní škole i v manažerském světě. A právě tenhle tlak celý kolotoč významně a téměř samovolně pohání. S nadsázkou řečeno: Je prostě společensky nutné mít nejnovější verzi telefonu, jeho firmwaru i patřičných aplikací.

Ve spojitosti s ústupem tištěných médií je stále populárnější tvrzení, že žádné médium nikdy zcela nevytlačilo jiné médium.

Já si opravdu myslím, že to je spíše fráze, která zní pěkně. Vždy existovaly různé typy distribuce vedle sebe, ale musíme se bavit o síle, kterou ty různé cesty mají. Na jedné straně máme televizi vedle filmu. Film dokázal najít nový způsob, jak oslovit diváky a poskytnout jim nějaký intenzivní zážitek. Ale u tisku to bude mnohonásobně těžší.

Konečný zážitek, ty informace, nejsou a nebudou jiné, a když už, tak elektronická forma v tomto ohledu nabízí neskonale víc možností. Propojování obsahu podle kontextu, množství obsahu a fotografií, videa, odkazy na databáze, překlady a výkladové slovníky… 

Samozřejmě se najdou i pádné důvody, proč stále používat tištěnou knihu. Například u odborné literatury je to možnost podtrhávání a tvorby poznámek. U beletrie však zbývá už jen ten nostalgický a krásný pocit z otevírání a listování knihou. Zřejmě nezaniknou ani velkoformátové knihy s fotografiemi. Ale běžná spotřeba přejde do elektronické podoby.

Já rád používám přirovnání z historie. Opera, poesie a vinylové desky. Desky používá parta fajnšmekrů, kteří dokážou uchem rozlišit rozdíl v kvalitě analogové reprodukce proti MP3. Opera je extrémně složité dílo, které vůbec neodpovídá dnešní době a přitom ve své době byla na vrcholu popularity i mezi střední a nižší vrstvou obyvatel. S poesií je to podobné. Dnes na ní není čas, není příležitost, vyžaduje soustředění. Tenhle komfort si přitom dnes dovolí málokdo.

Takže elektronická a tištěná forma přežijí vedle sebe?

Tištěná média budou vysoce exkluzivní záležitostí. V masovém měřítku se už podle mne neprosadí, když nepočítáme tisky rozdávané či prodávané za marginální cenu.

Co bude tím hlavním spouštěčem pro přechod z papíru na digitální nosič? Je například vysoká cena tabletů a čteček tou hlavní bariérou?

Bude to podobné jako například u mobilních telefonů a fotoaparátů. To, co dnes umí průměrný přístroj za běžně dostupnou cenu, by ještě před pár lety stálo dvacetinásobek. Ten trend je neodvratitelný, je to jen otázka návyku. Až lidem dojde, že když si koupí pět knih, tak za tu cenu už mají elektronickou čtečku.

Každopádně ten přechod už začal a podle mě bude rychlejší než nástup internetu před těmi 15 - 20 lety. Když se podíváme zpět do té doby, tak myslím, že nikdo by nebyl schopný tehdy říct, že v roce 2011 budeme jako běžná populace technologicky tak daleko. A teď si to představte za dalších 20 let.

Bavíme se o tom, že knížky prostě nebudeme mít. Tohle přeci ovlivní i vybavení bytu - bude bez knihovny.

Já nevím, jestli se to stane za dva roky nebo za deset let. Uživatelské návyky se tak rychle nemění. Co všechno se změní jen díky tak relativně malé změně, jako je přechod z papírových knih na elektronické, neumíme dnes říct. Určitě to bude mít kladné i stinné stránky. Může přijít hlubší ekonomická krize a lidé budou řešit úplně jiné problémy, než je dilema papír, nebo čtečka. Pak se taky může stát to, co máme v podtitulu vyhlašování letošní Křišťálové lupy: "Notebookem boty nevysušíš."

Má podle vás tištěný deník ještě odpoledne právo na život?

Já noviny čtu. Ivo Lukačovič už před lety říkal, že noviny jsou výborné v tom, že tě donutí přečíst i to, co jsi v životě netušil, že bys měl vědět. Můžeš nějakou část přeskočit, ale vidíš ji a bereš ji na vědomí. Proto čtu noviny jako celek, byť on-line. Hlavní zprávy získám ze sociálních sítí. Nejrychlejší zpravodajství je pro mě Facebook a Twitter, ale pokud chci získat komplexnější obrázek o tom, co se právě děje, tak si otevřu noviny.

Zeptám se ještě trochu jinak. V dnešních tištěných novinách je napsáno to, co se stalo včera a co všichni už četli na internetu.

Pokud ty noviny dokážou dát informace do kontextu aktuální situace, pak jsou stále platným hráčem na trhu. Ani to však neznamená, že mají záruku na přežití. Nicméně on-line deníky inklinují spíše k jednoduchosti. Jsou uzpůsobené pro rychlé čtení.

Autor:




Hlavní zprávy

Bazarový výprodej dětských kol a odrážedel
Bazarový výprodej dětských kol a odrážedel

Nepropásněte šanci a pořiďte vašemu dítěti kvalitní kolo za zlomek ceny.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.