Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Do hlubokého vesmíru se vydají manželské páry, aby jim nechyběl sex

aktualizováno 
Až se lidstvo vydá k dalekým planetám, budou kosmonauti mimo jiné řešit i problém sexuální deprivace. Cesta totiž může trvat několik desítek let. Podle expertů proto dlouhodobé expedice zahájí nejprve kyborgové.

Vesmír, Mars | foto: Profimedia

Cesta prvních kosmonautů ze Země na Mars potrvá šest měsíců. Jedině kdyby se podařilo vytvořit nový druh pohonu, mohla by se zkrátit na tři měsíce.

Ovšem Mars je poměrně blízko, ke vzdálenějším tělesům naší Sluneční soustavy se bude létat dlouhé roky i s vylepšeným pohonem. Začátkem 80. let odhadla skupina amerických a britských vědců, že první expedice ( nejspíš flotila několika strojů, aby si případně mohly vzájemně vypomoci) k hranicím Sluneční soustavy vyrazí nejdřív v roce 2058, pesimisté uvažovali o roce 2070. I kdyby je poháněly termonukleární motory, cesta k Plutu a zpátky by trvala 28 let.

Nová elita – kosmonauti pro dálkové cesty

Pilotovaná kosmonautika se začne dělit. Zatímco k obsluze orbitálních stanic okolo Země a základen na Měsíci postačí lidé se standardním zdravím a školami, pro dálkové lety se budou vybírat jenom nejlepší kosmonauti. Zkušení, vzdělaní, zdatní fyzicky i psychicky.

Při výpravách trvajících deset a více let by mohli lidé trpět sexuální deprivací, proto bude nezbytné, aby se posádky skládaly z harmonicky vyrovnaných manželských dvojic.

...bude nezbytné, aby se posádky skládaly z harmonicky vyrovnaných manželských dvojic...

Před tím musí odborníci vyvinout prostředky, které umožní lidem zachovat si celkovou svěžest ještě ve věku kolem šedesátky a po ní, nadto lidem, kteří takřka celý život prožijí v extrémních podmínkách a v mimořádném psychickém vypětí.

Ovšem stejně žádný specialista nedokáže odhadnout, jak se budou vztahy na těchto dálkových planetoletech vyvíjet. Je také možné, že se budou v některých funkcích střídat, například původního velitele může za čas vystřídat nový vůdce. Budou mít s sebou tihle manželé své děti školního věku? I nad tím se někteří odborníci zamýšlejí, na odpovědi se zatím neshodli.

Člověk-stroj = kyborg

Dlouhodobé expedice by měli zahájit kyborgové, domnívá se Roge Launius z Leteckého a kosmického muzea ve Washingtonu. Tato myšlenka vznikla před půl stoletím. Poprvé ji nadhodili hudebník a neurofyziolog Manfred Clynes a psychofarmakolog Nathan Kline ve studii nazvané Kyborgové a vesmír.

Kyborg není nic jiného než sloučení a sepětí člověka se strojem. R. G. Taylor ho v knize Biologická časovaná bomba, která u nás vyšla v roce 1970, vysvětlil takto: vznikne takový vztah mezi člověkem a strojem, kdy jsou obě složky na sobě tak závislé, že jsou ve skutečnosti nerozlišitelné.

Kyborg je sloučení a sepětí člověka se strojem...

Launius upozornil, že počáteční prvky pro toto sepětí už existují, kardiostimulátor, který řídí činnost srdce, a kochleární implantát, který umožňuje slyšet. Třebaže je kyborg technicky představitelný, připomněl Launius, že jeho vytvoření vyvolá spoustu otázek etických, morálních a patrně i náboženských.

Život v extrémním prostředí

Člověk by se mohl adaptovat na prostředí, ve kterém by chtěl cestovat, uvedli další možnost Clynes a Kline. Ovšem to není nic jiného než genorgizace, o níž uvažoval americký fyzik Freeman Dyson v roce 1981. Genetické inženýrství by mohlo poskytnout možnost přizpůsobit člověka žít v extrémním prostředí.

Podle jeho názoru by mohlo být nejsnazší přizpůsobit člověka životu ve stavu beztíže. Nejobtížnější bude adaptace na život ve vakuu. "Přechod od života pod tlakem k životu v úplném vakuu bude mnohem dramatičtější než změna, která se stala, když náš pračlověk vystoupil z vody na pevninu."

Mnozí genomové budou antropoidní čili podobní člověku. Jiní mohou vypadat naprosto odlišně. Zřejmě to budou specialisté na různé mimořádné úkoly. Tohle by byl ještě větší zásah do podstaty člověka než kyborgizace.

...genomové budou antropoidní čili podobní člověku...

Nicméně Grant Gillet, profesor lékařské etiky z Nového Zélandu, soudí, že tyhle proměny člověka by nevedly k zániku lidské rasy. Jediné, čeho se Gillet obává, je, aby se z kyborgů nestávali psychopati.

Nicméně po průzkumnících typu kyborgů a genorgů by měli na planety a měsíce Sluneční soustavy následovat lidé. Už pomocí planetoletů zcela nové generace poháněné ultrarychlými motory.

Hranice pro člověka

Ovšem i člověk musí mít své biologické hranice. Jeho organismus je stavebně a funkčně velice složitý systém, který má za sebou nikoli stamiliony, nýbrž miliardy let evoluce a který ani nelze od základu změnit. Člověka nemůžeme šlechtit a adaptovat do nekonečna, po určitých změnách už by to člověk nebyl.

Mohli bychom genorga vytvořeného pro život v husté atmosféře s vysokým tlakem a teplotou, jaké jsou třeba na Venuši, pro bytost, která by nemohla existovat v prostředí na Zemi, ještě řadit k druhu homo sapiens? Těžko.

...člověk může ztratit některé fyziologické vlastnosti, které mu dala gravitace.

Lidský rod se bude vyvíjet. Avšak další etapy této evoluce předvídat neumíme. Přední ruský kosmický lékař Oleg Gazenko se domníval, že základem nebude přizpůsobení se radiaci, nýbrž stavu beztíže. "Přitom člověk může ztratit některé fyziologické vlastnosti, které mu dala gravitace."

Záchrana v kosmických světech?

"Jestliže se nám podaří vyhnout v nejbližších dvou staletích katastrofě, náš druh by měl být v bezpečí, protože pronikne do vesmíru," prohlásil nedávno známý britský fyzik Stephen Hawking. Riziko, jemuž je podle jeho názoru lidstvo vystaveno, spočívá v nekontrolovaném použití atomových zbraní a v omezených zdrojích planety.

Existují projekty na přetvoření prostředí na Marsu či Venuši, případně některých velkých měsíců tak, aby tam mohli žít lidé. Mluví se o teraformingu čili zpozemšťování. I při těchto projektech by se mohli uplatnit jak kyborgové, tak genorgové. Ovšem vývoj takového prostředí potrvá, aspoň podle dnešních představ, několik set let. Nicméně naděje pro přesídlení části lidí z přelidněné planety Země se tady rýsuje.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora
Elon Musk varuje, že první let těžké rakety Falcon nemusí skončit dobře

Nová raketa pro těžké náklady od společnosti Space X by měla vzlétnout ke konci letošního roku, slíbil zakladatel společnosti Elon Musk na konferenci věnované...  celý článek

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.