Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dokázal by český prezident vypnout internet? Spíše ne

aktualizováno 
Egypt je už několik dní bez internetu. Protestující se již nemohou svolávat přes Facebook ani Twitter. Mohla by v podobné situaci na žádost nejvyšších míst nastat "internetová tma" i v Česku?
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Egypt offline

V noci z 27. na 28. ledna byla drtivá většina obyvatel Egypta odstřižena od internetu. Totalitní vládě k tomu stačilo málo. Nařídit všem, tj. několika málo internetovým operátorům, aby vypnuli routery.

Nařízení se týkalo všech běžných způsobů připojení. On-line zůstalo jen několik málo oblastí přes mobilní datovou síť a klienti internetového poskytovatele Noor Group. Ten připojuje zhruba 8 % egyptského trhu, včetně například egyptské burzy. Právě kvůli burze zůstal pravděpodobně v provozu déle.

Samozřejmě, že soustředění provozu přes servery jediného poskytovatele by velmi usnadnilo následné sledování. Tedy, sledování toho, kdo a co (nejspíše protivládního) komu posílá. Zda tak suita egyptského prezidenta skutečně činila, není zatím známo.

Obyvatelé Egypta však takové jednání zřejmě očekávali. V několika hodinách se totiž dramaticky navýšil počet lidí, kteří si stáhli a nainstalovali software Tor, který ztěžuje odhalení IP adresy daného uživatele.

"Mysleli jsme, že jsme pod DOS útokem. Na web bylo  tři tisíce přístupů za sekundu, drtivá většina z Egypta a nejčastěji od ISP Noor," uvedl ředitel projektu Tor Andrew Lewman. (DOS je útok, který má službu přetížením zablokovat - pozn. red.).

V následujících dnech ovšem Mubarak omezil, či zcela uzavřel i tyto cesty k internetu.

Objem internetové komunikace z/do Egypta 27. a 28. ledna

Objem internetové komunikace z/do Egypta 27. a 28. ledna. Odpojení je jasně patrné.

Old-school řešení: vytáčené spojení do zahraničí

Většině Egypťanů tedy zbývala jediná možnost. Staré dobré vytáčené připojení po běžné telefonní lince, tedy dial-up. To má ale dva háčky. Málokdo dnes ještě doma analogový modem najde a navíc, egyptští operátoři odstřihli i tuto možnost. Egypťané tak musí nejprve vytáčet zahraniční číslo a až přes něj se mohou připojit k internetu. 

Vytáčené služby dnes nepatří do běžné nabídky poskytovatelů internetového připojení, přesto ho v některých případech lze úspěšně realizovat.

Například malý francouzský provider French Data Network egyptským uživatelům aktivně vyšel vstříc, když zveřejnil volné telefonní číslo a rovnou i uživatelské jméno a heslo, které Egypťané mohou použít. "Na modem se nyní někdo připojuje každých pár minut," komentuje výsledek snažení prezident společnosti Benjamin Bayart.

Informace o dalších dostupných linkách po západní Evropě či USA se do Egypta snaží dostat také skupina aktivistů We Rebuild, například i přes amatérské rádiové vysílání.

Může být "offline" i Česká republika?

Doufejme, že teorie popsaná na následujících řádcích zůstane navždy pouze teorií.

Občan ČR má oproti egyptskému uživateli internetu několik zásadních výhod. V České republice může získat licenci k poskytování internetu prakticky kdokoliv. Stačí se přihlásit u ČTU (Českého telekomunikačního úřadu). Poskytovatelů je tedy v Česku mnohem více než v Egyptě a případný despota by měl za současného stavu s vypínáním opravdu hodně práce.

"Neexistuje žádné centrální místo, odkud by se dala Česká republika od internetu jednoduše odpojit. Státní aparát by musel donutit každého operátora zvlášť," vysvětluje Ondřej Filip, ředitel sdružení CZ NIC, která spravuje českou národní doménu.

Odpojit prvních zhruba 90 % Čechů od internetu by zřejmě nebyl velký problém. Nešel by však vyřešit během několika hodin jako v Egyptě. Bylo by nutné obeslat všechny internetové poskytovatele (ISP) příkazem k vypnutí routerů. Už jen tento samotný akt (dohledat a obeslat všechny) by byl časově náročný. Nemluvě o tom, že ne všichni by tento příkaz akceptovali.

Pro urychlení "internetové tmy" by bylo možné nechat odpojit centrum NIX. To zajišťuje takzvané peerování (vzájemnou komunikaci) drtivé většiny sítí poskytovatelů internetu v ČR. NIX má fyzicky čtyři hlavní centra, všechny jsou v Praze. Jejich odpojení (vypnutí) by teoreticky mohlo způsobit přerušení této vzájemné komunikace. To znamená, že například uživatel kabelové sítě UPC by se nespojil s uživatelem sítě O2.

V praxi je však v takové situaci "peering" automaticky přepojen na zahraniční linky, takže k velkému výpadku nedojde. Hrozilo by akorát přetížení linek a zpomalení. Pokud by však poskytovatelé své sítě odpojili hromadně, mohlo by přetížení přerůst únosnou mez a k výpadkům služeb dojít.

Dalším hřebíčkem do rakve internetové infrastruktury by bylo odpojení DNS serverů, přesněji autoritativních DNS. DNS servery zajišťují převod adres v písemném tvaru (např. www.idnes.cz) na IP adresu příslušného serveru (např. 194.79.52.192) a jejich propojení. "Pokud by byly například odpojeny DNS servery CZ.NIC, nefungovalo by nic s koncovkou .cz. Ani webové stránky, ani e-maily," vysvětluje Ondřej Filip.

Nakonec, i kdyby došlo k odpojení většiny uživatelů, určité malé procento obyvatel by si cestičku k internetu stejně našlo. "Existují možnosti, jak se na internet připojili například přes satelit," říká Ondřej Filip. "Takové připojení je zcela nezávislé na státním aparátu," dodává Filip ze sdružení CZ NIC.

Podobně jako v Egyptě by většina obyčejných uživatelů také stále mohla využít starodávné vytáčené připojení (dial-up). Tento způsob připojení by byl v našich podmínkách obtížně odpojitelný, pokud by nedošlo přímo k odstřihnutí pevných linek.

Autoři: , ,


Témata: Facebook, O2, software, Twitter, UPC


Hlavní zprávy

Jak si snížit IQ tričkem
Jak si snížit IQ tričkem

Primitivní vtip, trapná anglická hesla, stereotyp a zoufalstvím vyždímaně designové dílny. Aneb pekelnosti českých e-shopů.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.