Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Argumentují vědou, když se jim to hodí. Jak jsem debatoval s astrologem

aktualizováno  9:40
Astrolog Milan Gelnar označil v on-line duelu na iDNES.cz astrologii za umění na vědeckém základě. Zaplétání vědy do astrologie považuji za problém, který vede k matení pojmů a zhoršuje ponětí o tom, co je a co není úlohou vědy. Proto bych chtěl ještě hlavní argumenty shrnout.

Jednoduché horoskopy jsou tradiční - a možná i zábavnou - součástí mnoha publikací. Mnoho lidí také vyhledává astrology, aby našli povzbuzení do důležitého rozhodnutí. S tím jsem nikdy zásadní problém neměl, i když si myslím, že existují vtipnější texty a smysluplnější motivační metody. S čím ovšem mám zásadní problém, to je vydávání se astrologie za vědu.

I proto jsem souhlasil s debatním duelem s astrologem Milanem Gelnarem, který pochopitelně zastupoval názor, že astrologie má co nabídnout a je podložená. Já jsem, z pozice redaktora Technet.cz, upozorňoval na problémy spojené s astrologií a jejím pózováním v bílém vědeckém plášti. (Debatu jste mohli sledovat 24. července v přímém přenosu na iDNES.cz.)

Proč se astrologie tváří jako věda?

Astrologie není věda. (...) Je to umění na vědeckém základě.

Milan Gelnar, astrolog

Důvodů, proč astrologie chce budit dojem vědeckosti, je více. Věda je v moderní a postmoderní době prestižní, vysoce ceněná činnost. Věda je také obecně vnímána - i díky úzkému propojení s medicínou a technologiemi - jako důvěryhodná a prospěšná. Průzkumy ukazují, že lidé považují vědu za důležitou pro jejich osobní rozhodování - 88 % obyvatel EU hodnotí dopad vědy a univerzit na společnost jako pozitivní (PDF, 2005, str. 43). A jiné průzkumy potvrzují (PDF, 2010), že mnoho lidí si myslí, že astrologie je věda.

Něco můžeme připsat na vrub blízkosti pojmů. Slova "astronomie" (věda o vesmíru, hvězdách, planetách) a "astrologie" (tradiční disciplína spojující lidské osudy se zdánlivým postavením hvězd) se skutečně liší jen pár písmenky.

Jenže astrologie se označení za vědu obvykle nebrání. I proto z mé strany v duelu zaznělo, že si astrologové rádi půjčují vědecký plášť ve chvíli, kdy se jim to hodí, a spěšně jej odkládají, když by to znamenalo, že by šly jejich výroky vědecky testovat.

Jak ukázat, že lidé příliš důvěřují obecným popisům

Obecný profil vyhovoval celým 83 % čtenářů

S barvami neměl náš průzkum nic společného. Šlo jen o zástěrku, která dala...

S barvami neměl náš průzkum nic společného. Šlo jen o zástěrku, která dala respondentům dojem jedinečnosti výsledku, podobně, jako když astrolog sestavuje horoskop na základě data narození.

Měření ukázalo, že respondenti byli s profilem spokojeni, nejčastější hodnocení...

Měření ukázalo, že respondenti byli s profilem spokojeni, nejčastější hodnocení byly 5 hvězdiček (nejlepší) a 4 hvězdičky (druhé nejlepší).

Pan Gelnar během duelu často argumentoval příběhy lidí a pozitivní zpětnou vazbou. Mluvil o tom, jak dokáže lidem z data narození vyčíst osobní věci a oni se v tom perfektně poznají. Nebo o nich dokonce prý zjistí věci, které o sobě lidé ani nevěděli.

Připravit podobný na míru šitý profil však není obtížné. Den před duelem jsme dali čtenářům Technet.cz vyplnit „Kolorometrický psychologický test“, který jim po odpovědi na jednu otázku zobrazil psychologický profil jejich osobnosti.

Kdykoli tedy astrolog během duelu argumentoval tím, že astrologie je úspěšná, protože ji lidé označují za úspěšnou, mohl jsem ukázat, že takový test umíme také. A zadarmo.

Forerův efekt podle mne jasně dokazuje - a čtenáři si to mohli na vlastní kůži vyzkoušet - že pokud máme pocit, že je něco připraveno nám na míru, máme tendenci do obecných formulací promítnout naše specifické zkušenosti a v horoskopu nebo profilu se díky tomu snadno poznáme.

Pokud hledáte specifické argumenty a protiargumenty pro a proti astrologii:

Astrologie je sice, jak pan Gelnar říká, velmi stará a tradiční disciplína, ale to pořád neznamená, že nemůže být od základů špatná. Statistika nám umožní probrat se iluzemi, které nám připravuje náš vlastní mozek. Víme tedy, že díky Forerovu efektu nám předpovědi na míru připadají trefnější a „specifičtější“, než skutečně jsou, což může hrát velkou roli v nekritickém přijímání astrologie.

Proč berani více bourají?

Nečekal jsem ale, že i pan Gelnar přijde do studia vybaven grafy. Anketní otázky, které pokládá na svých stránkách zájemcům o astrologii, jsem mohl odmítnout bez rozpaků - je logické, že lidé zajímající se o astrologii budou subjektivně odpovídat na otázku „které znamení vám přijde atraktivní“ způsobem, který bude korelovat s tím, co o jednotlivých znameních obecně říkají astrologové.

Trochu hůře se argumentovalo proti tiskové zprávě České pojišťovny z roku 2013.  Podle zprávy jsou lidé narození ve znamení Býka mnohem častěji účastníkem nehod, než Střelci. Pan Gelnar hned rozvedl, proč tomu tak je a jak to astrologie přesně popisuje.

 Zprávu jsem si pamatoval a věděl jsem, že mi tehdy tisková mluvčí napsala: „Ráda bych zdůraznila, že naší ambicí nebyla vědecká publikace, která by dokázala, jaký reálný význam mají či nemají znamení zvěrokruhu. Šlo nám o to, populární a srozumitelnou formou přiblížit veřejnosti "suchá" data pojišťovny...“ Ale protože absolutní čísla ani metodiku mi tehdy pojišťovna neposkytla, přestal jsem se zprávou zabývat.

Tisková zpráva, která měla „vtipnou formou ilustrovat suchá data“, se stala

Tisková zpráva, která měla „vtipnou formou ilustrovat suchá data“, se v rukou pana Gelnara stala argumentem pro astrologii.

Více dětí se rodí v letních měsících, naopak v například v prosinci je...

Více dětí se rodí v letních měsících, naopak v například v prosinci je porodnost dlouhodobě nízká.

Mezitím ale čtenáři v diskuzi poukázali na statistiky porodnosti, která taktéž v různých měsících kolísá (více Sezónnost v natalitě na stránkách Českého statistického úřadu - PDF). V letních měsících je porodnost vyšší než v prosinci, kdy se rodí dětí nejméně. V některých letech je rozdíl i přes 20 % (například v roce 2005 je prosincová porodnost 10 % pod průměrem a červencová 10 % nad průměrem). A záhada je, zřejmě, vysvětlena - statistika srovnávala absolutní počty nehod, nikoli odchylky v rámci znamení. A protože je více lidí narozených v některých měsících (i znameních), i zcela rovnoměrné rozprostření nehod bude tento podíl kopírovat.

Vědecká metoda a vyvrácení astrologie

Vědecká metoda

Přestože vědeckých disciplín jsou stovky, základní vědecká metoda je velmi jednoduchá

  1. Pozorování a otázka
  2. Formulace hypotézy a návrh experimentu
  3. Analýza výsledků a ověření hypotézy

Proto lze vědeckou metodu použít i na měření „úspěšnosti“ astrologie. Argument, že „každý člověk je jedinečný a proto to nelze měřit“, neobstojí. Není problém například udělat kontrolní skupinu nebo porovnávat úspěšnost s náhodou. Pokud astrolog není úspěšnější, než náhoda, pak je jasné, že není úspěšný.

Další očekávanou otázkou byla otázka týkající se náboženství. Jakožto praktikující křesťan mám o důvod víc, proč být k astrologii nedůvěřivý. Ovšem, jak jsem při debatě zdůraznil, nic z toho, co o astrologii říká Bible, nemusím do debaty vůbec přinášet, není to pro vyvrácení astrologie potřeba. Vědec není souzen podle toho, čemu věří, ale podle toho, co může dokázat. Astrologii je možné vyvrátit vědeckou metodou, a bylo toho mnohokrát docíleno.

Pan Gelnar toto opakovaně popřel s tím, že to, co vědci vyvrátili, není astrologie. Jenže to je oblíbená interpretace ex-post.

Nejznámější z desítek studií, které se astrologií zabývají, je Dvojitě zaslepený test astrologie, který publikoval americký fyzik Shawn Carlson v prestižním časopise Nature v prosinci 1985 (plný text v PDF, abstrakt). Carlson spolupracoval s uznávanou astrologickou společností a test sestavil tak, aby s ním astrologové souhlasili. Přesto výsledky přiřazování data narození k lidem, nebo naopak výběr správného horoskopu ze tří sestavených, nevedl k dokázání astrologie. Naopak, výsledky obou testů byly konzistentní s hypotézou, že astrologie nebude úspěšnější, než náhoda.

Astrologové se při výběru z jednoho správného a dvou náhodně vybraných profilů...
Astrologové se při výběru z jednoho správného a dvou náhodně vybraných profilů...

Astrologové se při výběru z jednoho správného a dvou náhodně vybraných profilů strefovali přibližně v jedné třetině.

Rozsáhlou srovnávací studii sestavili také Geoffrey Dean a Ivan Kelly v roce 2003 (PDF). Mimochodem, Dean je bývalý astrolog, čímž vyhovuje i podmínce pana Gelnara, že „astrologii by měl testovat jen vědec, který astrologii rozumí.“

Dean a Kelly postupně prošli řadu studií (vlastních i cizích), aby ukázali, co všechno astrologie (ne)umí:

  • Neschopnost astrologů shodnout se – 25 studií 500 astrologů se shodou 0,101 (jednička by znamenala, že astrologie je 100% úspěšná)
  • Porovnání 40 studií přiřazování horoskopů (700 astrologů a 1150 horoskopů, tzv. birth charts), ukázalo efekt pouhých 0,051
  • V citované holandské studii (Nanninga, 1996) se 44 astrologů pokusilo sedm lidí přiřadit k jejich datům. Polovina astrologů předem jich čekala 100% úspěšnost. Shoda byla celkově prakticky neexistující (0,01)

Dokonce když astrologům dáte vše, co chtějí, nejsou na tom lépe, než náhoda. Ukázala to studie McGrewa and McFalla z roku 1990 (PDF). Astrologové dostali data narození s přesností na pět minut. Astrologové mezi sebou dokonce vybrali šest nejlepších. Dostali od testovaných lidí odpovědi na 61 otázek (jakýsi test osobnosti), fotografie, 12 – 24 hodin času na zpracování jednoho horoskopu. Přes to, že dostali vše, o co si řekli, a očekávali úspěšné složení zkoušky, nejlepšího výsledek byly 3 určené profily z 23 osob. Stejná úspěšnost, kterou předvedl neastrolog na základě tipování.

Fotogalerie

Odpověď pana Gelnara bych shrnul: nelze to testovat, protože člověk má svobodnou vůli, a tak se nemusí vyplnit to, co astrolog říká. Jsou to jen popisy tendencí a situací. Jenže tím by mohl zdůvodnit, proč to „nefunguje“ v konkrétním případě.

Ale pokud to nefunguje vytrvale, obecně a statisticky, pak to zkrátka těžko můžeme označit za funkční. Pak jsou to jen triky podobné výše uvedenému Forerovu testu.

Zakončení debaty - pan Gelnar mi sdělil můj horoskop, já jemu svůj názor:

Astrologie jako báseň, v žádném případě ne věda

Při argumentaci se často střetávaly dva světy. Já, který se zabývám prezentací vědy v médiích a snažím se vždy vysvětlit základy vědecké metody, jsem argumentoval proti člověku, pro kterého jsou základem ověření příběhy, intuice, osobní zkušenost a spokojenost lidí, kterým zpracovával horoskop. A došlo i na argument reductio ad Hitlerum, těsně před koncem debaty pan Gelnar nás, astrologii kritizující, přirovnal ke Goebbelsovi.

Snažil jsem se proto o pragmatické zakončení debaty, za jejíž slušný průběh jsem panu Gelnarovi vděčný. Podle mého je astrolog podobný básníkovi - inkasuje peníze za to, že sestaví někomu na míru dané situaci báseň. Do této básně, plné metafor a obecných obrazů, pak zákazník může promítnout své skutečné zážitky a poznat se v ní.

Ve světě, který je závislý na porozumění vědě a technice, je nebezpečné plést si vědu s pseudovědou.

To ovšem neznamená, že astrolog ví něco objektivního, co by básník nevěděl. Pracuje s obrazy, symboly, znameními, domy a mýty. Ale je závislý na tom, že mu zákazník bude důvěřovat. Proto si astrolog někdy vypůjčí rétoriku z vědy. A tam nastává podle mého ten zásadní problém. Pokud budeme označovat astrologii za vědu, je to matení veřejnosti.

Je to matení pojmů. Ve dnešním světě čím dál více našeho běžného rozhodování - o našem zdraví, ekonomice nebo o politice - záleží na tom, jak chápeme technologii a vědu. A v takovém případě je nebezpečné ponechat matení pojmů bez povšimnutí - ohrožuje to totiž schopnost veřejnosti rozlišovat mezi vědou a pseudovědou.

Upřesnění: Doplnil jsem statistiku porodnosti a upřesnění její interpretace.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.