Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Evropa přemýšlí, jak bude za 700 milionů eur zkoumat vesmír

aktualizováno 
Evropa vybírá největší vědeckou kosmickou misi příštího desetiletí. Nebude jen evropská, uskuteční se v mezinárodní spolupráci. Češi se na ní podílet nebudou.

Obě sondy mise EJSM-Laplace v představě ilustrátora | foto: ESA

Členské státy agentury ESA (včetně České republiky) si musí vybrat, jak bude vypadat evropský výzkum vesmíru do roku 2025. Letos zvolí největší výzkumný projekt.

Ve hře je let k měsícům Jupiteru, nová vesmírná observatoř nebo observatoř pro detekci gravitačních vln. Všechny tři projekty byly podrobně představeny tento měsíc na zasedání ESA v Paříži.

ESA rozhodne o vítězném letu snad už na podzim letošního roku. V roce 2013 pak začne stavba. Na oběžnou dráhu a dále by se měla nová "vlajková loď" evropského kosmického programu dostat zhruba v roce 2022.

Evropa nedá bez "barbarů" ani ránu

Výzkumný rozpočet ESA ale není bezedný, letos byl celkem 465 milionů eur (cca 11,5 mld. Kč). Strop na tak velký projekt byl vypočítán zhruba na 700 milionů eur (cca 17,5 mld. Kč).

To mají podle nezávislé analýzy všechny tři kandidátní mise údajně splnit. Evropskou kosmickou agenturu by měly stát zhruba něco mezi 660 až 750 miliony eur.

Na velký vesmírný projekt je to ale málo. Proto všechny mise vyžadují spolupráci zahraničních partnerů. Víc než to, bez nich se nedají vůbec uskutečnit.

Rozhodovací pokus to komplikuje. Zahraniční partneři ESA mají své představy o vlastním kosmickém programu a rozhodnutí ESA nemusí vítat s nadšením.

Trpělivost zatím dali najevo Japonci. Agentura JAXA údajně počká, jestli projekt, na kterém se má podílet, projde sítem, a pak je připravena přisednout do rozjíždějícího se evropského projektu.

Američané jsou ale vybíravější. Mají drobné technické výhrady k projektu rentgenového dalekohledu (IXO), ale především mají starosti s vlastním rozpočtem. Stále bobtnající rozpočet na vesmírný teleskop Jamese Webba ( v přepočtu už nejméně 117 mld. Kč) ukrajuje i z možných rozpočtových rezerv na jiné lety.

Za české bez Čechů

O výběru mise se téměř jistě rozhodne mimo nejvyšší orgány evropské kosmické agentury, říká český zástupce ve vědecké radě ESA František Fárník z Astronomického ústavu Akademie věd. "Zástupci jednotlivých zemí nemají obvykle pocit, že by byli dost vědecky fundovaní, aby o takových věcích mohli rozhodovat," říká český vědec. Závazné je podle něj obvykle rozhodnutí poradních výborů a podvýborů.

Který projekt nakonec poletí, odmítá ovšem Fárník v tuhle chvíli spekulovat. "Jestli se mě chcete zeptat, který z projektů je favorit, tak nevím, a myslím, že to v téhle chvíli neví nikdo," řekl Fárník Technetu.

Jasné je podle něj jen to, že největší vědecká mise ESA do roku 2025 bude bez naší účasti. Ani na jednom ze tří projektů se nepodílí žádná česká vědecká skupina nebo podnik.

Z českého hlediska bude největším vědeckým projektem v příštích letech let sondy Solar Orbiter v roce 2017. "Tam máme české zástupce na třech konsorciích na stavbu tří vědeckých přístrojů," říká Fárník.

Evropa vesmíru třikrát jinak

Detekor gravitačních vln LISA

EJSM/Laplace (Europa Jupiter System Mission). Jde o let k systému Jupitera. Výprava by měla odpovědět i na otázku, zda na měsíci Europa může být život. Zkoumat by měla i vznik a vztahy jednotlivých Jupiterových měsíců.
Laplace předpokládá vypuštění dvojice samostatných zařízení pro souběžné monitorování Jupitera a jeho měsíců. Pokud bude mise schválena k realizaci, předpokládá se spolupráce ESA s americkou NASA a japonskou JAXA. Sondu JGO (Jupiter Ganymede Orbiter) připravuje ESA, projekt sondy JEO (Jupiter Europa Orbiter) vede NASA.
Tento let by jako jediný měl smysl i ve chvíli, kdyby se NASA nemohla zúčastnit. Výsledky by byly méně zajímavé, ale stále relevantní.
Odhadovaná cena: 710 mil. eur (cca 17,8 mld. Kč)

IXO (International X-ray Observatory). Observatoř pro pozorování v rentgenové oblasti spektra se má zaměřit na studium vzniku vesmíru a jeho základních zákonů. IXO má mít extrémně vysokou citlivost pro pozorování vysokoteplotní (několik milionů stupňů) plazmy, což umožní studium klíčových otázek současné astrofyziky – např. vzniku černých děr s extrémní hmotností, kosmického pozadí a vývoje galaxií, vývoje velkých struktur, extrémní gravitace a hmoty v extrémních podmínkách, dynamického vývoje kosmické plazmy a kosmické chemie. Projekt IXO představuje satelit, který bude mít na palubě zobrazující teleskop o průměru 3,3 m. Na přípravě mise se podílí ESA, NASA i JAXA.
Odhadovaná cena: 660 mil. eur (cca 16,5 mld.Kč)

LISA  (Laser Interferometer Space Antenna). Jde o observatoř pro detekci gravitačních vln. Trojice družic letících v trojúhelníkové formaci (se stranou dlouhou pět milionů kilometrů) kolem Slunce má fungovat jako Michelsonův interferometr pro měření deformace prostoru průchodem gravitačních vln.
Na rok 2013 připravuje ESA testovací misi LISA Pathfinder, která by měla odzkoušet technologie a postupy pro vlastní misi LISA. Projekt připravuje společně ESA a NASA.
Odhadovaná cena: 750 mil. eur (cca 18,8 mld. Kč)





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.