Evropou kráčí přízrak kybernetického šmírování

Obránci občanských práv jsou pobouřeni direktivou Evropského parlamentu, která umožňuje bezpečnostním složkám jednotlivých členských států v zájmu národní bezpečnosti monitorovat komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím telefonních linek a internetu. Tato direktiva zavazuje vlády příslušných zemí k přijetí odpovídající legislativy tak, aby toto rozhodnutí bylo uvedeno v praxi...

Značné pobouření vyvolala tato opatření ve Velké Británii, která již příslušnou legislativu přijala. Podle britského parlamentu jsou však tato opatření vzhledem k událostem, ke kterým došlo ve Spojených státech amerických 11. září 2001, nezbytná pro zajištění národní bezpečnosti. Nutno však konstatovat, že i někteří z členů této instituce mají o jejich rozsahu jisté pochybnosti – podle jejich názoru se také jedná o významné omezení soukromí a některých občanských práv. Kritiku ze strany obránců občanských práv sklidilo i to, že telefonní společnosti a poskytovatelé internetových služeb jsou povinni uchovávat záznamy o chování uživatelů jejich sítí, a to po dobu až několika let.

V souvislosti s přijetím této legislativy se britská vláda chystá v průběhu léta vybudovat monitorovací středisko, jehož hlavním úkolem bude dešifrovat počítačová data a sledovat komunikaci vedenou prostřednictvím elektronické pošty a ostatní datové toky na internetu. Tato opatření mohou ale být poněkud kontraproduktivní – to, že vláda začíná věnovat zvýšenou pozornost šifrovacím technologiím může vyústit ve skutečnost, že teroristé a jiné kriminální živly začnou využívat mnohem sofistikovanější šifrovací technologie než doposud. A to v případech, kdy se může jednat o každou minutu, není příliš žádoucí. Kromě toho by toto monitorovací centrum mělo využívat i tzv. černých skříněk, které budou umístěny u jednotlivých poskytovatelů internetových služeb a propojeny s monitorovacím centrem. K tomu však zřejmě bude potřeba přijmout ještě další legislativní kroky, protože to v současnosti přijatá legislativa zatím neumožňuje. Pracoviště označované jako National Technical Assistance Centre (NTAC) bude pravděpodobně sídlit v budově ředitelství britské tajné služby MI5. 

„Vláda by chtěla dolovat z internetu všechny informace, které ji zajímají – to však více souvisí s prací výzvědných služeb, nežli s prací policie,“ konstatoval Stephen Dyer, zástupce jedné ze členských společností britské Asociace poskytovatelů internetových služeb. Představitelé vlády však oponují tím, že NTAC v dnešní době představuje nenahraditelný nástroj proti zločinu páchanému prostřednictvím nebo s využitím internetu. Kromě sledování možných teroristických aktivit by totiž podle britského ministerstva vnitra mělo toto monitorovací centrum zaměřovat svoji pozornost i na aktivity pedofilů a jiných potenciálně nebezpečných skupin pohybujících se na síti. 

Je jen otázkou času, kdy podobnou legislativu přijme Česká republika a kdy zde vznikne podobné pracoviště. Na rozdíl od obyvatel zemí s tradičními mnohaletými demokraciemi to pro nás bude pravděpodobně jen návrat ke starým časům...

Kromě pasáží o terorismu má však tato všeobsahující direktiva i některé své světlé stránky. Jednou z nich jsou např. nová pravidla týkající se hromadného rozesílání nevyžádaných zpráv a užívání tzv. „cookies“. Nově lze rozesílat reklamní zprávy pouze s výslovným předchozím souhlasem adresáta a pro případ porušení těchto pravidel jsou stanoveny přísné sankce, což je více než záslužné. Pokud se týká „cookies“, došlo oproti předchozí úpravě k jistým změnám. Původní direktiva totiž v případě těchto miniaturních souborů umožňujících identifikaci jednotlivých uživatelů předpokládala stejný postup jako u nevyžádaných reklamních zpráv, což vzbudilo značnou nelibost zejména mezi představiteli internetového reklamního průmyslu.