Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dva směry vývoje nové evropské rakety Ariane

aktualizováno 
Jan Kolář pro Technet.cz - Evropská kosmonautika má identitu postavenou na vlastních raketových nosičích. Patří k nim nosná raketa Ariane, o jejímž vývoji rozhodly evropské vlády před 25 lety. Nyní je další směřování opět na křižovatce a na letošní podzimní ministerské radě mohou členské státy udělat další zásadní rozhodnutí.

Start evropské rakety Ariane | foto: Reuters

Ministři zodpovědní za kosmickou činnost v devatenácti členských státech Evropské kosmické agentury (ESA) se sejdou koncem listopadu v italském městě Caserta, aby rozhodli o úrovni rozpočtu a programových prioritách evropské kosmonautiky pro nadcházející roky. Na programu budou všechny oblasti kosmického výzkumu včetně telekomunikací, pozorování Země, výzkumu sluneční soustavy, pilotovaného programu i navigace a meteorologie. Avšak rozhodnutí o dalším postupu v oblasti nosných raket bude mít dlouhodobý dopad na všechny ostatní aktivity.

Ariane 5 je technicky úspěšná raketa. Od konce roku 2002 absolvovala nepřetržitou řadu padesáti úspěšných startů. Tím udržuje podíl 40 - 50 procent na komerčním trhu vynášení družic na oběžnou dráhu. Avšak děje se tak za trvalé roční finanční dotace ve výši zhruba 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun) od vlád zemí, které se na provozování rakety Ariane podílejí. Bez této injekce by společnost Arianespace, v níž mají podíl jak vlády, tak průmyslové firmy, nemohla raketu provozovat.

Tuto situaci zúčastněné členské státy dlouhodobě kritizují a hledají cesty, jak provozovat nosnou raketu bez příspěvků na pokrytí nákladů za postavení rakety a její vypuštění.

V tuto chvíli probíhají diskuze mezi zastánci dvou scénářů, jak by se mělo ve vývoji evropského nosiče dále pokračovat. Oba tábory jsou však zajedno v tom, že se výroba a provoz nového nosiče po dokončení vývoje musí obejít bez finanční podpory členských států.

O autorovi

Doc. Ing. Jan Kolář, CSc.

Vystudoval jadernou fyziku. Je průkopníkem využívání pozorování Země z družic a odborníkem na kosmonautiku.

Přednáší dálkový průzkum na Univerzitě Karlově. Založil a je ředitelem České kosmické kanceláře, která podporuje rozvoj kosmických aktivit a zapojení do mezinárodní spolupráce, především s Evropskou kosmickou agenturou.

Je členem správní rady Mezinárodní astronautické akademie IAA a odborné komise Mezinárodní astronautické federace IAF.

Ariane 5 ME

První varianta počítá s dalším vývojem stávající rakety Ariane 5. Ta prošla od svého zrodu již několika modifikacemi a nyní je připraven plán na vývoj nové verze, nazvané Ariane 5 ME (Midlife Evolution). Ta by měla v horním stupni nový motor Vinci, moderní avioniku a vylepšený prostor pro náklad s krytem prodlouženým na 20 metrů.

Cílem této modifikace je navýšení stávající nosnosti Ariane o 20 procent. To dovolí vynášet na geostacionární dráhu najednou dvě družice s celkovou hmotností 11 tun. Zastánci této varianty argumentují tím, že výrobní cena Ariane 5 ME nepřevýší cenu současné verze Ariane 5 ECA, její provoz nebude vyžadovat finanční podporu a že nová modifikace bude mít první start už v roce 2017.

Ariane 6

Konkurenční variantou je razantnější plán vývoje zcela nové generace nosné rakety, pracovně označované jako Ariane 6. U ní by mělo být dosaženo nízkých provozních nákladů koncepcí několika různě výkonných modulů, které by se skládaly podle potřeby konkrétního zákazníka. Tak by se dala použít pro vynášení jednotlivých družic na geostacionární přechodovou dráhu v širokém rozpětí hmotností od 2 do 6,5 tun, s případným rozšířením až na 8 tun.

K jejímu pohonu by byla použita kombinace motorů na kapalné i pevné palivo nové konstrukce, postavené ale na dnešní technologii. Raketa by využívala i stávající vybavení kosmodromu v Kourou.

Středeční sloupek

Vždy ve středu vychází na Technet.cz sloupek od jednoho z našich předních odborníků.

Pravidelně se zde budete setkávat s názory biochemika, bývalého předsedy Akademie věd a dnes předsedy Učené společnosti, Prof. RNDr. Václava Pačese, DrSc., neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka, DrSc. a šéfa České kosmické kanceláře a specialisty na dálkový průzkum Země Doc. Ing. Jana Koláře, CSc.

Materiály o Ariane 6 tvrdí, že její vývoj i provoz bude stát alespoň o třetinu méně než u Ariane 5. Její provoz by se měl vyplatit již při šesti startech ročně, ale ekonomický plán počítá s prodejem 9 startů za rok. Tím by k jejímu provozu nebyly zapotřebí nejen žádné státní dotace, ale naopak by přinesl i profit. Raketa by měla poprvé vzlétnout v roce 2020.

Důležitá také bude předpokládaná cena vývoje nové rakety, která stanoví finanční požadavky na účastnické státy, a tím i jejich ochotu vývoj Ariane 6 podpořit. Odhady se pohybují mezi 4 až 5 miliardami eur (asi 100 -125 mld. korun) za desetiletý vývoj oproti 2 až 2,5 miliardám eur ( 50 - 75 mld. korun) za šestiletý vývoj Ariane 5 ME.

Francie versus Německo

Která z obou variant nakonec zvítězí, bude záviset především na stanovisku dvou hlavních přispěvatelů do rozpočtu ESA, Francie a Německa. Financování obou variant nepřichází za současné ekonomické situace v úvahu. Nejvíce hlasů pro vývoj nové rakety je slyšet z Francie. Ta je prostřednictvím své kosmické agentury CNES hlavním akcionářem společnosti Arianespace a do programu vývoje rakety Ariane za jeho 30 let existence přispěla téměř polovinou všech nákladů. Francouzská vláda už také podpořila zhruba 200 miliony eur (cca 5 mld. korun) předběžné studie technických řešení prvků pro Ariane 6.

Naproti tomu hlasy z Německa se k Ariane 6 stavějí kriticky, především proto, že se obávají ztráty současných průmyslových zakázek, napojených na výrobu Ariane 5. Podobný názor vyslovili i zástupci hlavního dodavatele Ariane 5, společnosti Astrium. Pro ně není dosavadní návrh Ariane 6 dostatečně propracovaný z konstrukčního hlediska, což znemožňuje odhad možného rozdělení prací mezi členské státy.

Česká republika by měla být připravena se do vývoje nového nosiče zapojit, a využít tak jednoho z úspěchů dosavadního členství v ESA. V minulých letech se česká pracoviště dokázala zapojit do projektů v programu přípravy vývoje budoucích raket i do úprav dílčích prvků rakety Ariane 5.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.