Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Elektrárna oslavila stovku, přitom 70 let chátrala

  0:02aktualizováno  0:02
Zázraky se někdy dějí. Jeden z nejstarších obnovitelných zdrojů energie oslavil na Kadaňsku v neděli rovnou stovku. Přitom elektrárna až do roku 1991 téměř 70 let chátrala.

Elektrárna oslavila stovku - Pohled na malou vodní elektrárnu Želina | foto: ČEZ

S myšlenkou vybudovat na řece Ohři u obce Želina městskou vodní elektrárnu, přišli kadaňští radní již v roce 1902. Inspirací pro ně byl vodní mlýn pana Steinkopfa, který byl poháněn obrovským trojitým vodním kolem na spodní vodu. Ze tří projektů elektrárny byla pak 22. března 1905 vybrána varianta za 700 000 rakouských korun. Zároveň byl vypracován i plán rozvodu elektrické energie jak pro samotné město, tak i okolní obce," vrací se o sto let zpět Antonín Volák, vedoucí odboru zabezpečení ETU I a provozu malé vodní elektrárny Želina.

Elektrárna oslavila stovku
Malá vodní elektrárna Želina byla na svou dobu velice dobře vybavena. Ve dvou horizontálních kašnách byly umístěny dvojité Francisovy vodní turbíny, každá o výkonu 294 kW, které poháněly dva generátory.

Elektrárna oslavila stovku
Vodu na turbíny přiváděl 166 metrů dlouhý tunel od želinského jezu. Brzy však nestačila uspokojit vzrůstající požadavky na odběr elektřiny. I když každoročně přinášela slušný zisk a náklady na její výstavbu v konečné výši 680 000 rakouských korun se začaly do pokladny města vracet, začali Kadaňští uvažovat o výstavbě nové vodní elektrárny v nedalekých Lomazicích. Ta byla zprovozněna v roce 1925.

Chátraní začalo již v roce 1925

"Stará" vodní elektrárna v Želině tak přestala sloužit svému účelu a stala se jen jakýmsi vstupním a čistícím objektem pro lomazickou elektrárnu, k níž vedl od Želiny téměř sedmikilometrový vodní tunel.

Lomazická elektrárna dnes neexistuje. V roce 1965 musela ustoupit Nechranické přehradě. Elektrárnu v Želině naštěstí stejný osud nepotkal. Zub času na ní ovšem hlodal až do roku 1991, přičemž po celou dobu byly obě turbíny ponechány svému osudu.

Obnova začala v roce 1991

"V roce 1991 byla 7. května povolena rekonstrukce jezu Želina i malé vodní elektrárny. Celkové náklady vynaložené na stavbu nového jezu, jezové klapky, stavidel na vtoku do kanálu a rekonstrukci vlastní elektrárny včetně jejího vybavení činily na 55 milionů korun. Obě dvojité Francisovy turbíny byly repasovány a nově instalovány na původní místo.

Opět v provozu až po 70 letech

V roce 1995, tedy po sedmdesáti letech, byla malá vodní elektrárna Želina opět uvedena do provozu. Její maximální výkon je podle průtoku vody 450 kW," říká Antonín Volák.

Elektrárna oslavila stovku
Její provoz zajišťuje již třináct let pět lidí, kteří se střídají po dvanáctihodinových směnách. Jsou zároveň hráznými, jeznými a samozřejmě strojníky neblokových zařízení. Od svého znovuzprovoznění v roce 1995 až do 31. prosince 2007 dodala do rozvodné sítě 31 913  MWh elektrické energie, což odpovídá úspoře 28 721 tun uhlí, což představuje vlak o délce 718 vagonů.

Den před narozeninami byl v elektrárně den otevřených dveří, ze kterého pochází fotografie v galerii.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

VPN v ohrožení
Apple stáhl z Číny aplikace s VPN. Putin podepsal jejich zákaz v Rusku

Blokování přístupu na necenzurovaný internet je v některých zemích stále populárnější. Kvůli požadavkům čínských úřadů tak Apple stahuje VPN aplikace. V Rusku...  celý článek

Laura Millerová na konferenci Engage 2017 v Praze
Falešné zprávy všechny překvapily, přiznává šéfka Obamova digitýmu

Jak může nejmocnější muž planety, prezident USA, vystupovat na sociálních sítích přirozeně a lidsky? Jak si ze sebe má dělat legraci, a jak naopak upozornit na...  celý článek

Hacker Marcus Hutchins (na snímku z 15. května 2017)
V USA zatkli hackera, který zastavil šíření viru WannaCry

Hacker, kterému se v květnu podařilo zastavit masové šíření vyděračského počítačového viru WannaCry, byl zatčen v USA. Mladý Brit Marcus Hutchins, vystupující...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.