Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V USA se po novém objevu bojí „superbakterií“, na které léky nezaberou

  12:54aktualizováno  15:56
Američtí lékaři vůbec poprvé narazili na bakterii odolnou proti poslednímu antibiotiku, které zatím fungovalo spolehlivě - kolistinu. Znamená to, že bakteriální původci nemocí už se mohou k této „technologii“ postupem času také dostat, a získat odolnost vůči všem dnes používaným antibiotikům.

Bakterie Escherichia coli | foto: NIAID CC-BYCreative Commons

V těle devětačtyřicetileté ženy ze státu Pensylvánie, jejíž jméno neznáme, američtí lékaři objevili nečekané a nepříjemné překvapení. Poté, co ji vyléčili ji z bakteriální infekce močového ústrojí, genetická analýza objevila v bakterii z těla pacienta gen skýtající odolnosti vůči antibiotiku kolistin (popis analýzy zde). Kolistin se v praxi používá poměrně málo, a tak léčbu tento fakt neovlivnil - pro další pacienty to může být ale osudová zpráva.

Kolistin představuje „lék poslední záchrany“. Má vážné vedlejší účinky (poškozuje játra), a kvůli tomu se používá velmi zřídka, a bakterie si proti němu nemusely vyvíjet ochranu tak intenzivně jako proti rozšířenějším lékům. V posledních zhruba 15 letech se tak používá stále více k léčbě pacientům infikovaných rezistentními bakteriemi, na které jiná použitelná antibiotika nezabírala.

Je pravdou, že existovaly i bakterie, které proti kolistinu byly odolné, ale jejich odolnost byla nepřenosná. Skrývala se v genech v jejich jádrech, takže je mohli podědit jen jejich bezprostřední potomci. V USA nově objevený gen je ovšem jiný případ.

Jde o kousek DNA v jakémsi „balíčku“, tzv. plazmidu. Tento evoluční výdobytek dává bakteriím schopnosti, které jim můžeme závidět - a v tomto případě je za ně i nenávidět. Plazmidy, samozřejmě i s geny uvnitř, si totiž bakterie ve velkém měřítku vyměňují. I nepříbuzné bakterie si tak mohou „přeposílat“ geny a s nimi spojené vlastnosti. Jedna bakterie se tak snadno může od jiné „naučit“ úplně nové kousky, jako třeba využívat nové zdroje potravy nebo se lépe bránit.

Plazmid s odolností proti kolistinu byl objeven loni v Číně, později i v Evropě, a nyní tedy i v USA. Znamená to, že v USA, Asii i Evropě už mezi bakteriemi kolují geny s odolností proti všem známým antibiotikům. Tyto mikroorganismy tak mají všechny díly skládačky, aby naše nejdůležitější léky proti jimi způsobeným infekcím zcela vyřadily ze hry. Je také v podstatě jisté, že gen odolnosti proti kolistinu (gen mcr-1) se časem dostane z málo nebezpečné E. coli do některé jiné bakterie, která způsobuje vážnější zdravotní problémy. A samozřejmě je také pravděpodobná (v dlouhém časovém měřítku v podstatě jistá) možnost, že jedna bakterie ve své buňce shromáždí všechny geny s odolností proti antibiotikům, která bychom proti ní mohli použít - a bude tedy neléčitelná. Lidé pak mohou znovu začít umírat na dnes „banální“ infekce.

Šíření rezistence vůči antibiotikům bude určitě postupné a bude se omezovat hlavně na prostředí, kde jsou jim bakterie vystaveny v největší míře - tedy například v nemocnicích. „V podstatě jde o ukázku toho, že konečná pro antibiotika není příliš daleko, že se můžeme ocitnout v situaci, kdy budou na jednotkách intenzivní péče pacienti, pro něž nebudeme mít antibiotika,“ varoval podle listu The Washington Post šéf amerického střediska pro kontrolu a prevenci chorob Tom Frieden.

Informace: Při aktualizaci jsme původní text ČTK téměř zcela nahradili textem redakčním.

Autoři: ,


Témata: Mikroorganismus




Hlavní zprávy

BMW Řada 5 523i, 140kW, ČR
BMW Řada 5 523i, 140kW, ČR

r.v. 2007, naj. 249 940 km, benzín
194 900 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.