Vědecká pracovnice medicínské laboratoře na Univerzitě v Pensylvánii, Kristin Rooversová, byla uznávanou odbornicí na poli výzkumu cukrovky. Ovšem až do doby, než si editor odborného vědeckého časopisu The Journal of Clinical Investigation blíže prohlédl jeden z jejích doprovodných obrázků z roku 2005, zobrazující různé proteiny v různých prostředích.
Která tečka je skutečná a která pochází z klonovacího razítka?
"Když jsme jej zkoumali, došlo nám, že autor či autorka zkopírovali a naklonovali ty samé proužky," řekla pro Chronicle.com šéfeditorka Ushma S. Neillová. "Čím blíže jsme to zkoumali, tím více jsme nabývali přesvědčení, že data byla upravena, aby lépe podporovala závěry pokusu."
Případem Kristin Rooversové (Ph.D.) se zabývala státní organizace Office of Research Integrity, která posléze minulý rok usoudila, že se úmyslně "zapojila do nesprávného postupování při vědeckém výzkumu" a že "manipulace byly rozsáhlé", a navíc měly i významný dosah, neboť byly publikovány ve třech publikacích a při dalších příležitostech. "Manipulace zahrnovaly zvláště duplikaci a znovupoužívání (...) dat, čímž došlo k dezinterpretaci výsledků." Dále bude podle zprávy nutno upravit či vyřadit postižené články a články na nich založené, což může citelně zpomalit výzkum v daném odvětví.
Ukázka upraveného obrázku, zdroj: Nature.com
Úřad Rooversovou potrestal zákazem činnosti na pět let (respektive nemožností získat na pět let grant od jakékoli vládní instituce). Dále po dobu pěti let nesmí působit v žádném systému veřejné zdravotní péče.
Nejsem sama
To, že pochybila, uznává koneckonců i tehdy postgraduální studentka Rooversová, ovšem zároveň nechce, aby byla označena za jediného viníka: "Rozhodně jsem udělala špatnou věc, ale nemyslím si, že jsem v tom byla sama." Prý neměla v úmyslu podvádět, jen lépe prezentovat své výsledky.
A skutečně se nejedná o ojedinělý případ. Podle expertů si totiž obzvláště mladí vědci neuvědomují, jak škodlivé je upravování obrázků. Když mohou na fotografii přátel odstranit efekt červených očí, proč by nemohli ve Photoshopu trochu pročistit obrázek proteinu? Někteří vědci tvrdí, že se tak děje prakticky denně. A kde je rozdíl mezi "pročištěním obrázku" a jeho změnou?
Podobných úprav stále přibývá. Potvrzují to jak již zmíněná ORI, tak vědecké časopisy, které mají striktní pravidla pro publikované obrázky. Editoři jsou mnohem pozornější. "Ročně odhalíme dvacet až třicet upravovaných fotografií," uvedla Neillová, jejíž časopis vydává ročně kolem 350 článků. Mnohé časopisy ale takové kontroly vůbec nedělají. Morris Birnbaum, bývalý šéf Rooversové, říká, že teď už každý obrázek pečlivě kontroluje. Lekce, kterou dostal, prý není z těch zapomenutelných.
Automatická detekce podvodů
"Objem podobných podvodů je fenomenální," uvedl Hany Farid, profesor informatiky na Dartmouth College, který s časopisy na odhalování fotomontáží spolupracuje. Vyvíjí program, který umí automaticky rozpoznávat podobné manipulace. "Bez ohledu na to, jak dobří jste, necháte nějaké stopy," tvrdí.
Účtuje si 30 USD za práci, kterou jeho systém zkontroluje. Editoři mu zatím posílají pouze studie, u kterých mají na "photoshopping" podezření. Jiní zastávají názor, že automatizovaná detekce nedosahuje kvalit té lidské.
Podle Johna Kruegera, vyšetřovatele podobných podvodů, je tu i další element: "Každý editor tak trochu chce, aby u něj vyšel senzační článek." Může pak přimhouřit oko nad tím, zda a jak byly upravovány dílčí fotografie.
Kristin Rooversová nyní pracuje v Kanadě na Ottawa Health Research Institute, kde se na ni zákazy americké vlády nevztahují. Nadále publikuje v odborných časopisech, ale obrázky už "nephotoshopuje" a prý nikdy nebude: "Nestojí to za to."
Zdroje: Chronicle.com, Office of Research Integrity, The Scientist
