Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropané objevili planetu v zóně života a získali tak malý náskok

aktualizováno 
Astronomové pracující na evropském teleskopu v Chile objevili planetu v jiné sluneční soustavě, kde by mohla existovat kapalná voda. A k ní ještě padesátku dalších. Je to další kolo evropsko-amerického závodu v hledání planety podobné Zemi.

Počítačová podoba planety HD 85512b. Kdyby měla skutečně takové množství mraků (zhruba 50 procent) jako na snímku, mohla by na povrchu být kapalná voda. Pokud je mraků více nebo méně, musíme se poohlédnout jinde. | foto: ESO

Třicet pět světelných let od Země v souhvězdí Plachet je místo vhodné pro život. Tedy možná. A pokud ano, tak zřejmě ne pro pro ten pozemský. Tak nějak bychom si měli přeložit zprávu o objevu "planety s vodou", se kterou v pondělí přišli evropští vědci (tiskové prohlášení zde).  

Informace se objevila při příležitosti konference o hledání nových planet ve Wyomingu. Planeta s možným výskytem vody (její označení je HD85512b) byla jenom zlatým hřebem oznámení. Vědci objevili celkem přes padesátku nových exoplanet (planet u jiných hvězd než Slunce). V tiskovém prohlášení vypíchnutá HD85512b se jen nejvíce podobá ideálu, po kterém vědci pasou, tedy planetě, na jejímž povrchu byly podmínky co nejvíce podobné pozemským.

Skutečný snímek HD 85512, která je mateřskou hvězdou exoplanety HD 85512b. Je

Skutečný snímek HD 85512, která je mateřskou hvězdou exoplanety HD 85512b. Je to právě ta, na které se nejvíce projevuje zkreslení při snímání: tedy ta zdaleka nejjasnější se čtyřmi jasnými "paprsky". (Ty stejně jako "kruhy" vznikly na čočce.) Její planeta na fotografii samozřejmě (a bohužel) vidět není.

Což ovšem neznamená, že by se Zemi podobala jako vejce vejci. HD85512b je 3,5krát větší než naše planeta (plus mínus půl Země). Její gravitace je 1,4 krát vyšší než naše. Planeta se nachází zhruba tam, kde ve Sluneční soustavě leží Merkur a svou hvězdu oběhne za 60 dní. Ovšem ta je zhruba o 1 000 stupňů Celsia chladnější než Slunce, a tak by na povrchu planety mohly panovat teploty od 30 do 50°C a vyskytovat se tu i tekutá voda. Podrobnější popis planety můžete najít v článku, který byl uveřejněn na serveru arXiv (je dostupný z této stránky).

Bohužel není jisté, že tomu tak je. Vědci o planetě zase tolik nevědí. Nezachytili přímo ji, ale jenom gravitační stopy její existence. Což například znamená, že nikdo neví, jakou má planeta atmosféru. Proto ani nemůžeme vědět, jaká na ní je přesně teplota (na vině je náš starý známý skleníkový efekt). Výše uvedené odhady leží v optimistické části spektra představitelných možností.

Teď se ukažte vy!

Bohatá úroda nových exoplanet v čele se "Skorozemí" HD85512b je další epizodkou v závodu o nalezení planety podobné Zemi, který má dnes dva velké favority.

Jedním je tým tvořený převážně švýcarskými vědci, který pracuje na evropském teleskopu v Chile, konkrétně pomocí přístroje HARPS. To je současnosti nejúspěšnější "lovec cizích planet", jak je uvedeno hned v úvodu výše zmiňovaného tiskového prohlášení. (Objevil 150 ze zhruba 700 známých planet u jiných hvězd.) O vědecké prvenství, pozornost médií a veřejnosti se tento tým nejčastěji utkává s kolegy pracujícími na vesmírném teleskopu Kepler, který vypustila americká NASA.

Každá skupina využívá trochu jinou technologii. Americký Kepler hledá ve chvíli, kdy přecházejí přes kotouč svojí hvězdy, a to podle změn jasnosti hvězdy. 

HARPS sleduje výchylky samotných hvězd, které by mohla způsobit přitažlivá síla její planety. Jak si asi vzpomenete z hodin fyziky, není to tak, že by planeta jen tak obíhala kolem hvězdy, ve skutečnosti planeta i hvězda obíhají kolem svého společného těžiště. Oběžná dráha hvězdy ovšem mívá tak malý poloměř, že jde spíše o jakési "kmitání" na místě. HARPS zachytí i tento malý pohyb.

Vědci se stále přou, která metoda se nakonec ukáže jako lepší. HARPS v současné době patrně není tak výkonný, aby mohl skutečně zvítězit, ale chystají se vylepšení, která by to mohla změnit.

Kepler tedy má zatím relativní výhodu, na druhou stranu jeho budoucí modernizace budou velmi obtížné prostě proto, že je ve vesmíru. Časem ho tak pozemské přístroje mohou snadno předběhnout. Chystaný Evropský extrémně velký teleskop (E-ELT) by například měl být schopen planetu HD85512b zachytit na svých snímcích. Mohl by tak například určit, jestli má atmosféru vhodnou pro život. A to bude skutečný úspěch.

Astronomové pátrající po planetách samozřejmě nevedou válku na ostří nože, jejich obor je ovšem nesporně soutěživý. První cenu si může odnést jenom jeden. Tiskové prohlášení tak stíhá tiskové prohlášení a exoplanet v hvězdných katalozích neustále přibývá. Jen za poslední týden přibylo 70 nových kusů. Nelze tedy čekat, že se v dohledné době tempo objevů nových planet zvolní. (Alespoň dokud budou peníze.)

Tým Keplerova teleskopu už oznámil, že objevil stovky dalších možných planet, jejichž parametry bude v následujících letech ověřovat. Na čtvrtek večer našeho času také chystá tiskovou konferenci, na kterou chce představit další nové výsledky. Z programu, který novináři (včetně Technetu) dostali k dispozici, se ovšem zdá, že tentokrát nepůjde o hledání "druhé Země", ale zajímavou kosmickou kuriozitu. Jakou, to vám ovšem zatím vyzradit nemůžeme.





Hlavní zprávy

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, V.V.I. - Jan Codl
Odborný pracovník/ce koordinace a plánu výzkumu

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, V.V.I. - Jan Codl
Praha
nabízený plat: 20 000 - 23 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.