Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Do vesmíru vzletí družice veliká jako poštovní známka

  14:00aktualizováno  14:00
Na palubě raketoplánu Endeavour je i trojice satelitů, které se vejdou do dlaně a jsou jen o něco větší než poštovní známka. Autoři doufají, že by mohly být ukázkou nového trendu miniaturizace v kosmonautice.

Srovnání mikrosatelitu Sprite s americkým deseticentem | foto: Mason A. Peck

Nejmenší družice v historii kosmonautiky se podívají do vesmíru při posledním letu raketoplánu Endeavour. Tři exempláře satelitu Sprite, jak se jmenují, vysílají na let jejich tvůrci z Cornellovy univerzity v USA.

Prototypy mají sloužit především při ověřování možností komunikace "mikrosatelitů" s pozemním střediskem na Zemi a jejich odolnosti vůči dlouhodobému působení vesmírných vlivů. Ničivému kosmickému záření by měly být vystaveny několik let.

V dlani se ztratí. Co v kosmu?

Družice Sprite (anglicky skřítek nebo obdoba českého šotka) mají tvar čtverce o délce strany 17 milimetrů, a jsou tenčí než běžně používané paměťové karty.

Zmenšení se podařilo dosáhnout zejména omezením vybavení na nutné minimum. Chybí anténa, stabilizační systémy, samostatné solární panely a užitečné zařízení. Energii by měly dodávat solární články umístěné přímo na desce satelitu.

Sami tvůrci družice se netají tím, že je inspirovala současná úroveň miniaturizace a možnosti běžně dostupných mobilních zařízení. Zařízení jsou vybavena jen jediným čipem, který se u prototypu stará pouze o komunikaci. Není divu, že sami vědci hovoří o "čipovém" satelitu. V praxi použitelné miniaturní družice na čipu by tak mohly být o něco větší, cílem totiž není postavit v praxi rovnou použitelnou platformu, ale ověřit možnosti současných technologií a posunout je zase o něco dále.

Proto se budou i detaily fungování každé vysílané mikrodružice poněkud lišit. Společné mají to, že nemají žádné pracovní úkoly, kromě jediného: vydržet. Jak říká vedoucí vývoje Mason Pack, základní otázkou je, jak dlouho bude schopné zařízení pracovat. V kosmickém prostoru totiž není elektronika chráněná před kosmickým zářením. Z tohoto důvodu je většina na zemi používaných elektrotechnických zařízení na družicích nepoužitelná.

Malé a roztomilé: ale co s nimi?

Podle vědců lze miniaturní družice využít jak na oběžné dráze Země, tak pro průzkum jiných planet sluneční soustavy. Družice by bylo k nim možné vypouštět v celých rojích. Jediné místo by se pak dalo sledovat z různých úhlů. V úvahu přichází také možnost vypouštět k planetám či planetkám větší množství takových družic na dráhy pod různým sklonem. Každá by pak poskytovala jiný úhel pohledu.

Velkou výhodou řešení by měla být cena. Družice malých rozměrů se dají totiž vypouštět za velmi příhodné ceny. Dokumentují to již dnes oblíbené malé družice Cubesat. Ty se těší velké popularitě u studentských týmů na univerzitách či skupinek nadšenců a polo-profesionálů, kteří si chtějí postavit svou vlastní družici.

Jde o standardizované "krychle" se stranou o délce deset centimetrů a hmotnosti jednoho kilogramu (tedy podstatně větší než plánované Sprite). Do daného prostoru si mohou týmy vyvinout vlastní zařízení nebo systémy. Kdo má více peněz, může zkombinovat několik "krychlí" do jedné větší družice.

Jeden Cubesat se na oběžnou dráhu dostane za velmi nízkou cenu. Často se do kosmu dostanou jako sekundární náklad po boku větších a těžších družic, jejichž vynesení zaplatí většinu nákladů na start.

Sprite by mohl představovat ještě levnější a v mnoha ohledech zajímavou alternativu podobných levných satelitů. Časem by si v rojích možná mohl troufnout i na větší úkoly. Zatím byl vyroben jen ve třech prototypech, které při své poslední misi vynese raketoplán Endeavour na Mezinárodní kosmickou stanici. Mikrodružice nebudou poletovat v kosmu samostatně, skončí na paletě MISSE-8 u stanice ISS.

Důvod je jasný: paleta se za několik let vrátí na zem. Vědci tak budou moci v laboratoři ověřit míru poškození elektroniky a další důsledky vlivu kosmického prostředí.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.