Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa vyzkoušela miniraketoplán. Startoval se zpožděním a přistál do moře

  12:30aktualizováno  16:50
Agentura ESA dnes poprvé zkouší evropský nepilotovaný „miniraketoplán“ IXV. Krátký demonstrační let bude trvat necelé dvě hodiny, stroj při něm vyzkouší především schopnost bezpečného návratu do atmosféry a přesného manévrování. Přes počáteční potíže se nakonec start povedl a test probíhal podle plánu, včetně přistání do moře.

Ve dvě hodiny odpoledne našeho času měl z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně vzlétnout experimentální prostředek IXV (Intermediate eXperimental Vehicle). Kvůli obtížím v komunikaci mezi raketou a pozemní kontrolou byl nakonec start posunut na 14:40.

11.února 2015 v 14:04, příspěvek archivován: 11.února 2015 v 14:26

Countdown on hold, launch base red, we'll keep you posted. #IXV #VV04

Raketa Vega i s raketoplánem IXV nakonec odstartovala. Vše probíhalo podle plánu. Zhruba v 16:20 se pak stroj vrátil na zem, když přistál do Tichého oceánu. Odtud bude déle než měsíc cestovat do Evropy.

Start miniraketoplánu IXV

Start miniraketoplánu IXV

IXV po přistání na moři

IXV po přistání na moři

Byl to teprve druhý evropský pokus o zkoušku technologie pro návrat kosmických prostředků. Bezpilotním stroj při letu nepoužívá křídla, k vytvoření vztlaku během průletu atmosférou využívá tvaru trupu, k manévrování malé aerodynamické plochy a stabilizační trysky.

Schéma letu experimentálního prostředku IXV. Startuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně, vystoupá do výšky cca 400 kilometrů, pak by měl sestoupit do hustších vrstev atmosféry a přistát v Tichém oceánu.

Schéma letu experimentálního prostředku IXV. Startuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně, vystoupá do výšky cca 400 kilometrů, pak by měl sestoupit do hustších vrstev atmosféry a přistát v Tichém oceánu.

Miniraketoplán měl za sebou jen jeden velmi krátký let, v červnu 2013 byl „shozen“ z vrtulníku nedaleko pobřeží Sardinie. Při letu, či spíše pádu, se zkoušel systém uvolnění padáku, plováků a signalizačního zařízení.

Objevily se drobné potíže při naplňování plováků, ale nešlo údajně o nic vážného či neřešitelné. Dnes se stroj podíval do vesmíru poprvé, i když to nebyl dlouhý výlet. Od nosiče se oddělil zhruba po 18 minutách letu, vystoupal do výšky 412 kilometrů a po 102 minutách od startu by se na padáku snesl do Tichého oceánu.  

Evropa zatím nemá prakticky žádné zkušenosti s návratovými vesmírnými prostředky. ESA za sebou má jen jeden malý experiment s lodí ARD (Atmospheric Reentry Demonstrator), který se uskutečnil v roce 1998 – tedy v době, kdy například ČR ještě vůbec nebyla členem.

Hlavní motivací byla snaha o vytvoření levnějšího dopravního prostředku do vesmíru - zařízení, které by se dalo využít vícekrát a nemuselo se tedy stavět pro každý let znovu. Jak ale ukázal program raketoplánů, víceúčelovost neznamená automaticky nižší cenu (a vlastně to může být i naopak).

Fotogalerie

ESA uvádí, že IXV nezopakuje některé chyby raketoplánů, například bude přistávat na padáku, aby nemusel nést podvozek a systém pro přesné přistání. Ale zároveň také uvádí, že výsledky by mohly být využity pro připravovaný program Pride (Program for Reusable In-orbit Demonstrator in Europe), který je raketoplánu velmi podobný, včetně třeba právě přistání (v podstatě tak mát jít o menší verze tajemného amerického miniraketoplánu X-37B). Na druhou stranu, technologie by mohla být použitelná i v nových rodinách třeba vícenásobně využitelných raketových nosičů či nákladových lodí - proto také nepoužívá křídla.

Stroj do vesmíru vynesla malá evropská raketa Vega, která si svou premiéru odbyla v roce 2012. Nejnovější přírůstek do rodiny evropských kosmických nosičů je určený k vynášení satelitů na nízké oběžné dráhy.

.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.