Zde jsme poslouchali Dolby Atmos. 6 reprosoustav na stropě, osm reprosoustav...

Zde jsme poslouchali Dolby Atmos. 6 reprosoustav na stropě, osm reprosoustav kolem nás a tři subwoofery pod plátnem. | foto: Václav Nývlt, Technet.cz

U filmů fantastické, na muziku zbytečné. Dolby Atmos na vlastní uši

  • 23
Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) - Nejdokonalejší standard prostorového zvuku, Dolby Atmos, se z kamenných kin dostává i do obývacích pokojů. Na výstavě High End 2015 v Mnichově jsme si poslechli špičkovou domácí 14.3 sestavu reprosoustav Elac a elektroniky Primare. U „filmových“ ukázek nás zcela nadchla, poslech hudby jsme přetrpěli.

Dolby Atmos je nejnovějším přírůstkem standardů prostorového zvuku společnosti Dolby. Podrobněji jsme si jej představili v článku Dolby chce zpět váš obývák. Kvůli Atmos jej naplníte reprosoustavami, takže teorii jen ve zkratce pro připomenutí. 

Dolby Atmos v kostce

Dolby Atmos bourá tradiční koncepci počtu zvukových kanálů. Ve zvukové stopě může být zakódováno až 128 zvukových objektů, které dekoder rozdělí mezi dostupné reprosoustavy v závislosti na konfiguraci konkrétní sestavy. Instalace počítá nejméně se dvěma stropními reprosoustavami. 

Zatímco dosavadní prostorové formáty dokázaly řešit prostorovost jen v horizontální rovině (zda výstřel padl ze zadního-pravého-horního, nebo zadního-pravého-dolního rohu, nemáte šanci poznat), Atmos pracuje s třídimenzionálním prostorem a posluchač tak může lokalizovat i výšku, ze které zvuk přichází. 

Ozvučení Dolby Atmos můžete vychutnat ve špičkových kinech (v ČR jsou tímto ozvučením vybaveny jen kina Premiere Cinemas v Hostivaři a v Olomouci) u velkého množství nových filmových titulů. 

Fotogalerie

Jak a na čem jsme Dolby Atmos poslouchali.

Do obýváků se Atmos zatím dostává jen zvolna. Některé firmy již nabízejí patřičně vybavené AV receivery a dostatečně početné sety reprosoustav, avšak zejména vzhledem k nutnosti montáže stropních reprosoustav patří jejich instalace k nejnáročnějším a tak jsme Atmos v prostředí obýváku slyšeli na mnichovském výstavišti poprvé.

Nepříjemným zjištěním však je, že počet filmů na Blu-ray discích (nebo streamovacích službách) opravdu není vysoký. Podle informací Dolby je jich v tuto chvíli vybaveno zvukovou stopou kódovanou v Dolby Atmos pouze dvanáct. Lze však předpokládat, že s letošními novinkami se jejich počet rozšíří.

Na vlastní uši

Jak jsme již naznačili v úvodu, musíme hodnocení rozdělit na dvě skupiny - poslech filmových ruchů a poslech hudby.

U „filmových“ ukázek jsme byli nadšeni. Místnost se doslova naplnila doopravdy třídimenzionálním prostorový zvukem. A slovem „naplnila“ nemyslíme vysokou hlasitost, ale ucelenost zvukového prostoru. Při poslechu jsme přestali vnímat jednotlivé reproduktory, poslepu bychom nejspíše nedokázali určit jejich počet a vzdálenost. Ruchy nás obklopily ze všech směrů, průlety hmyzu a hlasy džungle byly podány velkou přesvědčivostí a dovolíme si tvrdit, že i realitou. Nebo spíše hyperrealitou.

Stropních reprosoustav jsme napočítali šest. Ideální je s jejich osazením počítat již při stavbě, nebo rekonstrukci místnosti a kabely natahat na příslušná místa pod omítkou.

Lokalizace ruchů a přirozené podání prostoru nás nadchlo. Ano, kdyby takto zněl prostorový zvuk v obývácích, zřejmě by celá kategorie „domácího kina“ neskomírala na okraji zájmu zákazníků.

Zcela odlišně na nás však zapůsobil poslech hudby. 

Možná za to mohly nevhodné ukázky, například coververze A Sky Full Of Stars od Coldplay, kterou v Atmos mixu vydala společnost Futuretainment, byla takřka nesnesitelná. Rozprostření hudby v prostoru postrádalo logiku, nebo alespoň čitelný záměr. Výsledku chyběla jiskra a jakýkoli důvod k poslechu. 

Závěr: budoucnost filmového prostorového zvuku

Schopností vykreslit prostor, včetně jeho přirozeného objemu a neuvěřitelně přesvědčivé lokalizace nás Dolby Atmos nadchl. Škoda, že vystavovatel nepřipravil i ukázky z filmů distribuovaných na Blu-ray discích a tak naše poznatky vychází jen z krátkých demonstračních ukázek. 

Na prostorový zvuk u hudby se náš dosavadní názor (založený na mnoha poslechových zkušenostech) nezměnil. Docela rádi bychom si v Dolby Atmos poslechli například Enyu, zajímavý by mohl být Mike Oldfield (který vydával alba i v multikanálové verzi na SACD). U naprosté většiny hudby však podle nás prostorový zvuk nedává smysl.

Za dopravu redaktora děkujeme společnosti Panter.