Proč jsou některé země věčně chudé? Možná proto, že zemědělci leží

  8:50
Při boji s extrémní chudobou by měly mít prioritu investice do zdravotnictví. Velká část nejchudších na světě je zjednodušeně řečeno tak nemocná, že se z bídy nikdy nemůže sama dostat, naznačuje matematický model.

Sklizeň fazolí v Etiopii. | foto: USAID Africa Bureau (volné dílo)

Extrémně chudých lidí sice v posledních desetiletích velmi rychle ubývá (jak s překvapením zjistila i řada našich čtenářů), přesto necelá desetina musí vyžít s příjmy pod dva dolary za den. Většina z nich žije v subsaharské Africe. A tam se také najde nejvíce zemí, které v posledních desetiletích zaznamenaly jen malý či vůbec žádný hospodářský růst.

Nabízí se otázka, proč právě tyto země neuspěly a zda se to někdy může změnit. Z možných odpovědí si můžete vybírat podle libosti, my se dnes budeme věnovat jedné hypotéze, jejíž pravděpodobnost dnešní Středoevropané naštěstí nemohou vyzkoušet na vlastní kůži.

Extrémně chudí jsou naší terminologií řečeno většinou zemědělští podnikatelé“. Tvoří je venkované, kteří se živí tradičním zemědělstvím; uživí v podstatě jen sami sebe a případně svou rodinu. V subsaharské Africe do této skupiny patří podle odhadů zhruba 70 procent extrémně chudých. Ekonomické teorie velmi zjednodušeně řečeno říkají, že tito lidé nemohou zbohatnout, protože nevytvářejí žádné nové bohatství. Pokud jim nezbývá nic, co by mohli investovat do dalšího rozvoje, jsou odsouzeni k věčné chudobě.

Odtud také pramení představa, že ekonomiky těchto zemí by mohl rozhýbat příliv nového kapitálu zvenčí, ať už v podobě rozvojové pomoci, daru či třeba komerčních investic. Navýšení kapitálu přece musí vést ke zvýšení výnosů... V praxi to takto jednoduše vždy nefunguje. Minimálně v některých případech i proto, že ekonomové přehlížejí život kolem nás.

Nemoci si pomáhají

Úspěch podnikání tradičních zemědělců bezesporu závisí především na „živém kapitálu“ - rostlinách, zvířatech a samozřejmě i na pracovních schopnostech jich samotných a také jejich rodiny. Největším nebezpečím pro tento druh „kapitálu“ jsou zdravotní hrozby: nemoci a paraziti. Netýká se to jen úrody či domácího zvířectva, ale také samotných zemědělců; úroda na poli je k ničemu, když ji nemá kdo sklidit. O těchto velmi důležitých zvláštnostech „biologického kapitálu“ čistě ekonomické modely ovšem ve valně většině případů mlčí. Přesněji je zanedbávají.

V případě trvalé chudoby to možná je zcela zásadní omyl, upozorňují někteří. Například matematik Calistus Ngonghala, původem Kamerunec, který nakonec zakotvil na Floridské univerzitě, se snaží přesvědčit kolegy o tom, že vliv nemocí a parazitů na ekonomický růst se dá poměrně přesně „spočítat“ a že v řadě případů je dokonce důležitější než vše ostatní (viz tato práce z letošního července).

Ngonghala vytvořil v podstatě relativně snadno pochopitelnou kombinaci uznávaných modelů ekonomického růstu a z ekologie převzatých modelů vlivu patogenů na zdraví nějaké populace. Ještě jinak řečeno na běžný model ekonomické růstu postupně nabaloval další vrstvy, které každá stále podrobněji popisují vliv okolní prostředí na hospodářský vývoj.

Třeba pro podmínky současné Evropy takový model nedává vůbec žádný smysl - naší největší „metlou“ je s mírnou nadsázkou řečeno příliš mnoho jídla. Za jiných podmínek může být právě ekologická část modelu podstatně důležitější. Podle Ngonghalova modelu je dokonce velmi snadno mohou vznikat systémy, kde růst je nemožný. Jinak řečeno: teoreticky je velmi snadno představitelné, že přírodní podmínky bohatnutí zemědělců prostě nepřejí a neumožňují ho. Ekonomicko-ekologický systém se ustálí v rovnovážném stavu, kdy lidé jsou neproduktivní, protože jim a jejich „živému kapitálu“ se zdravotně nedaří. A to vede k tomu, že žijí v chudobě, často podvyživení a jsou tedy pro nemoci či patogeny o to snadnější kořist. Život jde dál, ale ekonomický růst se nekoná.

Komár Anopheles stephensi se krmí krví lidského hostitele. Ze zadečku už vylučuje část vysáté krve.

Proč by to tak mělo být, je poměrně jednoduché. Některé nemoci, či paraziti mají doslova ničivé účinky na místní populaci. Dobře to dokládají historické příklady marných evropských snah o kolonizaci některých tropických oblastí. Navíci si patogeny navzájem „pomáhají“. Čím více jich v prostředí je, tím silnější jsou; a tím slabší jsou jejich hostitelé.

Chce to ještě podrobněji

Tohle je ovšem jen výsledek teoretického modelu: práce neříká, že ve skutečnosti je to právě takhle a ne jinak. Realita je podstatně méně přehledná než čísla „na papíře“. Model není tak podrobný, aby podrobně popisoval situaci třeba ve Rwandě, kterou autoři připomínají jako model státu, který v posledních letech (po známé občanské válce a genocidě) investoval do vytvoření většině obyvatel dostupného zdravotnictví. A který v posledních letech zažil období poměrně silného ekonomického růstu.

Autoři před sebou mají poměrně jasně vytyčenou další práci: musí se vytvořit podrobnější modely, tedy hlavně sebrat hodně podrobné údaje z reálných podmínek, na kterých se pak ukáže přesněji, jak dobře model odpovídá skutečnosti (alespoň tedy skutečnosti v daném místě). To není práce, která by se dala udělat od stolu - tak podrobné a spolehlivé statistiky nejsou jen tak k dispozici.

Ngonghala nabízí svou odpověď a argumenty, které jsou sice platné jen za určitých podmínek, ale dají se ověřovat a časem třeba upřesnit či zcela zamítnout. Bude to chtít ovšem ještě práci, protože v této podobě stále dosti jednoduchý model poskytuje jen velmi jednoduché odpovědi. Jinak řečeno nedává tak přesné předpovědi pro konkrétní případy; místo toho pouze mapuje obecné zákonitosti, které může přebít nějaký silnější, místní vliv (občanská válka růstu moc nepomůže...).

Pokud má ovšem pravdu, v řadě případů může být jednorázová pomoc v podstatě zbytečná. Pokud se nezmění základní podmínky, vše se časem zase vrátí do stadia věčné chudoby. Ngonghala s kolegy proto navrhují, aby se za prioritu považovaly v podobných případech investice do dostatečně efektivního a cenově dostupného zdravotnického systému. Ty podle něj mohou nejspíše změnit výchozí „parametry“ natolik, aby lidé mohli sami postupně zbohatnout.

Samozřejmě model použitý v práci popisuje v nejlepším případě jen „výsek“ z reality (v nejhorším je prostě špatný). Chudobě se věnovala celá řada dalších prací a odborníků, jejichž práci je těžké shrnout do pár vět. Ngonghala se ovšem nejen v této konkrétní práci inspiruje „ekologickým“ pohledem a přímo si půjčuje postupy a přístupy z ekologie. Populárně podanou a přitom ne zjednodušenou představu o tomto pohledu na vývoj společnosti si můžete udělat třeba spíše z knih známého amerického antropologa Jareda Diamonda.

Není to samozřejmě přístup jediný a jiní odborníci zdůrazňují roli jiných faktorů v přetrvávání chudoby, například vyspělost a stabilitu institucí. Řada z nich má nejspíše pravdu, protože větší či menší roli nepochybně bude hrát celá řada faktorů (řadu z nich shrnuje na relativně malém rozsahu ekonom Charles Jones ve svém PDF). Pro samotné chudé státy a případné dárce je ovšem důležité identifikovat ty faktory, které lze nejlépe a nejefektivněji ovlivnit.

Autor:
  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Polopás není polovičaté řešení. Třetí říše byla mistrem v oboru

v diskusi je 9 příspěvků

18. března 2024

Druhá světová válka byla zlatým věkem polopásových vozidel. Vyráběli je především Němci a...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 7 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 16 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...