Hlasovací lístek nenechal Rakušany na pochybách o tom, že mají souhlasit s

Hlasovací lístek nenechal Rakušany na pochybách o tom, že mají souhlasit s Hitlerem

Druhá světová válka začala i skončila dotazníky: anšlusovým a atomovým

  • 207
Do dějin 2. světové války se zapsaly dva dotazníky. Tím prvním Adolf Hitler "nenápadně" naznačil občanům Rakouska, jak schválit anšlus a přijmout jej za vůdce. Druhým Američané rozhodovali o použití atomové bomby.

Dne 12. března 1938 překročil Hitlerův Wehrmacht hranice mezi Německem a Rakouskem, kde byl přivítán nadšeným davem. Hitler ale věděl, že anexe (německy Anschluss) Rakouska musí být potvrzena a uzákoněna "se vším všudy". Necelý měsíc po zabrání Rakouska se tedy konal plebiscit, ve kterém Rakušané mohli vyjádřit svou vůli. Hlasovali konkrétně o tom, zda se Rakousko připojí k Německu jako východní provincie "Ostmark".

Německá propaganda se postarala o přesvědčivý výsledek. Volební dotazník navrhla tak, aby nebylo pochyb o tom, která možnost je správná a která zavrženíhodná. Kolečko pro kladnou odpověď "Ja" bylo třikrát větší než upozaděný, nežádoucí a zcela mimo zarovnání ostatních prvků vyloučený chlíveček "Nein", kterým by občané anexi odmítali. Pro jistotu byly navíc volby veřejné, takže místo vhození hlasu v obálce se sčítané lístky odevzdávaly do rukou úředníků.

"Souhlasíte se znovuspojením Rakouska a Německé říše, ke kterému došlo 13. března 1938, a hlasujete pro stranu našeho vůdce Adolfa Hitlera?"

Výsledky byly jednoznačné:

Výsledky hlasování
Ja (souhlas)Nein (nesouhlas)
99,71 %0,29 %

Samozřejmě, že výsledek byl předvídatelný, a velikost zaškrtávacích políček na něm asi změnila pramálo. Přesto jde o zajímavou ukázku "pošťouchnutí" (anglicky nudge), tedy pomocný znak, který vám pomůže udělat tu správnou volbu. Nebo spíše tu volbu, kterou autor zamýšlel.

S konceptem "pošťouchnutí" jakožto "promyšlených intuitivních návodů vestavěných přímo do systému" přišli Richard Thaler a Cass Sunstein - nazývají jej paternalistickým liberalismem. Jinými slovy: máte na výběr, ale výchozí, doporučená volba je zvýrazněná, abyste nemuseli přemýšlet. Je zjevné, že pošťouchnutí se dají využít k dobrým i méně ušlechtilým cílům.

Typickým pošťouchutím může být třeba systém zelených, oranžových a červených nálepek, které jsem viděl na nápojích a bagetách ve firemní ledničce Google. Zelená barva označuje zdravou stravu, které můžete sníst, kolik chcete, oranžová značí kompromis a červená lahůdku, kterou hřešíte proti zásadám zdravé výživy. Uživatelé počítačů se pak s pošťouchnutím denně setkávají v podobě velkých zelených tlačítek, které nás přemlouvají ke koupi, a malých schovaných šedých odkazů, kterými se dostaneme na bezplatnou verzi.

Tím v žádném případě nechceme naznačovat, že ti, co využívají velkého tlačítka ke vnucení výchozí volby, se inspirovali nacistickou propagandou (znáte Godwinův zákon?).

Máme shodit atomovou bombu?

Zpátky do 40. let 20. století. Druhý dotazník, který naopak předznamenal konec světové války, byl mnohem komplexnější a podléhal přísnému utajení. Americký prezident Harry Truman zjišťoval mezi vědci spolupracujícími na projektu Manhattan, zda se domnívají, že shození atomové bomby na Japonsko je vhodný tah. Volba proběhla před první experimentální explozí - v červenci 1945, byla tajná a vědci hlasovali jednotlivě.

Mají USA použít proti Japonsku atomovou bombu?
Mají USA použít proti Japonsku atomovou bombu?

Mají USA použít proti Japonsku atomovou bombu?

V dotazníku byla konkrétně tato otázka:

Která z těchto pěti vět nejlépe vystihuje vaši volbu ohledně užití nových zbraní, které (zde) možná vyvineme, ve válce proti Japonsku:

  1. Použít je způsobem, který z vojenského hlediska nejefektivněji donutí Japonsko ke kapitulaci při minimálních ztrátách na životech našich vojáků.
  2. Demostrovat přímo v Japonsku sílu zbraně a poté jim dát čas na kapitulaci, než zbraň použijeme naostro.
  3. Pozvat japonské zástupce do USA, předvést jim sílu zbraně a poté jim dát čas na kapitulaci, než zbraň použijeme naostro.
  4. Zdržet se vojenského použití zbraně a pouze předvést její efektivitu.
  5. Uchovat nově vyvíjené zbraně v tajnosti tak dlouho, jak to jen bude možné, a vůbec je v této válce nepoužít.

Výzkumu se zúčastnila asi polovina všech vědců (fyziků, chemiků, biologů a metalurgických expertů) na projektu spolupracujících, všichni s vysokoškolským vzděláním.

Výsledky hlasování
Možnost12345
Počet236939163
Procento154626112

Většina vědců tedy byla pro armádní zapojení bomby ve válce, ovšem způsobem, který by nejprve demonstroval sílu zbraně bez obětí na životech. Velení se ovšem, jak víme, rozhodlo pro "patnáctiprocentní" variantu. Začalo tak dlouhé období studené války, které by si v dotazníku vybral asi jen málokdo.