Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zbraně příští války: elektromagnetičtí „ničitelé počítačů“

aktualizováno 
Elektromagnetické pulzní zbraně (EMP) byly dlouho považovány za mírně fantastický spektákl z arzenálu filmových superpadouchů. Jak se však ukazuje, fantazie se rychle stává skutečností. S EMP se musí počítat.

Výbuch jaderné nálože v rámci experimentu Starfish Prime v roce 1962. Výbuch vyvolal nečekaně silný elektromagnetický pulz, jehož účinky byly patrné i na 1 500 kilometrů vzdálené Havaji. | foto: Photocopier via Wikipedia CC-BY-NDCreative Commons

Tu scénu zná asi každý, kdo v životě viděl nějaký napínavý film. Například v trojrozměrném trháku Godzilla padají vrtulníky a letadla neovladatelně k zemi jako hrušky poté, co je zasáhne elektromagnetický výboj. Ve filmu to vypadá jednoduše a hrozivě efektivně. Stejný, nebo velmi podobný mohl být pohled na nedávné ruské zkoušky elektromagnetické pulzní zbraně, kterou společnými silami vyvíjely početné vědecké týmy z pracovišť v Moskvě, Tomsku, Nižném Novgorodu a Jekatěrinburgu.

„První pokusy s EMP jsme zahájili v šedesátých letech minulého století,“ uvedl viceprezident ruské akademie věd Gennadij Mesjac. „Nyní docházíme k výsledkům.“

V souvislosti s neustálým napětím na západní ruské hranici se stále více lidí začalo ptát, jestli Rusko nedisponuje superzbraní, proti které neexistuje účinný způsob obrany. Zbraní, která jediným kratičkým úderem vyřadí elektronickou výstroj strojů protivníka z provozu. Právě to totiž EMP dokáže.

Mocný vedlejší efekt

„Ve svých počátcích byl EMP pozorován především jako vedlejší efekt nukleárního výbuchu,“ říká bezpečnostní expert Lukáš Visingr. „Během studené války se plánovalo, že by výbuchy jaderných zbraní ve velké výšce vygenerovaly EMP, který by vážně poškodil protivníka. Ale poté se přišlo i na možnost vytvořit EMP konvenčními způsoby.“

Zjednodušeně lze říct, že se v elektromagnetické pulzní hlavici nachází konvenční výbušná nálož. Ta exploduje, načež je energie tohoto výbuchu pomocí speciálních elektrotechnických součástek, jakými jsou třeba vhodně uspořádané cívky a kondenzátory, přeměněna na energii elektromagnetickou. Ta je vyzářena anténou ve formě nesmírně krátkého, ale ohromně intenzivního pulsu.

„Jedná se o čas v řádu pouhých pikosekund, ovšem výkony počítáme v gigawattech. Výsledný EMP má zničující efekt proti všem zařízením, jež využívají polovodiče, protože EMP polovodičové přechody jakoby propálí, respektive promění ve vodiče, což celé zařízení samozřejmě zlikviduje,“ vysvětluje Visingr.

Střela Champ pošle nepřítele zpět do doby kamenné

Dne 22. října 2012 explodovala nad pouští v Utahu zkušební EMP raketa s kódovým označením Champ. Výsledky testu zbraně z dílen společnosti Boeing byly působivé i díky jeho dramatickému průběhu. Keith Coleman, který je manažerem programu Champ v rámci divize Phantom Works společnosti Boeing, uvedl, že videokamera zaznamenala „obrázky řad běžících stolních počítačů a náhlý výpadek všech, následovaný rychlým zčernáním samotné kamery. Zasáhneme jakýkoliv cíl, který budeme chtít, dostihneme každý. Dnes jsme z vědecké fikce udělali vědeckou skutečnost,“ prohlásil Coleman.

Během testu střela Champ vyslala dávku velmi silné energie, která účinně vyřadila datové a elektronické subsystémy, proti nimž udeřila. Jak uvádí Boeing, Champ umožňuje během jediné mise udeřit proti řadě vybraných cílů.

„Tato technologie představuje novou éru v moderním válčení,“ uvedl Coleman. „V blízké budoucnosti tato technologie může učinit elektronické a datové systémy nepřítele bezcennými ještě předtím, než se objeví první vojáci nebo letouny.“

„Otázka které přístroje v letadle by ohrozilo použití elektromagnetické pulzní zbraně a jaké škody by taková zbraň způsobila, má hodně neznámých,“ říká zkušený pilot Jakub Koutník. „Záleží na tom, o jaké letadlo se jedná, zda o sportovní, dopravní, nebo bojové, a také jakými systémy je daný letoun vybaven.“

Obecně platí, že čím větším množstvím elektronických systémů je stroj vybaven, tím zranitelnější je elektromagnetickými pulzy. Zdá se, že čím technologicky „zaostalejší“ stroj je, tím chráněnější je proti EMP. Rusko dodnes používá elektronky. Často kvůli tomu bývá terčem posměšků, ale faktem je, že v případě taktického nasazení elektromagnetických pulzních zbraní by jeho stroje mohly být odolnější než futuristické válečné stroje západního světa.

„Vzhledem k tomu, že se dnes počítačové, nebo přesněji řečeno elektronické systémy používají k ovládání téměř všeho, lze jen těžko podcenit zkázu, kterou by EMP zbraň mohla způsobit. Letadla by opravdu mohla spadnout, auta by se zastavila a přestala by fungovat většina elektrických spotřebičů. Byla by ochromena komunikace a osoby s kardiostimulátory by nejspíše ihned zemřely. Západní technická civilizace je v tomto směru strašlivě zranitelná a dá se předpokládat, že by se EMP zbraně mohly stát velice zajímavými prostředky pro některé vyspělé teroristické organizace,“ varuje Lukáš Visingr.

Úvahy o pulzní válce

Jak se v posledních letech začaly množit zmínky o elektromagnetických pulzních zbraních, vojenští analytici se pustili do vytváření scénářů ozbrojeného střetu, ve kterém by EMP hrály hlavní roli. Mají z čeho vycházet.

„S jistotou víme, že Spojené státy tuto zbraň použily nejpozději v operaci proti Iráku v roce 2003, byť se o ní spekulovalo už během náletů na Srbsko v roce 1999,“ říká bezpečnostní expert Lukáš Visingr. EMP hlavice podle něj má prakticky jistě i řada dalších zemí, přinejmenším Rusko, Čína a hlavní evropské mocnosti.

Jejich velikost může být velmi variabilní, takže mají i široké možnosti aplikace. Američané je mají v podobě leteckých pum nebo hlavic pro střely s plochou dráhou letu Tomahawk, v případě Ruska a Číny se mluví hlavně o hlavicích pro balistické rakety krátkého a středního doletu, avšak možností je daleko více. Objevily se mimo jiné informace o vývoji hlavic pro protiletadlové řízené rakety, nebo dokonce o ručním EMP granátu.

EMP kobylka z Vyškova

Na EMP hlavicích se svého času pracovalo i u nás ve Vojenském výzkumném ústavu ve Vyškově. Zde se ještě v československé éře objevil velmi zajímavý projekt, který by se dal popsat jako „EMP na rameno.“

„Jednalo se o úpravu jednorázově použitelné protitankové zbraně typu RPG-75 (známé i pod jménem "Kobylka"). Ve standardním provedení zbraně se nachází protipancéřový granát, ale v této variantě měla být kompaktní EMP hlavice, která by svým pulsem mohla zničit i celé postavení nepřátelské jednotky, třeba baterie dělostřelectva či protiletadlových raket. A vzhledem k malým rozměrům by ji mohl pochopitelně nést a použít kterýkoli pěšák,“ popsal projekt Lukáš Visingr.

V listopadu loňského roku proběhla médii zpráva o tom, že si elektromagnetickou pulzní technologii od Ruska nebo od Číny opatřil totalitní severokorejský režim. Podle kusých informací jihokorejských zpravodajských služeb by KLDR tuto technologii mohla použít v rámci kybernetického útoku na svého jižního souseda. Možné je také využití EMP na raketách středního doletu BM-25 Musadan.

Elektromagnetické pulzní výboje s epicentry v hloubce jihokorejského území by mohly mít drtivý dopad na obranyschopnost země. Proti EMP je totiž v současné době prakticky nemožná obrana, pokud tedy nebereme v potaz tajné technologie, o jejichž vývoji nemůže být pochyb. Hodně se toho namluvilo o „rušičích“ elektromagnetických pulzů, kterými by měl být vybaven například americký prezidentský speciál Air Force One.

Zatím tedy platí, že EMP lze považovat za „dělo, proti kterému chybí pancíř.“ Všechny obranné možnosti jsou zatím ve stádiu vývoje a teoretických prací.

„Ochrana se dá zajistit především pomocí stínění, což znamená de facto uzavření celého zařízení do vodivé schránky, takzvané Faradayovy klece, ale to je u některých typů zařízení velice problematické. Další možností je přizpůsobit vstupní obvody zařízení, třeba radiolokátoru tak, aby dokázaly EMP vydržet, což je sice obtížné, ale možné,“ vypočítává Lukáš Visingr.

Že by stínění mohlo představovat správnou vývojovou cestu při hledání ochrany proti EMP, potvrzuje i Jakub Koutník: „Není to úplně přesné přirovnání, ale elektromagnetický pulz je svými účinky extrémně silný blesk. A pokud uhodí do letícího letadla, zafunguje právě jako Faradayova klec. Elektrický výboj obteče kolem trupu a pokračuje dál. Přístroje a elektrické systémy jsou pak v závislosti na síle blesku a místa jeho úderu ovlivněny, jejich funkce je ohrožena, může dokonce dojít k jejich zničení, ale není mi znám případ, že by kvůli tomu letadlo havarovalo,“ říká Koutník.

Není nereálné, že se podaří objevit protizbraň, která bude univerzálně upotřebitelná a především natolik jednoduchá, aby ji bylo možné používat v masovém měřítku. Tak se v minulosti podařilo například pomocí demagnetizačních smyček eliminovat nebezpečí magnetických min, byť nikoliv stoprocentně. Ale dokud taková protizbraň nebude zavedena, zůstávají elektromagnetické pulzní zbraně velkým nebezpečím, nevyzpytatelným a rostoucím.

VIDEO: Silný EMP impulz vytváří i jaderné výbuchy. Efekt je patrný zvláště, když se výbuchy uskuteční dostatečně vysoko nad povrchem, jak se přesvědčili i obě tehdejší světové velmoci na začátku 60. let. Poprvé během operace Starfish Prime před 52 lety.  

„EMP zbraním by měla být věnována pozornost z hlediska toho, jaké by mohly napáchat škody, pokud by byly nasazeny jako teroristické zbraně. Problém je bohužel v tom, že se prakticky nedá efektivně zabránit jejich výrobě. Sice je to záležitost mimořádně náročná na přesnost, ale teoretický princip je dobře známý a většina součástek se dá zakoupit i na civilním trhu, takže je asi jen otázkou času, než se EMP zbraně rozšíří i mimo nejvyspělejší země světa, případně než je zařadí do svého arzenálu některé technicky pokročilé nestátní skupiny,“ shrnuje bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Všechno nasvědčuje tomu, že přinejmenším Spojené státy si uvědomují, nakolik by rozšíření elektromagnetických pulzních zbraní mohlo zamíchat kartami v nekončícím souboji odlišných taktik. Bývalý ředitel CIA James Woolsey před několika týdny v memorandu určeném vyšším armádním představitelům konstatoval: „Pakliže jde o zbraň, jejíž účinnost umíme specifikovat a přitom víme, že je to technologie, kterou může v dohledné době zvládnout i zaostávající ekonomika Severní Koreje, je naší prvořadou povinností tuto zbraň eliminovat a překonat.“

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.