Na všech frontách se diskutuje o globálním oteplování a jeho eventuálních dopadech na budoucí vývoj zemského klimatu. Více než kdy jindy,je tak potřeba znát, jakým vývojem procházejí pozemské ledové masy.
Ledová pokrývka Země totiž hraje v regulaci klimatu a s tím související výší mořské hladiny velmi významnou roli. Právě proto jsou nutné informace o jejím rozložení a tloušťce po celém povrchu planety.
Další sonda pro výzkum Země
Nejen z těchto důvodů se už před lety rozhodla Evropská kosmická agentura (ESA) vyslat do kosmu sondu CryoSat-2, která se bude zabývat právě zkoumáním ledových vrstev na Zemi.
Satelit o hmotnosti 700 kg by měl být vypuštěn z kosmodromu Bajkonur. Na oběžnou dráhu ve výšce 700 kilometrů ho vynese ruská raketa Dněpr.
CryoSat-2 bude už třetí sondou ESA v pořadí, jejímž primárním úkolem je výzkum Země. Navazuje na předchozí dvě úspěšné mise agentury.
První sonda GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer) mapuje gravitační pole. Na oběžnou dráhu se sonda dostala v roce 2009.
Druhou byla družice SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity), která se věnuje sledování půdní vlhkosti na pevnině a množství soli v oceánech. Startovala v listopadu 2009.
Družice CryoSat-2 nahrazuje původní plánovanou sondu CryoSat, která byla nenávratně ztracena během startu v roce 2005.
Změny v tloušťce ledu
Sonda CryoSat-2 je optimalizována pro určování změn v tloušťce ledových vrstev nalézajících se na povrchu moře, kde dosahují několika desítek metrů. Sleduje i ledovce, které jsou zejména v polárních antarktických oblastech tlusté i několik kilometrů. Přesnost měření by se přitom měla pohybovat v řádu centimetrů.
To umožňuje speciální altimetrický radar SIRAL (Synthetic Aperture Radar Interferometric radar Altimetry), který sekvenčně měří změny v tloušťce ledových vrstev v průběhu roku.
Nedávno zjištěná rekordní minima u mořské ledové pokrývky ukazují, že v polárních oblastech dochází k významným změnám, o jejichž podstatě toho zatím mnoho nevíme.
Vliv klimatu na ledovce
Pozemské ledové vrstvy jsou mapovány z kosmu už delší čas. Má to na starosti družice Envisat, která se zabývá studiem změn v životním prostředí včetně globálního oteplování a tání ledovců.
Abychom však lépe porozuměli, jak celkové klima ovlivňuje podmínky v polárních a ledovcových oblastech, je třeba znát změny v tloušťce ledu. Právě proto je CryoSat-2 tak důležitý, neboť jím zjištěná data poskytnou klimatologům i jiným vědcům cenné údaje o dynamice pozemské ledové pokrývky.
Původní start sondy byl naplánován na 25. únor roku, ale kvůli defektu na nosné raketě byl prozatím odložen na neurčito.
Zdroj: www.esa.int
