Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dobrý den, právě sledujete živé televizní vysílání z Marsu

aktualizováno 
Přenos živého televizního vysílání z jiné planety by se mohl už za několik let stát skutečností. Připravovaná sonda Mars Telecommunication Orbiter bude jako první v historii meziplanetárních letů určena převážně pro telekomunikační účely.
Zájem o planetu Mars neustává. Několik velmi populárních robotů jej právě zkoumá, další obdobné mise se připravují. S novými automatickými průzkumníky přitom porostou i nároky na přenos pořízených dat.

V současné době jsou data z meziplanetárních sond odesílána zpět na Zemi na rádiových frekvencích. Možnosti těchto frekvencí jsou ovšem omezené. Mars Odyssey, která momentálně pracuje na oběžné dráze Marsu, odesílá vědcům data tempem 128 kb/s. Automatičtí průzkumníci sluneční soustavy jsou ale schopni pořizovat nesrovnatelně vyšší objemy informací, řádově až gigabity dat každou sekundu - a toto číslo i nadále poroste. Disproporce mezi rychlostí pořizování dat a rychlostí jejich přenosu vede NASA a další organizace k testování možností využití optických frekvencí pro přenos dat také v meziplanetárním prostoru.

Optická komunikace

Obecně platí, že čím je kratší vlnová délka elektromagnetického signálu, tím větší množství dat je možno do ní modulovat. Laser plánovaný pro použití na sondě Mars Telecommunication Orbiter (MTO) bude vysílat infračervený paprsek s vlnovou délkou 1,06 mikrometru - tedy o několik řádů kratší, než jsou vlnové délky dnes užívané pro meziplanetární komunikaci. V závislosti na vzájemné poloze Země a Marsu by nový laser měl být schopen přenášet data tempem v rozmezí 1 až 30 Mb/s. Pohyblivé obrázky z Rudé planety ve vysokém rozlišení by se tak staly běžnou skutečností.

Optická komunikace má ale také některé nevýhody ve srovnání s rádiovými vlnami. Tou nejzásadnější je skutečnost, že laserový paprsek může být zablokován oblačností. Pokud by na místě observatoře sloužící k příjmu signálu bylo zataženo, nebude možno získat žádná data. Proto bude nezbytné, aby tomuto úkolu bylo vyhrazeno více dalekohledů na různých místech zemského povrchu a příjmu signálu by se věnoval ten z nich, který bude mít aktuálně příznivé povětrnostní podmínky.

Pro projekt MTO se uvažuje o 5metrovém Haleově dalekohledu na Mt. Palomar v Kalifornii a soustavě čtyř 0,8metrových dalekohledů, jejichž poloha zatím nebyla specifikována.

Samotná sonda na oběžné dráze Marsu by laserový paprsek vysílala prostřednictvím 0,3metrového zrcadla. Při dosažení Země by ovšem i tento – původně velmi úzký – paprsek měl šířku několika stovek kilometrů. Výsledkem bude velmi slabý a obtížně detekovaný signál. Výzkumný tým proto nyní pracuje na fotonovém detektoru, který bude o řád citlivější než ty současně užívané.

Další plány

Mars Telecommunication Orbiter bude provozovat rovněž tradiční rádiové frekvence. Sonda, na kterou NASA vyčlenila 270 miliónů dolarů, zároveň poslouží i k přesnější navigaci vozítek na povrchu planety. Již příští rok by měl být vypracován projekt sondy a na rok 2009 je plánován její start.

 

Autor: Pavel Koten, redaktor Computerworldu
Zveřejněno se souhlasem týdeníku Computerworld.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Google trekker
Kam Google nemůže autem, posílá fotit člověka s koulí

Google Street View je služba, která přináší 360° pohled nejen na silnice, ale snaží se proniknout i na místa, kam se člověk dostane jen po svých. A k tomu má...  celý článek

Procesor Intel s jádrem Skylike
Intelu se nelíbí, že mají Windows běžet na ARM čipech bez jeho licence

Microsoft a Qualcomm chtějí na konci roku přinést Windows 10 na procesorech s architekturou ARM. Intelu se nelíbí, že bez jeho licence.  celý článek

Odolné USB paměti v testu
Dokážete svou nešikovností zničit USB „flashku“? Zkusili jsme, co vydrží

Co se stane, když „flashku“ s daty upečete, zmrazíte, vyperete v pračce nebo hodíte z okna druhého patra? Vyzkoušeli jsme to za vás.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.