Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pokračování „upířího experimentu“: krev starších je pro mladé jako jed

aktualizováno 
Nový postup upřesnil, co se skrývá za „omlazujícími“ účinky dodání krve mladších zvířat starším jedincům. Ukázalo se, že jejich krev působí škodlivě.

Jen počkej, mladíku, až budeš mít v žilách mojí krev... | foto: Buck Institute

Najít elixír proti stárnutí je starý sen. Ale to neznamená, že nepodléhá „módním“ vlnám. Hledání kamene mudrců už dnes není příliš populární zábava, to se mnohem spíše bádá na výzkumu kmenových buněk - nebo se blahodárných účinků krve mladých na starší těla.

Jak jsme psali v našem předchozím článku, tato myšlenka sama není nijak nová. Ba naopak, hypotéza kolovala vodami seriózní vědy dávno před druhou světovou válkou. Zhruba tak roku 2005 se hlavně díky mnohokrát citované práci publikované v časopise Nature o vlivu „mladé krve“ na produkci kmenových buněk v organismu dostala znovu do popředí zájmu alespoň některých vědců.

Možná i proto, že s rozvojem schopností poznat biologické systémy na úrovni jednotlivých molekul se konečně otevírá reálná možnost poznat, co přesně za tímhle efektem stojí. A pak se třeba případně pokusit efekt napodobit uměle nějak jinak, než vysátím krve z mladších ročníků. Zájem nemají celkem pochopitelně jenom vědci. Vznikl start-up, který chce nabízet plazmu mladších lidí jako lék (pojmenovaný mnohoslibně Ambrosia) a zájem o takovou kůru projevil i miliardář Peter Thiel (viz Inc.com) Tým vedený jednou z autorek zmiňované práce z roku 2005, Irenou Conboyovou z Kalifornské univerzity v Berkley, stojí za novým výsledkem v této oblasti.

Krvavá pumpa

Nejnovější počin kalifornské skupiny publikovaný v časopise Nature Communications je zajímavý v první řadě jednou technickou inovací, která by mohla výzkum učinit jednodušší – což znamená, že bychom se dříve mohli dočkat zajímavých výsledků. V předchozích laboratorních pokusech biologové používali k výzkumu efektu především tzv. parabiózy. Jde o velmi radikální spojení oběhových systémů dvou pokusných zvířat pomocí velkého řezu v boku, což vede ke sdílení krevního oběhu a sdílení funkcí některých orgánů.

V minulosti se používala a používá například ve výzkumu účinku některých hormonů a dalších látek, které se šíří krevním řečištěm. Je to však stresující pro zvířata (což může ztížit její povolování a ovlivnit výsledky), provedení také není úplně jednoduché. Vědci rovněž nemohou přesně měřit, kolik krve si zvířata vlastně vymění. Navíc ta sdílí nejen krev, ale mnohem více (imunitní systém), a tělo mladé myši má prakticky doslova na krku starou myš, navíc po těžké operaci. Poměrně obtížně se tak určuje, který efekt je výsledkem výměny krve. Nový systém naopak spočívá ve výměně přesně odměřených dávek krve přes speciální pumpu „z tepny na tepnu“, která v průběhu vícera transfuzí vede k téměř dokonalému promíchání „mladé a staré“ krve.

Výsledky nové studie se od těch předchozích v některých důležitých detailech (vlivu na produkci nových nervových buněk) lišily od výsledků parabiózy. Nebudeme zabíhat do podrobností, ale zdá se, že ve hře je hned několik různých efektů.

Zdá se například, že vliv starších zvířat vede k výraznému zpomalení tvorby nových neuronů u mladších zvířat. Také se ukázalo, že „mladíkům“ se i po jedné jediné transfúzi starší krve prokazatelně zhoršily výsledky v testu fyzické zdatnosti. Tělo výrazně hůře reagovalo na cvičení. V některých ohledech tedy nejde ani tak o to, že „mladá“ krev je lék, jde spíš o to, že „stará“ je jed. To ale neplatí u opravy svalů, ta se u starších zvířat výrazně zlepšila.

Tým pátral po tom, které látky by přesně mohly být za tyto efekty odpovědné, ale v tomto ohledu nepředstavuje práce žádný zásadní průlom. Jasné viníky se najít nepodařilo (ovšem i takový negativní výsledek má samozřejmě značnou cenu, už proto, že vylučují některé „slepé uličky“). Ve hře jsou tedy stále všechny možné scénáře – může jít o vliv nějakých neznámých látek, ale stejně dobře může být pozitivní efekt výsledkem snížení koncentrace škodlivin v krvi starších zvířat v důsledku rozředění „mladou“ krví.

Rozporuplné závěry dokazují, že kolem „upíří léčby“ by se mělo zatím našlapovat velmi opatrně a na nějaké velké závěry, zakládání novátorských firem či přímo prodej/výkup krve pro účely omlazení miliardářů je brzy. Ale na druhou stranu si těžko dokážeme představit, že by lidé vidině odolali. Spíše bychom si tak vsadili, že se bude opakovat případ kmenových buněk.

Seriózní výzkum v této oblasti je sice nesmírně slibný a plný potenciálu, ale je nanejvýše ve fázi prvních klinických zkoušek. Přesto se už v posledních letech vynořila celá řada pracovišť, která nabízí využití i k jiným účelům, i přesto, že seriózní důkazy o účinku chybí. A to se bavíme třeba „jen“ o léčbě artrózy.

Autor:


Témata: Peter Thiel, Startup




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.