Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Evropští vynálezci byli v Praze oceněni za antimalarika i využití solární energie

  1:00aktualizováno  1:00
Ve Španělském sále Pražského hradu byly uděleny ceny European Inventor of the Year 2009. Cenu za celoživotní dílo si odnesl osmdesátiletý vědec Adolf Goetzberger za převratné objevy ve způsobu využívání solární energie.

Udílení cen Evropský vynálezce roku 2009 | foto: Luděk Vokáč, iDNES.cz

Uděleny byly čtyři ceny v kategoriích Průmysl, Malé a střední podniky/výzkum, Mimoevropští vynálezci a Životní dílo.

Cenu za celoživotní dílo převzal Adolf Goetzberger z Německa za významné přispění ke komerčnímu využití sluneční energie. Byl průkopníkem ve výzkumu solárních technologií a založil největší evropský institut pro výzkum solární energie. Jeho objevy pomohly z okrajového zdroje energie vytvořit multimiliardový průmysl.

Slavnostní večer moderovaný v angličtině Lucií Výbornou zahájil nejistým projevem v češtině předseda sněmovny Miloslav Vlček. V programu byl ohlášen i prezident republiky Václav Klaus. Ten se ale na předávání cen vědcům bohužel nedostavil.

Udílení cen Evropský vynálezce roku 2009

Udílení cen Evropský vynálezce roku 2009 - Adolf Goetzberger, cena za celoživotní dílo

Adolf Goetzberger pro technet.cz

Průkopníka v oblasti využívání sluneční energie a nositele prestižního ocenění Evropský vynálezce roku 2009 jsme se zeptali, jak vidí budoucnost solární energie v porovnání s konvenčními zdroji:

"Jistou porci obnovitelné energie dnes již využíváme a její podíl výrazně roste, takže z tohoto hlediska jsem optimistou. Nahradit ale celou spotřebu bude velmi složité. Zdroje obnovitelné energie totiž vykazují výkyvy. A to jak místně, tak sezonně, takže vždy budeme potřebovat přídavné zdroje.

Ze slunce můžeme ve střední Evropě získávat asi 20 % elektrické energie, v jižních zemích i o něco více. S efektivnější rozvodovou soustavou můžeme dosáhnout i lepších výsledků."

Cenu pro mimoevropského vynálezce roku si v zastoupení odnesl Yiqing Zhou z Číny za lék proti malárii. Jeho tým z Ústavu mikrobiologie a epidemiologie na Vojenské lékařské akademii v Pekingu vynalezl lék založený na účinné látce z bylin.

Starý bylinný lék jménem Artemisia Annua přetvořili na látku artemisinin. V kombinaci s osvědčeným antimalarikem Benflumetolem tvoří účinný lék, který je navíc levný. Vzhledem k tomu, že malárie řádí především právě v oblastech, kde je bída a neexistuje proti ní očkování, jsou nízké výrobní náklady velmi důležité. Lék zabírá již po 24 až 36 hodinách.

Udílení cen Evropský vynálezce roku 2009

Udílení cen Evropský vynálezce roku 2009 - zástupce firmy distribuující antimalarika přebírá cenu pro Yiqing Zhou a jeho tým

Joseph Le Mer zvítězil v kategorii Malé a střední podniky/výzkum. Za posledních třicet let přihlašoval tento vědec jeden vynález za druhým. Všechny se týkaly topných zařízení. Nakonec vyvinul jednotrubkový výměník tepla, který je oproti konkurenčním výrobkům výrazně levnější, lehčí, ekologičtější a účinnější. Systém umožňuje zapojit trubky paralelně nebo do série a spolehlivě tak vyhovět nejrůznějším požadavkům na vytápění. Firma Le Mer Giannoni France, kterou Le Mer založil s kolegou Roccem Giannonim, úspěšně vstoupila na mezinárodní trh.

Udílení cen Evropský vynálezce roku 2009

Udílení cen Evropský vynálezce roku 2009 - Joseph Le Mer, cena za efektivní výměník tepla

Ocenění v kategorii Průmysl získal švýcarský chemik Jürg Zimmermann za podíl na vývoji léku na chronickou myeloidní leukemii (CML). Tato nemoc byla dlouhou dobu pokládána za jednu z nejsmrtelnějších forem rakoviny. Postihuje dospělé i děti. Tým Jürga Zimmermanna a onkologa Briana Drukera zdokonalil účinnou látku, kterou pojmenovali Glivec. S její pomocí se při léčbě tohoto druhu leukemie dosahuje zlepšení krevního obrazu v 98 procentech případů.

Udílení cen Evropský vynálezce roku 2009

Udílení cen Evropský vynálezce roku 2009 - Jürg Zimmermann za vývoj léku proti leukémii

Udílení cen Evropský vynálezce roku 2009

Udílení cen Evropský vynálezce roku 2009 - Na snímku zleva je generální ředitel pro podniky a průmysl při Evropské komisi Heinz Zourek, oceněný Adolf Goetzberger z Německa, prezidentka Evropského patentového úřadu Alison Brimelowová, předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, oceněný švýcarský chemik Jürg Zimmermann a držitel ocenění Joseph Le Mer z Francie.

Na prestižní ocenění byla navržena i Fiona Fairhurstová z Velké Británie, která svým vynálezem plavek připomínajících kůži žraloka způsobila revoluci v plaveckém sportu. Mezi nominovanými byl Marion "Frank" Rudy, vynálezce atletických bot Nike Air.

Udílení cen Evropský vynálezce roku 2009

Udílení cen Evropský vynálezce roku 2009 - společná fotografie všech oceněných i nominovaných vědců

Profily nominovaných vědců

  • Fiona Fairhurst (Velká Británie)

Bývalá šéfka vývoje u firmy Speedo, kde strávila roky vývojem dokonalých plavek. V posledním desetiletí plavky "Fastskin" firmy Speedo opravdu upoutávaly pozornost a staly se novou "stříbrnou kulkou" v oblasti profesionálního plavání. Mají na svědomí řadu světových rekordů a olympijských medailí.

  • Koen Meijer a Huib den Hartog (Nizozemí)

Surové železo je základní, ale neúsporný stavební kámen v produkci železa. Donedávna bylo komerčně možné surové železo vyrábět pouze tavením železné rudy. Tento proces je energeticky neefektivní, drahý a nešetrný k životnímu prostředí. Ve snaze odlehčit tyto problémy vytvořili holandští vynálezci Koen Meijer a Huib den Hartog nový způsob výroby surového železa za nízkých teplot.

  • Bartolomej Janek (Slovensko)

Z technického popisu redukčního kola se nejednomu jistě začne točit hlava. Ale zjednodušeně řečeno jde o kolo, které zpomaluje otáčení. Bartolomej Janek, inženýr, vynálezce a spoluzakladatel slovenské společnosti SPINEA, způsobil revoluci ve způsobu, kterým jsou redukční kola vyráběna. Navrhl kompaktní převod, který maximalizuje točivý moment motoru při stálé rychlosti.

  • John Daugman (Velká Británie)

Díky moderním biometrickým metodám může být identita osoby spolehlivě určena skenováním oka. Britský profesor John Daugman vyvinul na Cambridge University počítačový algoritmus, který slouží ke čtení "elektronického otisku" v rohovce. Technologie se používá při bezpečnostních kontrolách, kdy je sken rohovky porovnáván s databází. Používá se především na mnohých letištích.

  • Marion "Frank" Rudy (USA)

Americký inženýr Marion "Frank" Rudy vyvinul první atletické boty se vzduchovou dutinou v podrážce. Tento systém snižuje rázy při běhání. Jeho Nike "Air" systém, který určil nové standardy v návrhu sportovní obuvi, byl od té doby dále rozvinut a také samozřejmě mnohokrát kopírován.

  • Yiqin Zhou (Čína)

Profesor Yiqing Zhou a jeho tým výzkumníků z Epidemiologického institutu na Akademii vojenských medicínských věd v Pekingu vyvinul lék Coartem, levné a efektivní antimalarikum, které je založeno na bylinách používaných v tradiční čínské medicíně. Lék distribuovaný firmou Novartis zachránil odhadem přes 450 000 životů.

  • Schoichi Sasaki (Japan)

Do poloviny devadesátých let nedostatečný výkon baterií nedovoloval jejich komerční využití v hybridních automobilech. Situace se změnila s příchodem nových systémů power-managementu, vyvinutých japonským inženýrem Schoichi Sasaki pro takzvané mild-hybridy automobilky Toyota v roce 1997. Dodnes byly prodány miliony hybridních vozů.

  • Maria-Regina Kula (Německo)

Po desetiletí bylo použití enzymů jako katalyzátorů pro chemické reakce omezeno na malá množství. To bylo ale předtím, než biochemička Maria-Regina Kula odhalila katalytický potenciál enzymu Formát-dehydrogenáza (FDH), který se dnes používá v průmyslovém měřítku.

  • Raoul Parienti (Francie)

Běžné časopisy a noviny byly pro nevidomé nečitelné. Alternativ v Braillově písmu není mnoho a mnoho nevidomých ani toto písmo nepoužívá. V roce 2007 ale svět čtení pro nevidomé zpřístupnil Raoul Parienti, když uvedl čtecí zařízení "Top Braille".





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Doprava holandských fanoušků na Ruzyni v roce 1967
Nizozemce v Praze skládali do letadel do počtu. Na destinaci nehledě

V roce 1967 se českým milovníkům letectví naskytla velmi neobvyklá podívaná. Ruzyňské letiště se tehdy stalo cílem celé flotily v tehdejším ČSSR nezvyklých...  celý článek

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let...
Odtud k vám dostanou 300 Mbit/s internet i po stoletých kabelech

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let demolice. Pojďte si s námi prohlédnout místa, kde dříve stovky spojovatelek propojovaly...  celý článek

Termosnímek letadla (ilustrační foto)
Co se stane, když do letadla uhodí blesk? Křídlo Boeingu 707 vybuchlo

Otázky. Samé otázky. Někteří lidé si před nástupem do letadla kladou tolik otázek, že do něj nakonec nikdy nevkročí. Nyní vychází kniha, která tyto otázky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.