Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dokonale průhledná kreveta přijde o neviditelnost, když se „splaší“

  14:01aktualizováno  14:01

Průhledná kreveta Ancylomenes pedersoni | foto: (volné dílo)

O krevetě Ancylomenes pedersoni jste asi nikdy neslyšeli. A je i poměrně slušná pravděpodobnost, že byste si ji ani nevšimli. Kreveta, která se živí jako „čistič“ rybích žaber a dalších částí těla na korálových útesech, je totiž téměř dokonale průhledná. Pravda, její nožky jsou zbarvené, ale tělo je prakticky čiré.

Pro malého tvora užitečná vlastnost je sama o sobě zajímavý evoluční vynález, ale biologové už o něm nějakou dobu vědí, z vědeckého hlediska na něm není nic nového. Novinkou je, že se několika biologům z Univerzity v Severní Karolíně podařilo objevit jedno zajímavé omezení krevetího „pláště neviditelnosti“. Kreveta o svou neviditelnost přijde ve chvíli, kdy se musí rychleji pohnout.

Biologové přesvědčivě ukázali, že zvýšený průtok krve kolem svalových vláken změní optické vlastnosti tkáně (nastane jiný index lomu světla) a na pohled se tedy kreveta začne jevit jako „zakalená“. Průhlednost se jí vrátí zhruba za tři hodiny po fyzické námaze.

Jak se ukazuje, udělat „neviditelné“ zvíře není pro evoluci nic prostého, i když v případě některých jednotlivých částí těla (rohovka) to zvládla docela dobře.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.