Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

EU chtěla zachovat internetovou neutralitu, ale možná prosadila opak

aktualizováno 
Minulý týden došlo v Evropském parlamentu k dohodě o dvou důležitých tématech. První bylo široce medializované a týkalo se ukončení roamingových poplatků. Druhé tak bylo poněkud upozaděno, přesto si zaslouží pozornost. Týká se totiž jednotného přístupu k internetu, označovaného jako síťová neutralita.

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Když se Evropská komise, Evropský parlament a lotyšské předsednictví minulý týden dohodly na ukončení roamnigových poplatků, zároveň přijaly i dohodu o ochraně otevřeného internetu. Vše ještě musí projít schválením národních parlamentů, ale i tak je dohoda na cestě ke svému naplnění.

Přestože deklaruje, že „podle prvních celounijních pravidel otevřeného internetu budou muset operátoři při poskytování služeb přístupu k internetu zacházet s veškerým provozem stejně“, popisuje výjimky, které mohou mít opačný dopad.

„Blokování nebo přiškrcování bude povoleno pouze v omezeném počtu případů, například za účelem potírání kybernetických útoků nebo zamezení přetížení sítě. Bude možné uzavírat dohody o službách vyžadujících zvláštní úroveň kvality, operátoři však budou muset zajistit obecnou kvalitu služeb přístupu k internetu,“ píše se doslova v tiskovém prohlášení.

Síťová neutralita

Zásada internetové neutrality je definována jako rovnocenné zacházení internetových poskytovatelů se všemi daty procházejícími světovou informační sítí. V praxi to především znamená, že by žádná z telekomunikačních firem neměla blokovat či omezovat klientům přístup k obsahu na internetu.

Firmy poskytující internetové připojení se proti těmto zásadám stavějí zejména proto, že jim snižují potenciální příjmy. To když například nechají provozovatele stránek nebo poskytovatele obsahu platit za rychlejší „nabíhání" jejich obsahu nebo za neomezování propustnosti linek u datově náročnějších služeb.

Podle serveru Ars Technica je toto prohlášení důvodem k obavám, protože umožní poskytovatelům internetového připojení vytvořit dvourychlostní Internet.

Vychází přitom z doplňujícího materiálu, kde o těchto omezeních  a službách zvláštní úrovně kvality píše Evropská komise. Mají mezi ně patřit i služby jako IPTV, telekonference nebo zdravotní služby, které mají mít přednost před ostatními.

Přitom právě poskytování videa přes internet (IPTV) vyvolává v oblasti síťové neutrality největší kontroverze. Ve Spojených státech se řešilo, zda si mají takové služby typu YouTube nebo Netflix připlácet za to, že jim poskytovatelé internetu nebudou omezovat propustnost.

Celkově jsou dohoda a s ní související doplňující informace napsány takovým způsobem, že sice proklamují zachování síťové neutrality, ale umožňují i výklad, že bude omezena.

Obavy o internet znějí i z Česka

Internet je v  Evropě hojně sledované a diskutované téma i z dalšího pohledu. Minulý měsíc Česko a dalších sedm členských zemí vyzvaly Evropskou unii, aby přistupovala k regulaci internetu „obezřetně“. Česko, Británie, Irsko, Švédsko, Estonsko, Polsko, Finsko a Nizozemsko to uvedly v dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi. Ten bude předsedat nadcházejícímu summitu EU.

Zmíněné země varovaly, že přílišná regulace by poškodila investice a podnikání v Evropě. Výzva přišla v době, kdy Brusel hodlá pečlivě prozkoumat chování velkých webů a případně jim zavést nová pravidla.

EU by podle vyjádření zemí měla regulovat internet jen tam, kde je jasný důkaz, že je to potřeba. Evropská komise v květnu představila strategii k zavedení jednotného evropského digitálního trhu. Návrhy směřují například k odbourání přeshraničních bariér u internetových nákupů a aktualizování autorských práv. Plán počítá i s posouzením praktik společností jako Google, Amazon a Facebook, což by mohlo vést k regulaci jejich činnosti.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil začátkem června digitalizaci za jednu z klíčových priorit své komise, protože podle něj má mimořádný hospodářský potenciál a může zvýšit konkurenceschopnost Evropské unie.

Autoři: ,




Adria SONIC PLUS I600 SP_150PS_6MT
Adria SONIC PLUS I600 SP_150PS_6MT

r.v. 2016, naj. 2 km, diesel, servisní kniha
1 995 290 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.