Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přehledně: vše o přechodu na nové digitální televizní vysílání

  0:07aktualizováno  0:07
Jedinou bezplatnou platformu televizního vysílání čeká změna, která se dotkne milionů diváků a ti se na ni musí připravit. Vše, co o ní potřebujete vědět, jsme shrnuli do jedenácti stručných bodů.

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže. | foto: koláž Technet.czProfimedia.cz

Ačkoli se nám diskuze pod články o digitálním pozemním televizní vysílání zpravidla hemží pochybnostmi typu „kdo to ještě používá“, pravdou je, že DVB-T příjem nyní využívá 60 % domácností, přičemž pro 50 % domácností je to jediný používaný způsob příjmu televizního vysílání. V klidu může zůstat jen 40 % domácností, využívající kabelové, satelitní nebo IP televizní vysílání.

Těchto 60 % domácností bude muset v horizontu nejpozději čtyř let upravit svoji televizní soustavu, jinak na obrazovce uvidí maximálně nápis „žádný signál“ či jeho alternativu. Na základě konference Televizní digitalizace 2.0 přinášíme odpovědi na jedenáct podle nás nejdůležitějších relevantních otázek.

1.Proč se něco mění?

Je myslím fér zdůraznit, že přechod na DVB-T2 vysílání není českým politickým nebo obchodním rozhodnutím. Využitelný radiofrekvenční prostor „kolem nás“ je omezený a v současné době je i v podstatě zaplněný. To znamená, že pokud potřebujeme jeho část použít k nějakému novému účelu, musíme ji nejprve uvolnit.

Tím, komu je potřeba přidělit další část frekvenčního spektra, jsou mobilní sítě pro vysokorychlostní datové přenosy. A tím, kdo se této části spektra musí vzdát, je právě digitální pozemní televizní vysílání. Ze současných 470 MHz - 790 MHz se prostor pro TV vysílání smrskne na rozsah 470 MHz - 694 MHz.

2.Proč se přechází na nové kódování?

Pokud by se v zúženém frekvenčním spektru pokračovalo v současném DVB-T vysílání (MPEG2 pro SD kanály, MPEG4 pro HD kanály), celá současná programová nabídka by se do něj jednoduše nevešla. Některé stanice by tak musely DVB-T vysílání opustit, nebo by se musela citelně snížit technická kvalita vysílaných programů (a ušetřit tak datový tok).

Právě přechod na nové efektivnější kódování H.265/HEVC umožňuje výrazně snížit datovou náročnost jednotlivých kanálů bez zhoršení jejich obrazové kvality. Jinými slovy, v menším frekvenčním prostoru lze přenést buď stejné množství televizních programů ve vyšší kvalitě, nebo větší množství kanálů ve stejné kvalitě. Nový způsob kódování je podstatně náročnější na zpracování a proto jej nelze zobrazit na televizorech bez patřičného hardwarového dekodéru.

3.Proč bude nutné vyměnit televizor nebo dokoupit set-top-box?

Jednoduše proto, že DVB-T2 signál se od současného DVB-T vysílání technicky velmi liší a většina současných televizorů si s ním neporadí. Situace je tak podobná, jako při přechodu z analogového na digitální vysílání – televizor nové vysílání nedokáže naladit.

4.Proč na české DVB-T2 vysílání není připraven každý DVB-T2 televizor?

Standard DVB-T2 je poměrně široce definován a umožňuje použít i méně náročné a zároveň méně efektivní kódování H.264. V tomto kódování probíhalo původní testovací vysílání Českých radiokomunikací a v některých zemích se v něm již vysílá, což je odpovědí na případnou otázku, proč se takové televizory vyrábí a prodávají. V České republice bylo nakonec zvoleno již zmíněné efektivnější kódování H.265/HEVC. Pokud televizor příslušný dekodér nemá, není schopný takový signál dekódovat a reprodukovat. Zpracování HEVC kódování potřebuje výrazně výkonnější hardware, a proto televizor připravený jen na H.264 nelze na nové vysílání připravit například firmwarovou aktualizací.

Zkontrolujte svůj televizor

V roce 2020 budou mít sběrné dvory napilno.

Máme seznam přístrojů, které jsou nebo byly na českém trhu, se kterými máte s DVB-T2 šanci.

Bohužel zatím není ani stoprocentní jistota, že si s budoucím českým pozemním televizním vysíláním poradí současné televizory, které na DVB-T2 HEVC vysílání připravené jsou. Zatím totiž nebylo definitivně specifikováno nastavení takzvaných headendů, což jsou zařízení, které zpracovávají televizní signál do podoby, ve které z vysílače „poletí“ k anténám diváků. Od jejich nastavení se odvíjí například i kvalita příjmu v oblastech s horším pokrytím, nebo schopnost přijmout signál na přenosných zařízeních při vyšších cestovních rychlostech. Zkoušky a testy různých variant stále probíhají, možnosti jejich nastavení jsou velice široké a ne se všemi kombinacemi těchto nastavení si všechny modely televizorů všech značek poradí. Nikdo tak v tuto chvíli nemůže zaručit, že vámi vybraný model bude s českým DVB-T2 vysíláním plně kompatibilní.

Je pravděpodobné, že u mnohých současných DVB-T2 HEVC modelů bude případné potíže možné odstranit pomocí firmwarové aktualizace, zejména u vyšších modelových řad s operačním systémem a připojením k internetu. Dnes to však nikdo nemůže zaručit.

5.Kdy a jak poznám, že si televizor s českým DVB-T2 vysíláním poradí?

Jistotu, že kupovaný přístroj české DVB-T2 vysílání zvládne, bude mít zákazník až ve chvíli, kdy bude specifikace nastavení hotova, jako součást strategie vládou schválena a započne proces certifikace jednotlivých modelů. To by mělo nastat letos v září.

Výsledkem certifikace bude logo (grafická podoba teprve vzniká), které výrobce na přístroj umístí a pro zákazníka bude jasným signálem, že tento přístroj si s českým DVB-T2 vysíláním poradí. Zároveň vznikne veřejně přístupný seznam, kde bude možné oprávněnost použití loga u konkrétního modelu ověřit.

Absence certifikátu/loga však nutně nebude znamenat, že televizor české DVB-T2 vysílání nezvládne. Certifikace totiž nebude povinná a bude ze strany výrobců placená, takže je možné, že ne každý výrobce nechá certifikovat všechny své modely.

6.Co mi přechod na DVB-T2 přinese?

Na tuto otázku se zatím nedá s určitostí odpovědět. Je totiž možné, že přinejmenším ze začátku mimo starostí a nákladů nic.

Je možné navýšit počet vysílaných televizních stanic. Je možné zvýšit kvalitu obrazu a zvuku. Je možné vytvořit 14 regionálních oblastí pro lokální televizní stanice. Je možné vysílat obraz i ve 4K/UHD rozlišení a teoreticky i v HDR. Možností je hodně, ovšem které budou reálně využity, je zatím otázkou.

7.Budou všechny kanály ve vysokém rozlišení?

To záleží na jednotlivých provozovatelích televizních stanic. Česká specifikace v tuto chvíli počítá i s „SD“ variantou, nezbývá než doufat, že této dnes kvalitativně nedůstojné možnosti vysílatelé nevyužijí a všechny programy nabídnou v HD rozlišení. Vzhledem ke stále se zvětšujícím obrazovkám televizorů je totiž SD rozlišení divácky stále méně akceptovatelné.

Současná strategie pozemního televizního vysílání je připravována s výhledem do roku 2030, kdy nejspíše dojde k přechodu na modernější, dnes ještě neexistující systém.

8.Budou některé kanály v DVB-T2 placené?

Ačkoli to technologie umožňuje a v některých zemích (například v Německu) se lze s touto variantou setkat, v ČR se s touto možností zatím oficiálně nepočítá.

9.Budu muset nějak upravit přijímací anténu?

To záleží na tom, jakým způsobem pozemní digitální TV vysílání přijímáte. Pokud využíváte individuální širokopásmový příjem (máte jednu anténu na vše), nejspíše na anténu nebudete muset sahat. Nejspíše vás čeká jen přeladění kanálů.

Pokud máte antén více a využíváte individuální selektivní příjem (přijímáte více multiplexů z různých směrů), pak to bude složitější. Čeká vás nové přesměrování antén a výměna, případně přeladění anténních kanálových prvků. Nejspíše se tak nevyhnete návštěvě technika.

Složitější to bude i u společných televizních antén, takzvaných STA, které nejspíše využíváte pokud bydlíte v bytovém domě. Zde bude nutné upravit směrování antén a doplnit či přeladit kanálové vložky. A právě z tohoto důvodu má souběh vysílání trvat dva roky - odhadem bude potřeba upravit na 10 000 STA, což s limitovaným počtem techniků bude chvíli trvat.

10.Kdy přechod započne a jak bude probíhat?

Přesný harmonogram přechodu na DVB-T2 ještě není schválen. Vzhledem k nutné koordinaci s okolními státy, zejména s Německem, lze předpokládat, že se nebude příliš lišit od toho, který nám na konferenci Televizní digitalizace 2.0 představil Marcel Procházka, ředitel regulace Českých radiokomunikací.

Podle něj by v roce 2018 měly být spuštěny dvě takzvané přechodové sítě, které budou vybrané programy přenášet v DVB-T2 souběžně se současným DVB-T vysíláním. V roce 2020 začne postupné vypínání DVB-T sítí a zároveň spouštění nových DVB-T2 sítí. Po úplném ukončení DVB-T vysílání budou postupně vypnuty i přechodové DVB-T2 sítě. Na konci roku 2020 by tak mělo být celé digitální pozemní vysílání jen ve standardu DVB-T2.

Jak jsme již uvedli, pozvolný přechod má za cíl především vytvořit čas na postupné úpravy desetitisíce domovních STA rozvodů. Problém je, že po přeladění na přechodové sítě je bude nutné upravit i podruhé, pro přechod na finální vysílání. Úpravy už nebudou tak velké, ale bez výjezdu technika se často neobejdou.

11.A co příjem televize na cestách?

Strategie přechodu DVB-T2 počítá se čtyřmi (maximálně šesti) sítěmi, každá (každý multiplex) s datovým tokem zhruba 26 - 28 MBit/s. S vysíláním pro mobilní přijímače se nepočítá, protože příjem ve vysokých cestovních rychlostech potřebuje vyšší robustnosti konfigurace multiplexu, která je však vždy na úkor propustnosti/kapacity sítě. Pro příklad, německý multiplex pro mobilní příjem uzpůsobený má propustnosti jen 18 - 22 MBit/s. Klasický „domácí“ příjem tak v českém prostředí dostal přednost.

Jaká je budoucnost televize ve vaší domácnosti?

celkem hlasů: 7328

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 25. dubna 2016. Anketa je uzavřena.

Klidně bych se dále spokojil s DVB-T. 2510
DVB-T2 vítám, ocenil bych vyšší kvalitu obrazu. 1565
Již využívám satelitní příjem. 761
Již využívám kabelovou televizi. 517
Televizor zruším. 464
Televizor nemám. 451
Televizor mi slouží jako zobrazovač k PC. 311
DVB-T2 vítám, ocenil bych více TV stanic. 295
Již využívám IP TV. 254
Zvažuji přechod na IP TV. 91
Zvažuji přechod na satelitní příjem. 74
Zvažuji přechod na kabelovou televizi. 35


Témata: DVB-T, Set-top box




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.