Kulturista s žílami na povrchu těla aneb žánr „obrazem“ v podání The Onion.

Kulturista s žílami na povrchu těla aneb žánr „obrazem“ v podání The Onion. | foto: TheOnion.com

Nevěřte té zprávě, je to satira. Facebook napoví, abyste se neztrapnili

  • 34
Otravuje vás šíření falešných zpráv po internetu? Nebo jste se sami na satirický článek nachytali a stydíte se za svou důvěřivost? Facebook následuje Google News a experimentuje se štítkem pro satirické weby. Podívejte se, na jakou satiru se také dá naletět.

„Co bude dál?“ ptá se na Facebooku pan D. a odkazuje šokující článek: „Nový zákon požaduje po příjemcích sociálních dávek, aby úřadu zasílali vzorek svého potu, a potvrdili tak, že opravdu usilovně shánějí práci.“

„Možná, že pokud to bude dostatečně otravné, lidé přestanou žít na podpoře,“ komentuje další. Zřejmě bez přečtení původního článku a nemá tušení, že jde o satiru.

Článek na The Onion

Odkaz nic netušícího komentujícího

Na blogu Literally Unbelievable najdete podobných příkladů stovky. Reakce nachytaných lidí, kteří na smyšlené zprávy reagují jako na realitu, jsou často vtipnější než vtip původní.

Nejlepší satirické zprávy

Samozřejmě, že pokud víte, že je server The Onion satirickou parodií na zpravodajství, něco takového by se vám nestalo. Můžete se tedy v klidu bavit tím, že na The Onion občas naletí i větší mediální instituce jako třeba Fox News nebo čínský deník People’s Daily (oba odkazy vedou na archivované verze článků, které byly bez omluvy staženy).

Falešných serverů je však mnohem více a při povrchním čtení je skutečně těžké odlišit smyšlenou parodii na aktuální téma od neuvěřitelné, ale skutečné události. I já jsem při vyhledávání reakcí odborníků na film Gravitace málem naletěl na zprávu o tom, jak kanadský astronaut musel být vyveden z kina, protože film hlasitě komentoval.

V mém případě stačilo podrobné přečtení po rozkliknutí, ale před sdílením na Facebooku lidé ne vždy podrobně čtou článek, který sdílejí. Stávají se pak terčem posměchu v komentářích pod odkazem, třeba jako lidé, kteří sdíleli odkaz na naši verzi Forerova experimentu, aniž si uvědomili, že jde o test důvěřivosti.

Facebook testuje štítek SATIRA

The Onion

Nejlepší americké zprávy - historie satirických novin

Tim Keck a Christopher Johnson z Wisconsinu založili satirický plátek už v roce 1988 během studií. V roce 1996 vznikla příslušná webová stránka www.theonion.com a z lokálních novin se během pár let stala celonárodní záležitost. Tvůrci se netají tím, že svou práci berou velice vážně: "Někdy nám volají lidé, ze kterých jsme si dělali legraci, a chválí nás, že se skvěle pobavili. Pak víme, že jsme selhali," smějí se redaktoři.

TheOnion často komentuje situaci z různých pohledů a využívá k tomu bravurní napodobení žargonu i stylistiky spojených s tou kterou situací. „Každý měsíc navrhujeme stovky novinových titulků, ze kterých vybíráme ty nejlepší, ke kterým pak píšeme,“ popisují autoři svůj proces.

Od roku 2000 si Onion buduje takřka mainstreamovou pozici mezi zábavními servery. Vydává knihy, časopisy, papírový týdeník (do 2013, náklad až 500 tisíc), experimentuje s vlastní televizní stanicí. Výběr toho nejlepšího, co je na The Onion k dispozici, najdete třeba na Výběru Reddit (zdroj).

V článku Myslí si Facebook, že jsou jeho uživatelé hloupí? si technický magazín Ars Technica všímá, že Facebook některé odkazy automaticky označuje tagem [Satire]. Slovo v hranatých závorkách umísťuje přímo do textu odkazu, aby nešlo přehlédnout, a označuje takto například právě články satirického webu The Onion. „Bohužel tak Facebook kazí celou tu zábavu, která vyplývá z toho, když někdo satirickou zprávu považuje za reálnou,“ povzdychl si autor.

Facebook na článek reagoval: „Spustili jsme menší test, ve kterém ukazujeme tag [Satire] před odkazy vedoucími na satirické články v odkazech v sekci souvisejících článků na hlavní stránce. Děláme to na základě požadavků lidí, kteří chtějí jasnější odlišení satirických článků od článků ostatních.“

Facebook (a také Google nebo Twitter) často testuje novou funkci na malém vzorku (například jednom procentu) uživatelů a měří, jak se změna projeví na různých ukazatelích. V tomto případě lze předpokládat, že měří proklikovost článků nebo komentáře pod článkem.

Je možné, že se Facebook inspiroval u Googlu, který na Zprávách Google označuje satirické zprávy tagem „(satire)“. „Abychom nabídli názorovou různorodost, obsahují Zprávy Google i satirické, humorné nebo nadsazené články míněné jako společenský komentář,“ píše se v nápovědě. „Identifikujeme takové články, abyste věděli, že čtete satiru.“

Označování satiry za satiru může ubírat jejímu humornému efektu, podobně jako kdyby se aprílové články označovaly jako aprílové. Ovšem ne vždy je možné, například napříč kulturami nebo jazykovými bariérami, snadno a rychle odlišit satiru od vážně míněných článků. Představme si, jaký problém by s tím měl člověk neznalý českých poměrů, kdyby měl rozlišit, který ze serverů Freeglobe a Infobaden je parodií a který je myšlen vážně.

Český satirický server Infobaden.cz nepublikuje nové články tak často, jako zahraniční konkurence, ale pro české čtenáře je mnohem bližší nejen svými tématy, ale i stylem, kterým paroduje česká média i politiku.

Zatímco některé satirické weby rozpoznáte snadno, u jiných je to mnohem obtížnější.

Podle dostupných informací se zdá, že Facebook přiděluje štítek Satira na základě zdrojového serveru (např. TheOnion.com nebo LarkNews.com). Vedlejším důsledkem takového označování ale paradoxně může být ještě menší pozornost věnovaná ověřování. Pokud lidé budou spoléhat na značku Satira, vyhnou se sice zřejmým pastem, ale filtr samozřejmě nerozpozná každý nesmysl, každou konspirační teorii nebo falešnou zprávu.

Smajlík jako odlišení ironie

Snaha o odlišení ironických zpráv od zpráv vážně míněných provází elektronickou komunikaci od samotných počátků. Zatímco v komunikaci tváří v tvář není obvykle problém pomocí gest, grimas nebo tónu řeči odlišit humor od vážně míněných slov, textová komunikace je od všech těchto přidaných (vedlejších) kanálů očištěna.

Když Scott Fahlman v září 1982 představil smajlík, šlo mu právě o odlišení humorných a ironických zpráv od reálné komunikace. „Vzhledem k tomu, kolik vtipů tu máme, by bylo možná ekonomičtější označovat všechny zprávy, které nejsou myšleny jako vtip,“ napsal do univerzitní diskuze poté, co se množily problémy s nedorozuměními a zaplevelováním vláken. „Pro vážně míněné zprávy navrhuji :-(“

Do budoucna lze počítat i s automatickou počítačovou detekcí ironie. Zatím se o to snaží Americká tajná služba (USSS). Hledá algoritmus, který by jí umožnil snáze odfiltrovat ironické hrozby od těch vážně myšlených. Zatím ovšem není známo, že by něčím takovým disponovala.

Jakmile však bude mít příslušnou metodu, předá ji jistě i Facebooku. Jak totiž vědí čtenáři The Onion, Facebook je programem CIA, který umožňuje snadnější sledování populace (satira). Tento článek zároveň připomíná, jak blízko k sobě může mít satira a realita.