Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


V USA se po novém objevu bojí „superbakterií“, na které léky nezaberou

  12:54aktualizováno  15:56
Američtí lékaři vůbec poprvé narazili na bakterii odolnou proti poslednímu antibiotiku, které zatím fungovalo spolehlivě - kolistinu. Znamená to, že bakteriální původci nemocí už se mohou k této „technologii“ postupem času také dostat, a získat odolnost vůči všem dnes používaným antibiotikům.

Bakterie Escherichia coli | foto: NIAID CC-BYCreative Commons

V těle devětačtyřicetileté ženy ze státu Pensylvánie, jejíž jméno neznáme, američtí lékaři objevili nečekané a nepříjemné překvapení. Poté, co ji vyléčili ji z bakteriální infekce močového ústrojí, genetická analýza objevila v bakterii z těla pacienta gen skýtající odolnosti vůči antibiotiku kolistin (popis analýzy zde). Kolistin se v praxi používá poměrně málo, a tak léčbu tento fakt neovlivnil - pro další pacienty to může být ale osudová zpráva.

Kolistin představuje „lék poslední záchrany“. Má vážné vedlejší účinky (poškozuje játra), a kvůli tomu se používá velmi zřídka, a bakterie si proti němu nemusely vyvíjet ochranu tak intenzivně jako proti rozšířenějším lékům. V posledních zhruba 15 letech se tak používá stále více k léčbě pacientům infikovaných rezistentními bakteriemi, na které jiná použitelná antibiotika nezabírala.

Je pravdou, že existovaly i bakterie, které proti kolistinu byly odolné, ale jejich odolnost byla nepřenosná. Skrývala se v genech v jejich jádrech, takže je mohli podědit jen jejich bezprostřední potomci. V USA nově objevený gen je ovšem jiný případ.

Jde o kousek DNA v jakémsi „balíčku“, tzv. plazmidu. Tento evoluční výdobytek dává bakteriím schopnosti, které jim můžeme závidět - a v tomto případě je za ně i nenávidět. Plazmidy, samozřejmě i s geny uvnitř, si totiž bakterie ve velkém měřítku vyměňují. I nepříbuzné bakterie si tak mohou „přeposílat“ geny a s nimi spojené vlastnosti. Jedna bakterie se tak snadno může od jiné „naučit“ úplně nové kousky, jako třeba využívat nové zdroje potravy nebo se lépe bránit.

Plazmid s odolností proti kolistinu byl objeven loni v Číně, později i v Evropě, a nyní tedy i v USA. Znamená to, že v USA, Asii i Evropě už mezi bakteriemi kolují geny s odolností proti všem známým antibiotikům. Tyto mikroorganismy tak mají všechny díly skládačky, aby naše nejdůležitější léky proti jimi způsobeným infekcím zcela vyřadily ze hry. Je také v podstatě jisté, že gen odolnosti proti kolistinu (gen mcr-1) se časem dostane z málo nebezpečné E. coli do některé jiné bakterie, která způsobuje vážnější zdravotní problémy. A samozřejmě je také pravděpodobná (v dlouhém časovém měřítku v podstatě jistá) možnost, že jedna bakterie ve své buňce shromáždí všechny geny s odolností proti antibiotikům, která bychom proti ní mohli použít - a bude tedy neléčitelná. Lidé pak mohou znovu začít umírat na dnes „banální“ infekce.

Šíření rezistence vůči antibiotikům bude určitě postupné a bude se omezovat hlavně na prostředí, kde jsou jim bakterie vystaveny v největší míře - tedy například v nemocnicích. „V podstatě jde o ukázku toho, že konečná pro antibiotika není příliš daleko, že se můžeme ocitnout v situaci, kdy budou na jednotkách intenzivní péče pacienti, pro něž nebudeme mít antibiotika,“ varoval podle listu The Washington Post šéf amerického střediska pro kontrolu a prevenci chorob Tom Frieden.

Informace: Při aktualizaci jsme původní text ČTK téměř zcela nahradili textem redakčním.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační obrázek
Vědecký bulvár: Co by bylo zapotřebí k vyhubení života na Zemi

Jak odolný je život na planetách podobných Zemi vůči nebezpečí z kosmu, se pokouší odhadnout studie tří vědců z Velké Británie. A podle jejich rámcového odhadu...  celý článek

Technická knihovna na univerzitě v Yorku
Největší vědeckou loupež i vědci vítají. Dělá jim život pohodlnějším

Kontrola databáze Sci-Hub, která shromažďuje načerno staženou vědeckou literaturu, ověřila, že tam lze najít velkou většinu všech existujících vědeckých...  celý článek

Sonda Curiosity na Marsu odebrala vzorek horniny.
Pět let na dně jezera. Největší robot na Marsu slaví výročí

Přesně před pěti lety zahájilo svou cestu největší a nejlépe vybavené vozidlo pro výzkum Marsu, energií atomových rozpadů poháněné Curiosity. Během své kariéry...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.