Nákres půdorysu otrokářské lodi pořízený na konci 18. století. Tento konkrétní...

Nákres půdorysu otrokářské lodi pořízený na konci 18. století. Tento konkrétní kus nesloužil otrokářům, ale jako důkaz nelidskosti jejich podnikání. | foto: Wikimedia

Dopravní letadla se podobají otrokářským lodím. Není na tom nic divného

  • 121
Rozsazení cestujících v dopravních letadlech se podobá způsobu dopravy nedobrovolných pasažérů otrokářských lodích před dvěma sty a více lety. Podobnost je očividná, ale ne zase tak překvapivá a důležitá.

Designér Steven Heller dostal zřejmě cennou lekci v myšlenkovém marketingu. Ve svém článku pro PrintMag.com (jeho krátký text si můžete prohlédnout zde) upozornil na podobnost mezi půdorysem dopravního letadla a staré otrokářské lodi, která trénovanému oku návrháře neunikne. Porovnejte sami (půdorys otrokářské lodi je v záhlaví článku):

Rozsazení cestujících v letadlech Airbus 330 a 340 společnosti AirAsia X

I když si Heller uvědomoval kontroverzi kolem svého nápadu, nevyhnul se nešťastnému a nesmyslnému přirovnání svých zážitků s leteckou dopravou s časy otrokářských lodí. Není divu, že u mnoha internetových čtenářů vzbudil jeho článek rozhořčení.

Na zajímavosti srovnání ale nešťastný styl prezentace nic nemění. Podobnost obou řešení je na pohled zjevná. A není ani náhodná, ani ostudná. Otrokáři řešili podobné problémy jako konstruktéři letadel a používali stejný nástroj: mozek.

Eukleides v nás

Mozek si se základními geometrickými problémy poradí podobně, ať je jeho majitel přesvědčený o podřadnosti jiných etnik nebo ne. Do jaké míry máme "základy geometrie" pevně zakódovány přímo v mozku, ukázal nedávno shodou okolností i serióznější článek, než byl ten Hellerův.

V uznávaném časopise PNAS se v květnu objevila vědecká práce, která zkoumala vztah civilizací zcela "nezkažených" obyvatel Amazonie k tak abstraktním disciplínám, jako jsou sférická a planární geometrie. V nich jde o zobrazování ideálních obrazců v rovině i na povrchu koule. (Výtah z práce je dostupný zde, plná verze je placená).

Autoři předložili amazonským Indiánům a také skupině obyvatel západního světa geometrické problémy, které bychom mohli označit jako eukleidovské. Lidé, kteří o řeckém geometrovi nikdy neslyšeli a vlastní geometrický systém si nevyvinuli, měli například odhadnout, zda jsou vnitřní úhly trojúhelníku vždy stejné, a jaký by mohl být jejich součet. Věnovali se i rovnoběžkám, tečnám a dalším základním geometrickým pojmům.

Jak se ukázalo, mezi obyvateli vyspělých zemí a pralesa nebyl příliš veliký rozdíl. Na otázky o rovinné geometrii odpovídali ve více než 90 procentech případů přesně, ať už se jim dostalo školského vzdělání nebo ne. U méně intuitivní geometrie na kouli byla úspěšnost správných odpovědí kolem 70 procent.

Testy šly podstatně hůře jen jediné skupině: americkým dětem ve věku do šesti let. Nesouviselo to s jejich původem, ale evidentně s věkem. Možná, že i pro pochopení tak abstraktní disciplíny, jako je geometrie, potřebujeme praktické zkušenosti. Nebo nám příslušné okruhy v mozku dozrávají až později. Obě domněnky jsou podle autorů stejně pravděpodobné.

I když sčítání úhlu v trojúhelníku je poněkud odlišná disciplína od rozesazování cestujících (ať  dobrovolných nebo ne), dobře vysvětluje, proč v některých ohledech různé doby a lidé volí podobná řešení. V mnoha ohledech jsme si (mimo jiné) i s padouchy z dávných dějin podobnější, než bychom rádi věřili.


Témata: Airbus, Amazonie, mozek