Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Evropa vypustí satelit CryoSat-2. Má měřit tloušťku ledovců

aktualizováno 
Evropská kosmická agentura se chystá vyslat do kosmu další satelit. Bude zkoumat naší planetu, především dlouhodobě mapovat vrstvy ledu, a to na moři i na souši.

Satelit pro sledování ledovců CryoSat-2 | foto: ESA

Na všech frontách se diskutuje o globálním oteplování a jeho eventuálních dopadech na budoucí vývoj zemského klimatu. Více než kdy jindy,je tak potřeba znát, jakým vývojem procházejí pozemské ledové masy.

Ledová pokrývka Země totiž hraje v regulaci klimatu a s tím související výší mořské hladiny velmi významnou roli. Právě proto jsou nutné informace o jejím rozložení a tloušťce po celém povrchu planety.

Další sonda pro výzkum Země

Nejen z těchto důvodů se už před lety rozhodla Evropská kosmická agentura (ESA) vyslat do kosmu sondu CryoSat-2, která se bude zabývat právě zkoumáním ledových vrstev na Zemi.

Satelit o hmotnosti 700 kg by měl být vypuštěn z kosmodromu Bajkonur. Na oběžnou dráhu ve výšce 700 kilometrů ho vynese ruská raketa Dněpr.

CryoSat-2 bude už třetí sondou ESA v pořadí, jejímž primárním úkolem je výzkum Země. Navazuje na předchozí dvě úspěšné mise agentury.

První sonda GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer) mapuje gravitační pole. Na oběžnou dráhu se sonda dostala v roce 2009.

Druhou byla družice SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity), která se věnuje sledování půdní vlhkosti na pevnině a množství soli v oceánech. Startovala v listopadu 2009.

Družice CryoSat-2 nahrazuje původní plánovanou sondu CryoSat, která byla nenávratně ztracena během startu v roce 2005.

Změny v tloušťce ledu

Sonda CryoSat-2 je optimalizována pro určování změn v tloušťce ledových vrstev nalézajících se na povrchu moře, kde dosahují několika desítek metrů. Sleduje i ledovce, které jsou zejména v polárních antarktických oblastech tlusté i několik kilometrů. Přesnost měření by se přitom měla pohybovat v řádu centimetrů.

Satelit pro sledování ledovců CryoSat-2Satelit pro sledování ledovců CryoSat-2

To umožňuje speciální altimetrický radar SIRAL (Synthetic Aperture Radar Interferometric radar Altimetry), který sekvenčně měří změny v tloušťce ledových vrstev v průběhu roku.

Nedávno zjištěná rekordní minima u mořské ledové pokrývky ukazují, že v polárních oblastech dochází k významným změnám, o jejichž podstatě toho zatím mnoho nevíme.

Vliv klimatu na ledovce

Pozemské ledové vrstvy jsou mapovány z kosmu už delší čas. Má to na starosti družice Envisat, která se zabývá studiem změn v životním prostředí včetně globálního oteplování a tání ledovců.

Abychom však lépe porozuměli, jak celkové klima ovlivňuje podmínky v polárních a ledovcových oblastech, je třeba znát změny v tloušťce ledu. Právě proto je CryoSat-2 tak důležitý, neboť jím zjištěná data poskytnou klimatologům i jiným vědcům cenné údaje o dynamice pozemské ledové pokrývky.

Původní start sondy byl naplánován na 25. únor roku, ale kvůli defektu na nosné raketě byl prozatím odložen na neurčito.

Zdroj: www.esa.int

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.