Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Elektronický stát podle Vladimíra Mlynáře

aktualizováno 
Vladimír Mlynář se stává ministrem informatiky zodpovědným za realizace eGovernmentu. O co jde? Jak bude vypadat "elektronizovaný stát" a kdy budeme konečně podávat daňové přiznání po internetu
Středeční invexová přednáška ministra Vladimíra Mlynáře měla jednoduchý název eGovernment, jenže ne každý si pod tímto termínem něco konkrétního vybaví. Pro mnoho lidí jde o příliš politický pojem vznášející se v mlhách neuskutečnitelné budoucnosti. Vladimír Mlynář na své přednášce objasňoval, co vlastně kryptické slovo eGovernment znamená. Zefektivnění procesů a agend ve státní správě pomocí moderní výpočetní techniky a zároveň s tím větši efektivnost chodu státu vůči občanům – například propojením státních systémů tak, abyste kvůli vyřízení jedné záležitosti nemuseli obcházet více úřadů. Nebo abyste mohli podávat daňové přiznání po internetu. I to má být eGovernment.

Ještě než se pustíte do článku, upozorňujeme na online rozhovor s Vladimírem Mlynářem, který proběhne v pátek ve 11:30 na adrese invex.idnes.cz a kde můžete sami pokládat ministrovi vlezlé otázky na téma „elektronické vlády“…

Priority

Státní politika „elektronizace státní správy“ má mít čtveřici hlavních priorit pro toto volební období:

  1. až 25% agend veřejné správy má být přístupné přes internet, ČR se má stát leaderem v tomto směru ve střední Evropě.
  2. Počítačová gramotnost populace se má dostat přes 50 procent
  3. Počítačový průmysl a vzrůst počítačové gramotnosti by se měly příznivě projevit na růstu HDP
  4. Česká pošta by se měla stát podnikem 21. století

Jednotlivé body si zasluhují větší rozvedení.

Elektronizace agend veřejné správy

Agendou veřejné správy je každý úkon, který úřady provádějí. Některé z těchto agend jsou na první pohled viditelné, jinou jsou pro občany více skryté. Některé agendy se dotýkají každého jednotlivce, jiné jsou určené jen podnikatelům atd.

Podle Vladimíra Mlynáře zatím neexistuje jednoznačné číselné vyjádření, kolik takových agend existuje, natož aby bylo známo, jak které agendy zatěžují. Proto se v současné době začíná zpracovávat průzkum jak počtu těchto agend, tak zátěže, kterou generují na občany i na úřady a podle toho bude rozhodnuto, kterých 25 procent nejpoužívanějších agend bude digitalizováno v první linii. Je nutno si uvědomit, že taková agenda není jen formulář, který odešle nějaká data na server, ale také všechny návazné aplikace a především legislativa a zabezpečení i autorizace – asi byste se divili, kdyby ono vysněné daňové přiznání za vás podal někdo jiný, nebo ho někdo jiný za vás upravil, případně kdyby si finanční úřad či soud najednou vzpomněly, že takto podané přiznání neuznávají…

Ročně by se mělo implementovat tak 7 až 10 agend, v nejbližší době by například měl být zpřístupněn elektronický rejstřík trestů, v prvé řadě určený pro soudce a státní úředníky k tomu, aby například žadatel o založení společnosti tyto dokumenty nemusel sám shánět.

Zvýšení počítačové gramotnosti 

Co se rozumí zvyšováním počítačové gramotnosti je asi jasné a nepochybně záslužné, zajímavější je způsob, jakým to chce ministerstvo provádět. Knihovny a internetové kavárny budou pořádat kurzy práce s počítačem, na které ministerstvo přispěje stokorunou, další stokorunu si zaplatí člověk, který bude mít o školení zájem. Výsledkem kurzu by měla být schopnost práce s emailem i s webem a další podobné drobnosti. Našim čtenářům to možná přijde směšné, ale mnoha lidem taková aktivita přijde vhod a ministr sám přiznal, že se nechal inspirovat podobnou aktivitou Intelu v níž takovými kurzy prošlo přes 3000 lidí.

Vliv na HDP

Také to, jakým způsobem by se počítačová gramotnost měla podílet na růstu hrubého domácího produktu (HDP) je asi poměrně zřejmé a je logické, že stát podporuje přeměnu ČR ze země vystavující na odiv svůj socialistický těžký průmysl v moderní technologické a vývojářské centrum.

Česká pošta

Zajímavým bodem je právě ta zmínka o České poště. Podle Mlynáře není privatizace Pošty prioritou této vlády, protože Česká pošta by měla fungovat jako základní občanská služba. Pošta je totiž dnes místem schopným identifikovat jednoznačně uživatele, protože kvůli výplatám důchodů atd smí nahlížet do občanských průkazů. Tak by se mohla stát kontaktním místem mezi elektronickými úřady a obyvatelstvem nevybaveným internetem, přičemž ověření totožnosti by nebylo děláno nutně digitálním certifikátem, ale občanským průkazem. Česká pošta hraje v plánech eGovernmentu evidentně velkou roli a tak není se čemu divit, že stát se její kontroly nechce vzdávat.

Postoje státu v telekomunikační politice

Kromě těchto čtyř cílů jsou také důležité postoje státu v oblasti telekomunikační politiky. Ty ostatně působí jako rozhodující faktory na to, zda bude cílů dosaženo. ̈

  1. posílení autority ČTÚ co se týká jeho důvěryhodnosti, akceschopnosti a vymahatelnosti jeho výroků
  2. dotažení privatizace Českého Telecomu a konec schizofrenního stavu, kdy stát zastupuje jak Telecom coby jeho akcionář, tak občany jako regulátor trh.
  3. Zákon o elektronických komunikacích (bude předložen koncem roku 2003)
  4. Odmítnutí privatizace České pošty a definování její pozice mimo jinéh jako veřejné služby a jako kontaktního místa.
  5. Vytvoření Bílé knihy ekomerce – tedy definice podmínek důvěryhodnosti elektronického obchodu.

Výše uvedené úkoly a cíle se samozřejmě nesplní jen tak, samy od sebe. Je potřeba k tomu vytvořit několik předpokladů a prvním takovým z nich bude sjednocení infrastruktury veřejné správy tak, aby jednotlivé resortní sítě a služby spolu mohly bezpečně a jednoduše komunikovat. V současné době má každý resort, každé ministerstvo vlastní síť propojující jeho úřady a bude třeba vše uzpůsobit tak, aby byly splněny bezpečnostní i další parametry jednotlivých resortů.

Dalším problémem bude samotná úřednická mentalita – ne každý úředník veřejné správy umí dnes zacházet s počítačem a bude se to prostě muset naučit. Ministerstvo proto chystá školení a certifikační kurzy pro úředníky, aby se nestalo, že sice bude existovat skvělý systém, ale jeho obsluha bude váznout…

Dalším důležitým poznatkem je, že ministerstvo informatiky bude otevřeno veřejnosti – v tom smyslu, že všechna důležitá témata budou veřejně projednávána vystavením na webu ministerstva www.mi.cz (nová verze bude fungovat od příštího roku!) a otevřením neformální diskuse a jejím vyhodnocením. Ministr si navíc vytvořil několik odborných poradních orgánů a vyzval ke spolupráci soukromý sektor s tím, že firmy mají přicházet se svými iniciativami, které by mohlo ministerstvo podpořit.

EGovernment slibuje ve výhledu sejmout z lidí nepříliš milované obcházení úřadů s běžnými záležitostmi, k nimž je pozornost úřadu potřebná nebo vyžadovaná. Už proto stojí za to, věnovat mu pozornost a nyní se alespoň seznámit s výhledy, jež ministr Mlynář představil.

Pokud vás zajímá něco konkrétně, nezapomínejte na odpolední chat s ministrem Vladimírem Mlynářem, začíná v pátek ve 11:30 na adrese invex.idnes.cz.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Logo bitcoinu
Bitcoin se rozdělí na dvě měny. Může to snížit cenu původního bitcoinu

Vedle klasického bitcoinu vzniká nová virtuální měna bitcoin cash. Uživatelé si budou moci vybrat, kterou budou používat.   celý článek

Rozšířené zobrazení výsledků vyhledávání - Google
Google po letech přestane při vyhledávání rovnou načítat výsledky

Od roku 2010 vám Google při vyhledávání nabízí dynamické vyhledávání. To nyní zmizelo.   celý článek

Sídlo společnosti Google v Mountain View v Kalifornii (ilustrační snímek)
Google propustil programátora kvůli traktátu proti podpoře žen v IT

Programátor James Damore kritizoval ve svém dokumentu politickou korektnost a „levicové zkreslení“ společnosti Google. Vystoupil především proti tomu, aby se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.