Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po dvou letech se z tajné mise ve vesmíru vrátil malý raketoplán

  10:40aktualizováno  10:40
Z tajné mise na oběžné dráze kolem Země se v pátek po takřka dvou letech vrátil americký experimentální raketoplán X-37B. Byla to už jeho třetí mise.

Boeing X-37B se do vesmíru vydal 11. prosince 2012 v rámci mise Orbital Test Vehicle 3 z armádního kosmodromu Cape Canaveral na Floridě. Oběžná dráha X-37B byla 177 až 805 km nad povrchem Země.

Po 22 měsících na orbitě přistál na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii. Podrobnosti o jeho úkolech jsou tajné. Americké letectvo pouze informuje o tom, kdy miniraketoplán vzlétl a kdy přistál. Zkoušky plavidla proto vyvolávají spekulace například o špionáži či o přípravách zbraňového systému na oběžné dráze kolem Země, který by mohl zneškodňovat nepřátelské satelity. Pentagon v minulosti opakovaně uvedl, že miniraketoplán slouží pouze jako testovací zařízení pro jiné technologie.

Fotogalerie

Přistává jako raketoplán Buran

Projekt X-37B, o kterém se ještě nedávno hovořilo jako o jednom z nejtajnějších amerických zbrojních projektů, je druhým vesmírným prostředkem, který po ukončení vesmírné mise dokázal bez posádky automaticky přistát na letišti. Primát se přičítá sovětskému raketoplánu Buran, který v automatickém režimu absolvoval jediný let v roce 1988.

Raketoplán má malé rozměry, s vyřazenými raketoplány Space Shuttle se nemůže srovnávat. X-37B má délku přibližně 8,8 metru a šířku 4,5 metru. Nákladový prostor má 2,1 metru na délku a 1,2 metru na šířku.

Hmotnost raketoplánu X-37B dosahuje pěti tun. Jedinečným rysem je schopnost zůstat na orbitě velmi dlouho a v případě potřeby se rychle vrátit na Zemi. Během několika dnů až týdnů je možné vyměnit náklad a poslat raketoplán znovu na orbitu.

Projekt raketoplánu X-37 původně spadal pod NASA. Ta v roce 1999 firmu Boeing pověřila, aby zkonstruovala malý raketoplán. Vývoj trval čtyři roky a přišel na 192 milionů dolarů. Druhá fáze začala o čtyři roky později a celkem práce na raketoplánu spolykaly 301 milionů dolarů. Poté však projekt převzala americká agentura pro pokročilé vojenské projekty DARPA a klasifikovala ho jako tajný.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.