Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Internetová neutralita z EU může paradoxně vést k omezením

  17:18aktualizováno  17:18
Ochrana otevřeného internetu zůstává na telekomunikačních úřadech jednotlivých států. To je asi hlavní závěr, který vyplývá z evropského nařízení o neutralitě internetu.

Internet přes optické kabely | foto: Profimedia.cz

Toto léto se dohodla v rámci lotyšského předsednictví Evropská komise s Evropským parlamentem na ochraně otevřeného internetu. Už tehdy jsme narazili na problematické vyjádření, které může znamenat určité omezení tzv, síťové neutrality.

V dokumentu se totiž objevily výjimky, které ji mohou omezit.

Síťová neutralita

Zásada internetové neutrality je definována jako rovnocenné zacházení internetových poskytovatelů se všemi daty procházejícími světovou informační sítí. V praxi to především znamená, že by žádná z telekomunikačních firem neměla blokovat či omezovat klientům přístup k obsahu na internetu.

Firmy poskytující internetové připojení se proti těmto zásadám stavějí zejména proto, že jim snižují potenciální příjmy. To když například nechají provozovatele stránek nebo poskytovatele obsahu platit za rychlejší „nabíhání" jejich obsahu nebo za neomezování propustnosti linek u datově náročnějších služeb.

„Blokování nebo přiškrcování bude povoleno pouze v omezeném počtu případů, například za účelem potírání kybernetických útoků nebo zamezení přetížení sítě. Bude možné uzavírat dohody o službách vyžadujících zvláštní úroveň kvality, operátoři však budou muset zajistit obecnou kvalitu služeb přístupu k internetu,“ vysvětlovali zástupci EU v létě.

Podobné vyznění má i tento týden přijaté nařízení, které dává za povinnost jednotlivým firmám nabízejícím přístup k internetu zacházet se všemi daty stejně. Na rozdíl od letního prohlášení se tentokrát jedná o krok, který je závazný pro jednotlivé členské země. Platit má od května 2016

„Operátoři budou moci nabízet specializované služby (jako například kvalitnější internetové připojení, potřebné pro některé služby), pod podmínkou, že nebudou mít vliv na celkovou kvalitu internetu,“ přibližuje úskalí tisková zpráva. Na dodržování podmínek má dohlížet Český telekomunikační úřad (ČTÚ).

Co to ve výsledku bude znamenat, bude záležet především na kontrole ČTÚ, jeho postojích a vyjednávací síle operátorů. Avšak možnost nabízet specializované služby může být za určitých podmínek použita jako trojský kůň, který myšlenku klasické síťové neutrality pokoří.

Na druhou stranu se evropské orgány snaží rozptýlit obavy i v rámci tzv, otázek a odpovědí k nařízení, kde kladou důraz na dodržování síťové neutrality. U speciálních služeb je pak uvedeno, že požadavek na jejich upřednostnění má být „objektivně nezbytný“. Jako příklad se bere telemedicína či automatické řízení automobilů, ale také IPTV, tedy internetová televize.

Přitom právě poskytování videa přes internet (IPTV) vyvolává v oblasti síťové neutrality největší kontroverze. Ve Spojených státech se řešilo, zda si mají takové služby typu YouTube nebo Netflix připlácet za to, že jim poskytovatelé internetu nebudou omezovat propustnost.

Reálná rychlost internetu

Součástí projednávání se vedle síťové neutrality staly i roamingové poplatky, o nichž referovali redaktoři Mobil.iDNES.cz. Vedle těchto témat se jednalo i o informování uživatelů o rychlosti internetu. Nově by tak poskytovatelé internetového připojení měli zpravovat potenciální uživatele o reálné rychlosti stahování a přenosu dat, jakou mohou obvykle očekávat v porovnání s inzerovanou rychlostí.

Pokud by to porušili a objevil se významný opakující se nebo stálý rozdíl mezi těmito údaji, má uživatel nárok na ukončení smlouvy nebo kompenzace.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.