Dlouhé tři měsíce trvalo, než se unikátní MP3 přehrávač vrátil z toulek po zahraničních předváděcích akcích zpět do Čech. Poprvé byl model SV-SD80 k vidění na festivalu firmy Panasonic v dubnu, v červenci jsme jej podrobili redakčnímu testu a první zájemci si tuto mašinku přehrávající MP3, AAC a WMA soubory budou moci koupit v srpnu.
Kde?
Přesně takhle jsem se ptal, když jsem dostal maličký přehrávač držel poprvé v ruce. Miniaturní kostička s rozměry 43,3 x 44,5 x 15,8 mm a váhou pouhých 28 g vypadá spíš jako nějaký reklamní předmět. Je to ale plnohodnotný výrobek, který zvládne přehrávat MP3, AAC a WMA soubory z SD karty. Kde ale ten přehrávač vlastně je? Horní polovinu přístroje zabírá speciální firemní akumulátor, máme tu displej, tlačítka, konektor pro sluchátka, na spodku čtečka SD karty. Ale kde je dekódovací čip, kde je zesilovač? Nechápu... Kolegové z Panasonicu slíbili poslat fotografii rozebraného výrobku, která nám to snad vysvětlí.
Co?
Přehrávač přirozeně není to jediné, co v balení najdete. Spolu s ním je distribuováno skutečně bohaté příslušenství. Předně je to paměťová karta Secure Digital s kapacitou 64 MB, což znamená podle druhu komprese hodinu (MP3 - 128 kbps) až dvě (AAC - 64 kbps) hudby. K ní náleží USB čtečka, která se v systému hlásí jako další zařízení a díky tomu lze na kartě přenášet i data. Sluchátka jsou klasické pecky, jaké byly součástí i ostatních audio výrobků Panasonicu, které letos prošly naší redakcí. Standardní kablík je poměrně krátký a vystačíte si s ním pouze v případě, že si přehrávač zavěsíte na krk jako přívěšek - tkaná šňůrka přiložena. Dále tu máme ochranné plastové pouzdro s klipsnou, do nějž lze hrací skříňku neprodyšně uzavřít a nosit třeba na opasku. Zde se hodí prodlužovací kabel ke sluchátkům. Displej přehrávače je viditelný přes plexisklo v horní části pouzdra a ovládatelný pogumovanými tlačítky, která spínají příslušné čudlíky na těle přístroje. Jsou ovšem velmi, velmi tuhá!
Do pouzdra lze vložit jednu malou tužkovou baterii (typ AAA alias LR03), která díky paralelnímu obvodu s interním akumulátorem přístroje dokáže prodloužit dobu provozu dle technických specifikací až na 50 hodin. Výrobce měl zřejmě na mysli použití nejvýkonnější firemní baterie PowerMAX3, my jsme se s obyčejnou alkalinkou Panasonic dostali někam ke 30 hodinám. Samotný akumulátor by měl přístroj pohánět až 18 hodin. Další neméně důležitou součástí dodávky je stolní dock, jenž slouží jako nabíjecí základna. Přehrávač do něj zacvaknete, připojíte síťový napaječ (rovněž v dodávce) a už jen sledujete červenou diodu indikující nabíjení.
Čím?
Nová generace přehrávače (předchozím typem byly "hodinky" SV-SD75) povýšila i na novou úroveň softwarového vybavení. Vyrábí jej stále polečnost RealNetworks, ale již nejde o starý mamutí RealJukebox - nahradilo jej nejnovější multimediální centrum RealOne. Systém zůstal při starém, komunikaci zajišťuje na míru šitý plug-in od Panasonicu, který přístroj přihlásí mezi instalovaná přenosná zařízení (Devices). Jedna novinka tu ale je: při přenosu už není třeba soubory z jiných formátů přepočítávat do AAC, přehrávač již zvládne také MP3 a WMA soubory. Přenos dat je díky tomu znatelně rychlejší. Nicméně enkrypce Secure Audio zůstala, všechny nahrané soubory mají na kartě koncovku .SA1 a jinde než v přehrávači si je neposlechnete. Z toho vyplývá, že stále není možné kopírovat muziku na kartu přímo pod Průzkumníkem, Windows Commanderem apod.
Jak?
Ptáte-li se na celkové ovládání přístroje, pak musím říci, že zůstalo téměř při starém. Tlačítka mají opět dvojí účel - režim práce se namísto otočným voličem mění posuvníkem na levém stěně přehrávače. V módu Normal všechna tlačítka fungují tak, jak jim symbolika ukládá, tedy ke změně hlasitosti, vyhledávání a přetáčení, spuštění, pozastavení a vypnutí přehrávání. Režim Mode přepíná zobrazení různých položek ID3 Tagu na displeji, který bohužel není podsvícený, aktivuje ekvalizér (Train - zvýraznění středů a S-XBS - dvojstupňové zdůraznění basů) a volí přehrávací režim (normální, opakování jedné/všech skladeb a náhodné pořadí). V pozici Hold jsou tlačítka zamknuta proti nechtěnému stisku například v kapse.
Pokud otázka z nadpisu směřuje ke kvalitě hudby, odpovím stručně: Takřka bez výhrad. Na firemních sluchátkách je reprodukce tradičně dobrá. Ekvalizér není až tak zapotřebí, nejčastěji využijete patrně první stupeň S-XBS systému. Druhý se hodí pouze ke zvýraznění basů při nízké hlasitosti - při vyšší totiž silně rezonuje a sluchátka hrozí kolapsem. Systém Train uvítáte jedině v hlučném dopravním prostředku, kde si snahou zvýšit hlasitost na slyšitelnou úroveň snadno poškodíte sluch. Train ubere na basech a přidá středy, které jsou v takovém prostředí nejvýraznější.
A za kolik?
Nemusíte se obávat loňského šoku, kdy Panasonic nabízel předchozí model za dvacet tisíc korun. Maličkatý přístroj je i s veškerým vyjmenovaným příslušenstvím k mání za necelých deset tisíc, což je jasné gesto směrem k zákazníkům. Je sice pravda, že přehrávače méně známých výrobců lze s totožnou kapacitou sehnat za polovinu, ani zdaleka však nedosahují takové zvukové kvality a precizního zpracování. A navíc, tenhle přehrávač je přece jen něco extra. SV-SD80 se prostě povedl!
