Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dokážete přelstít náhodu? Zúčastněte se parapsychologického experimentu

aktualizováno  7:39
Dokážete silou vůle ovlivnit hod kostkou? Padá vám často šestka? Podle jisté hypotézy to někteří lidé dokážou. Patříte mezi ně? Přijďte si to vyzkoušet a pomoci nám vyvrátit tvrzení, že lidská mysl takovou schopnost nemá.

Stroj na náhodu. Ve stojanu je ukryt pneumatický pohon, který na povel (nebo automaticky) vymrští do skleněného válce hrací kostku. Nahoře je umístěna kamera, která odečte číslo na kostce. | foto: Žádná věda

Házení kostkou má dlouhou historii. Na počátku byli šamani, kteří ještě neměli dnešní šestihranné hrací kostky, ale používali skutečné zvířecí kosti. Z jejich polohy po hodu věštili budoucnost. I Cézarův výrok „kostky jsou vrženy“ ukazuje, jak zažitá byla představa, že z hodu kostkou lze odvodit další chod dějin.

Přijďte si zahrát s náhodou

Experiment Náhoda

Od 31.10. do 14.11. postupně v Národní technické knihovně, v nákupním centru Metropole Zličín a v Liberci.

  • 31. 10 - 2. 11. - Národní technická knihovna Praha
  • 3. 11. - 11. 11. - nákupní centrum Metropole Zličín
  • 12. 11. - 14. 11. - nákupní centrum Géčko, Liberec

A co když lze hod kostkou ovlivnit? Ne nějakým podvodem, ale jen silou vůle. To se pokusíme ověřit v Experimentu Náhoda, který pořádá spolek Žádná věda. Zúčastnit se můžete i vy, a to od 31.10. do 14.11 v Národní technické knihovně v Dejvicích a v nákupním centru Metropole Zličín a v Géčku v Liberci (viz boxík). Na místě vás uklidní hlas zkušeného hypnotizéra a pak budete mít dost času stisknout tlačítko na speciálním vrhacím stroji a hodit kostkou šestku.

Experiment Náhoda: vizualizace stánku, kde budou účastníci experimentu házet...

Vizualizace stánku, kde budou účastníci experimentu házet kostkou. Usazeni do křesílka, kde je hlas ze sluchátek provede celým procesem experimentu.

Když se chce, i šestka padne šestkrát za sebou

Co to vlastně hledáme?

Možnost ovlivňovat předměty pouhým vědomým záměrem se nazývá telekineze neboli psychokineze. V našem případě, kdy uvažujeme o velkém statistickém vzorku hodů, by se jednalo o takzvanou mikro-psychokinezi (mikro-PK). Nikdo totiž nečeká, že výsledný efekt na kostku bude viditelný pouhým okem.

Podle analýzy od autorů Radin et Ferarri, publikované v recenzovaném vědeckém časopise Journal of Scientific Explorations v roce 1991 (s relativně nízkým průměrným impact faktorem kolem 0,2 v posledních letech), dokáže člověk myslí ovlivnit hod kostkou. Práce shrnuje celkem 148 studií o ovlivňování hrací kostky. Vylučuje ty, kde velmi pravděpodobně mohlo dojít k podvodu a mechanickému ovlivnění hodu. Pokud například testované subjekty vrhaly kostku rukou, Redinova analýza jim nepřikládá valný význam. Mohly totiž jednoduše podvádět.

Proto jsme se i my rozhodli vytvořit vrhací stroj, který nikdo nedokáže mechanicky ošálit (více o jeho konstrukci v některém z dalších článků). Účastník pokusu „pouze“ stiskne tlačítko, které aktivuje nezávislé pneumatické dmychadlo a to kostku vymrští do skleněné baňky. Jakmile kostka dopadne zpět, počítač odečte vrženou hodnotu a započítá ji do statistiky. Vše se děje přímo před zraky přihlížejících. Kostka je kalibrovaná dovezená za tímto účelem z kasína v Las Vegas.

Na displeji tabletu lze sledovat matematický průběh experimentu. Na dně...

Stroj na absolutně náhodnou náhodu. Na displeji tabletu budou moci všichni přihlížející sledovat matematický průběh experimentu. Na dně skleněné baňky vidíte kostku, kterou vymrští proud vzduchu ve chvíli, kdy účastník experimentu dá povel.

Ve stojanu je ukryt pneumatický pohon, který na povel (nebo automaticky)...

V podstavci vidíte pneumatický pohon, který zajistí naprosto náhodné „hození kostky do osudí“. Účastník pokusu však musí dát pokyn stisknutím tlačítka, které bude mít u svého křesla.

Pokusy s hrací kostkou prováděl od 40. let dvacátého století například parapsycholog J. B. Rhine. Později se jeho následovníci soustředili spíše na psychické ovlivňování generátorů náhodných čísel na principu kvantové mechaniky. V průběhu doby se takových studií nahromadila celá řada a na jejich základě bylo provedeno několik meta analýz. My se snažíme potvrdit tu od Deana Radina z roku 1991.

Stratocaching, Experiment Miss a další

Akce spolku Žádná věda

V uplynulých letech jste se mohli setkat již s několika experimenty spolku Žádná věda, jehož členem je i spoluautor tohoto článku.

Stratocaching spojoval vypuštění stratosférického balónu s geolokační hrou. Experiment Miss se pokoušel na základě morfologie lidského obličeje definovat ideál české krásy a předpovědět, kdo vyhraje soutěž Česká Miss.

Další akce spolku najdete na jeho stránkách.

Ta vyčíslila, že velikost efektu „lidské mysli“ na hod kostkou je 0,01220. To by například znamenalo, že pokud se při našem experimentu uskuteční 20 tisíc hodů, místo statisticky běžných 3 333 šestek jich padne 3 425. Rozdíl od „normálu“ by měl tedy být alespoň 2,8 % (podrobně si vypočtené hodnoty můžete prohlédnout v přiložené tabulce).

Pochopitelně ani ve chvíli, kdy dosáhneme výše uvedené odchylky od „normy“, nebudeme moci rovnou prohlásit, že jsme potvrdili parapsychologické (psychokinetické) schopnosti účastníků experimentu.

S interpretací naměřených výsledků to nikdy není jednoduché, a proto jsme přizvali vědce a matematiky. Se strategií pro jejich vyhodnocení vás seznámíme v některém z dalších článků. Své nám k experimentu řekne kvantový fyzik, pojistný matematik i odborník z experimentu ATLAS v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN.

Těšit se můžete na sérii článků nejen o náhodě. Víte například, že vytvořit skutečně náhodnou náhodu není jen tak?

Jak jsme počítali efekt podle analýzy Deana Radina.

Jak jsme počítali efekt podle analýzy Deana Radina.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili informace o časopise.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pokus o celkovou rekonstrukci lebky jednoho z jedinců, jehož kosti se našly na...
Pohlední, ale hloupí? Co znamená překvapivý objev dávných lidí v Maroku

Překvapivý objev rekordně starých kosterních pozůstatků, které by mohly patřit Homo sapiens, jen dokládá, proč je tak těžké vyznat se ve vývoji moderního...  celý článek

Sonda Juno u planety Jupiter (ilustrace)
Slitina, která by přežila Černobyl, vůbec nemá existovat. Češi na ní pracují

Tým profesora Polcara na ČVUT vyvíjí materiál, který nezdeformují ani extrémní teploty. Neztrácí svůj tvar a pevnost ani při 2000 stupních Celsia, kdy se...  celý článek

Autonomní koncept Volkswagen Sedric
Profesionální řidiče nahradí „stupeň 5“. Otázka je, kdy se to stane

Co všechno už dnes dokáží samořídící auta? Kdy se dočkáme toho, že vůz necháme před obchodem a on sám zajede do podzemních garáží? Jak brzy přijdou...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.