O krevetě Ancylomenes pedersoni jste asi nikdy neslyšeli. A je i poměrně slušná pravděpodobnost, že byste si ji ani nevšimli. Kreveta, která se živí jako „čistič“ rybích žaber a dalších částí těla na korálových útesech, je totiž téměř dokonale průhledná. Pravda, její nožky jsou zbarvené, ale tělo je prakticky čiré.
Pro malého tvora užitečná vlastnost je sama o sobě zajímavý evoluční vynález, ale biologové už o něm nějakou dobu vědí, z vědeckého hlediska na něm není nic nového. Novinkou je, že se několika biologům z Univerzity v Severní Karolíně podařilo objevit jedno zajímavé omezení krevetího „pláště neviditelnosti“. Kreveta o svou neviditelnost přijde ve chvíli, kdy se musí rychleji pohnout.
Biologové přesvědčivě ukázali, že zvýšený průtok krve kolem svalových vláken změní optické vlastnosti tkáně (nastane jiný index lomu světla) a na pohled se tedy kreveta začne jevit jako „zakalená“. Průhlednost se jí vrátí zhruba za tři hodiny po fyzické námaze.
Jak se ukazuje, udělat „neviditelné“ zvíře není pro evoluci nic prostého, i když v případě některých jednotlivých částí těla (rohovka) to zvládla docela dobře.
