Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Větrná elektrárna bez vrtule se má vejít všude

aktualizováno 
Malá španělská firma představila novou koncepcí větrných turbín, které by měly být jednodušší na stavbu i údržbu a v důsledku i levnější než klasické rotorové větrné elektrárny.

Moderní větrné turbíny jsou všechno, jen ne malé. Zvětšování rozměrů bylo a stále je dobrým způsobem, jak snižovat náklady, a tak větrné turbíny vyrostly do výšek kolem stovky metrů a jejich nadzemní část (rotory, převodovka, samotná konstrukce atd.) mívá hmotnost přes sto tun.

Donekonečna ovšem takto postupovat nejde. Podobní obři mohou najít své místo někde na pláních severního Německa, ale na mnoha jiných místech by spíše vzbuzoval jen odpor. Možná by ale šlo větrné elektrárny výrazně zeštíhlit, navrhuje španělská firma Vortex Bladeless.

Na pohled se jim to skutečně podařilo. Elektrárny Vortexu na pohled připomínají postavenou basebalovou pálku: mají úzkou kruhovou základu, ze které stoupá postupně se rozšiřující stonek. Elektřina v něm nevzniká kruhovým pohybem rotoru, ale v důsledku kmitání válcovitého generátoru, který rozvibruje vítr - produkuje se tedy pomocí elektromagnetické indukce. .

Na nápad přišel prý jeden ze zakladatelů, Španěl David Yáñez, když se poprvé seznámil s pádem mostu přes Tacomskou úžinu v roce 1940. Jde o jednu z nejznámějších katastrof v dějinách inženýrských staveb, při které se mohutná mostní konstrukce doslova „roztančila“ v důsledku větru, až zkolabovala. Video je vypovídající:

Působivý pohled na tančící most vzbuzuje ale až příliš optimistickou představu množství energie ve větru. Výroba elektřiny indukcí ve „brčkách“ Vortexu bude nepochybně o mnoho méně účinná než za pomoci rotorů. „Vrtule“ běžných elektráren sbírají energii z velké plochy, kterou vyznačuje jejich průměr. Elektrárny Vortexu bude využívat jen energii vrstvy vzduchu, která těsně obtéká jejich stožár. Méně účinný bude i systémy výroby elektřiny: u rotorů se využije více než 80 procent kinetické energie. Vortex uvádí, že jejich indukční generátor má účinnost zhruba 70 procent, a to i se zdá být možná až příliš optimistická hodnota.

Na druhou stranu elektrárna Vortex neobsahuje žádné převody či pohyblivé části, a tak by měla být (zřejmě výrazně) nižší efektivita vykoupena (nejlépe zase výrazně) nižšími náklady na výrobu i údržbu, myslí si autoři nápadu. Elektrárna také neprodukuje téměř žádný hluk, je mnohem méně náročná na místo, neohrožuje létající tvory a v neposlední řadě je vizuálně mnohem méně nápadná. Mohla by si tedy najít místo tam, kde běžné rotory místo mít nemohou (třeba v blízkosti obytných domů, kde by neobtěžovala hlukem), a přitom tam z nějakého důvodu majitelé chtějí větrný zdroj energie.

Zdá se, že Vortex právě na taková okrajová využití míří v první řadě. Původně zakladatelé firmy chtěli stavět velké elektrárny o výkonech řádově megawattu, ale nakonec se uskrovnili. Podle časopisu Forbes mají v plánu nejprve připravit elektrárničku o výkonu cca 4kW (to je jako menší běžný solární elektrárna na střeše rodinného domku). Bude to stožár o výšce celých 13 metrů, byť s relativně malou hmotností cca 100 kilogramů. K rodinnému domku si něco takového asi jen tak nepřistavíte, ale možná by mohlo zařízení najít využití jako jednoduchý zdroj na odlehlejších místech nebo v rozvojových zemích.

Vzniknout by měla i vysloveně malá varianta o výkonu 100 wattů, která má mít hmotnost jen 10 kg a výšku čtyři metry. A za tři roky (což je odhad, který v případě začínajících společností nelze brát vážně) by konečně měl vzniknout i generátor o výkonu jeden megawatt. Zatím ale neznáme to nejdůležitější: cenu. Přitom právě jen ta může z nápadu udělat něco víc než jen technologickou hračku.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.