Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Farma na mrtvoly. Podívejte se, co dokáží brouci a slunce s lidským tělem

aktualizováno 
Stovky mrtvol rozházených po lese. Některé volně v přírodě, jiné zavřené v autě, do kterého praží slunce. Další pohřbené v hlíně nebo pohozené v mělké vodě. Bizarní horor? Nikoliv. Realita v podobě výzkumného střediska s neoficiálním názvem "Farma".

Vědec zkoumá mrtvolu z Farmy

Vítejte v nejzvláštnějším výzkumném pracovišti - Antropologickém ústavu University of Tennessee, přezdívaném Farma. Do nedávné doby jediném svého druhu na světě. Dnes má Farma již menší konkurenci - garáž s šesti mrtvolami na Western Carolina University a minimálně jedno další pracoviště podobného ražení v USA vzniká.

Úkolem všech těchto zařízení je mimo jiné výzkum vedoucí k zpřesnění doby úmrtí člověka v závislosti na vnějších podmínkách a povětrnostních vlivech. Vědci zde například zkoumají, co se stane s mrtvým tělem částečně ponořeným ve vodě nebo uzavřeným v horkém prostoru automobilu. Detektivové se zde mohou na vlastní oči přesvědčit, jak vypadá mrtvola po třech týdnech v hustém lese plném dravé zvěře.

Farma na mrtvoly - Mark Benecke jeden z nejznámějších entomologů
Mark Benecke, jeden z nejznámějších entomologů, zkoumá na Farmě mrtvolu vystavenou účinkům vody. Foto: benecke.com  

Farma těl aneb co že je to vlastně za místo?
Farma vznikla v sedmdesátých letech. Zakladatelem byl jistý profesor Bass, který chtěl vytvořit praktickou výuku jak pro studenty místní univerzity, tak pro policejní techniky. Původně se jednalo spíše o projekt čistě antropologický (studium kosterních pozůstatků, kdy se pro kriminalistické účely určí, zda se jedná o kostru muže nebo ženy, orientační stáří, možná zranění, která později mohou vést k identifikaci neznámé mrtvoly atd.).

Později se začali přidávat entomologové (vědci zabývající se hmyzem - viz rámeček), pro které se Farma stala ideálním cvičištěm. Dnes je zaměřena na obě oblasti. Kromě výcviku místních policejních složek zde probíhá i cvičení federálních agentů.

V současné době je zde "uloženo" přibližně 400 těl a ročně přibývá okolo 30 až 50 dalších. V naprosté většině se jedná o těla dárců, kteří se rozhodli i po své smrti posloužit vědě a třeba díky přesnějšímu určení doby smrti pomoci odsoudit vraha. Budoucí zájemci vyplní dotazník, zašlou fotografii a uloží si část vlastních peněz tak, aby z nich po jejich smrti bylo možné uhradit odeslání těla do Knoxville ve státě Tennessee. Pokud zájemce náhodou bydlí v okruhu 200 km od univerzity, dopravu má zdarma. Jestli máte zájem i vy, můžete si stáhnout dotazník na této adrese. I vaše tělo tak obdrží identifikační značku univerzity.

Farma na mrtvoly - Mark Benecke jeden z nejznámějších entomologů
Mark Benecke se spolupracovnicí zkoumají ostatky na Farmě.

Všechna mrtvá těla, která jsou již z entomologického hlediska pro výzkum nepoužitelná (po několika letech, kdy z nich zůstává pouze kostra a vlasy), slouží vědcům dále. Kosti se stávají součástí antropologické sbírky této univerzity.

Co se děje s mrtvolou v lese? Mouchy jsou nejrychlejší

Představme si krásný teplý slunečný den. A mrtvé tělo. Policie ani svědek jej zatím neobjevili, zato říše živočišná ano. Co se s tělem přesně děje?

Stručně řečeno: nejdříve nastoupí mouchy, potom brouci. Realita je pochopitelně složitější.

Hmyz nalétá ve vlnách. Jako první přilétají mouchy rodu Calliphora. Tělo objeví v řádu desítek minut. Kdyby policie objevila každou mrtvolu tak rychle jako mouchy, asi by ubylo vražd. Pátrání po tzv. horké stopě je totiž vždy efektivnější než práce s "uleželou" mrtvolou.

Následně začnou mouchy klást svá vajíčka do očí, úst a tělních otvorů. Pokud byla oběť zraněna (i minimálně, např. škrábnutí při zápase), dochází k nakladení vajíček i do tohoto zranění. Díky hmyzu tak může policie později  poznat, jaká zranění oběť měla, i když ta už nejsou na rozkládajícím se těle patrná. Mouchy by totiž vajíčka na neporušenou kůži nenakladly.

Aktivita much při kladení vajíček je největší v poledne. Podle toho pak lze případně poznat, že mrtvola se stala mrtvolou ještě před obědem. V noci nebo v zimě je kladení méně obvyklé, avšak ne vyloučené. Tímto způsobem proto není možné přesně určit hodinu smrti. Mrtvola se mohla dostat na místo až po poledni, a mouchy tak zahájily svou aktivitu až druhý den. 

Farma na mrtvoly - líhnutí mouchy
Detail zrodu mouchy, která se vylíhne na mrtvole již po dvanácti hodinách. Foto: stegerphoto.com

Z vajíček se vylíhnou larvy, které se živí měkkou tkání mrtvoly (maso, oči, svalstvo atd). Doba líhnutí je ovlivněna teplotou okolí a může trvat půl dne až dva dny.

Následně larva svléká kůži, získává bílou barvu a poté se krmí až šest dnů. Pak se zahrabe do hlíny, zakuklí a po cca deseti dnech vznikne nová moucha. Mezitím se mrtvola již změnila.

Důsledkem množení bakterií, které produkují plyny, dojde k prasknutí těla (3-5 dnů). Mrtvola tak přechází do tzv. aktivního rozkladu. Na pomoc přispěchají další druhy much, červi, mravenci a brouci mrchožrouti. Pokud tělo nikdo neobjeví, může zůstat potravou pro mravence a roztoče i po dobu dvou let.

Farma na mrtvoly v Tennessee
Jedna ze čtyř stovek mrtvol na Farmě 

Smrt nastala přesně o půlnoci

Jak přesně mohou vědci s pomocí hmyzu zjistit čas úmrtí? Vzhledem k tomu, že životní cyklus larev a much líhnoucích se na mrtvole je řízen biologickými hodinami, mohlo by se na první pohled zdát, že absolutně přesně. V praxi do toho vstupuje několik faktorů, z nichž jedním z nejvýznamnějších je teplota okolí. Proto například detektivové potřebují zpětně znát co nejpřesnější meteorologické informace o daném území, kde bylo tělo nalezeno.

Pro pozdější zkoumání doby smrti je důležité na místě činu správně zajistit hmyz. K tomu slouží speciální nádoby, pinzety apod. - viz rámeček Staňte se entomologem.

Přesná doba smrti se dá určit v závislosti na vnějších podmínkách. Tělo ve vodě nebo vystavené přímému slunci se bude "chovat" jinak. Obecně lze říci, že pokud je mrtvola nalezena do tří týdnů od smrti a jsou k dispozici meteorologické údaje, lze určit čas úmrtí s přesností na jeden den.

Farma na mrtvoly - cyklus líhnutí mouchy'
Životní cyklus – vajíčko larva – moucha. Vše řízeno přírodou a teplotou. Foto: www.univie.ac.at

Pokud je tělo nalezeno těsně po smrti (až jeden den), zná kriminalistika a soudní lékařství ještě přesnější metody pro zjištění doby smrti.

Používá se měření teploty těla, které po smrti chladne rychlostí okolo jednoho stupně za hodinu (v závislosti na oblečení a okolní teplotě). Vyhodnocuje se posmrtná ztuhlost a další charakteristiky. Čím déle však mrtvola zůstává neobjevena, tím postupně ztrácejí tyto metody na účinnosti.

Po třech dnech jsou tyto parametry zcela bezcenné (teplota těla je již zcela jistě na teplotě okolí) a musí nastoupit forenzní entomolog. Ve vědecké literatuře se uvádí, že po 72 hodinách je forenzní entomologie nejpřesnější metoda určování doby smrti (a v některých případech dokonce jediná možná).

Farma na mrtvoly v Tennessee
Zakladatel Farmy profesor Bass.

Entomologie a Mlčení jehňátek

Vzhledem k tomu, že se jedná o opravdu "žijící" obor s mnoha proměnnými, nelze se spoléhat na počítačové simulace. 

Některé výzkumné týmy se pokoušejí provádět podobné pokusy s kusy hnijící zvěře a prasat. Na druhou stranu tyto pokusy opět nezhodnotí vliv např. oblečení mrtvoly a dalších faktorů. Proto jsou podobná pracoviště jako Farma v Tennessee nenahraditelná a v současné době v USA vznikají další. I přesto mohou narážet na mnoho etických diskusí o tom, kam až věda může zajít.

Farma na mrtvoly v Tennessee
Tlející ostatky odhalily umělý kloub.

Forenzní entomologie byla zpopularizována zejména filmem Mlčení jehňátek, kdy se díky identifikaci larvy v ústech oběti podaří zjistit její geografický původ.

Nejedná se sice o nejčastější aplikace, ale zejména v případech rozlehlých zemí (USA, Kanada), kde jsou páchány např. sériové vraždy, kdy pachatel cestuje po celém území státu, je možné určit přítomnost hmyzu, který se v dané lokalitě nevyskytuje. To pak svědčí o tom, že mrtvola byla zabita na zcela jiném místě (často velmi vzdáleném), než byla nalezena.

Občas na forenzní entomologii narážejí i seriály Kriminálka Miami a Las Vegas, zde jsou však trochu mimo realitu. Hlavní hrdinové provádějí experimenty ve své kanceláři (pod síťkou zde hnije kus prasečího masa atd.). Kdo ví, jak je cítit rozkládající se maso, asi by podobné experimenty v interiéru neprováděl....

Farma na mrtvoly v Tennessee
I v tomto vraku se skrývá mrtvé tělo

Historie entomologie: nůž, který přitahuje mouchy

I přesto, že pokusy s dárci na zmíněné Farmě a metody zkoumání znějí velmi moderně, forenzní entomologie patří mezi obory s dlouhou historií.

Zatímco klasické kriminalistické metody (identifikace podle otisků prstů, zkoumání střel a nábojnic) mají historii v řádu sto let, forenzní entomologie má počátky již ve třináctém století v Číně. Jednu z prvních expertíz popisuje Sung Tz´u. Ve starověké Číně došlo k ubodání muže. Soudce nechal zajistit všechny nože podezřelých.

Farma na mrtvoly v Tennessee

Vycházel z toho, že i když pachatel nůž omyl, drobné množství krve zůstane v místě spojů a ve spárách. Nože byly vystaveny na volné prostranství a jeden nůž najednou začal přitahovat hmyz, který byl váben stopami krve. Přestože se nejednalo o stoprocentní důkaz z dnešního pohledu (dnes by takový důkaz obhajoba s přehledem rozdrtila s tím, že se jednalo např. o zvířecí krev při krájení masa), můžeme to považovat za jakýsi počátek vzniku nového oboru.

Vědecké základy entomologie v tradičním pojetí pak nacházíme zejména ve Francii okolo roku 1850, v Kanadě pak o dalších třicet let později. Za zlatý věk forenzní entomologie lze pak považovat sedmdesátá léta v USA, kdy je zakládáno velké množství entomologických škol a entomologie je více využívána v procesu vyšetřování a také uznávána před soudy.


Entomologie aneb co dokáže obyčejný hmyz

.

Entomologie je typický obor, který odpovídá zejména na otázku "kdy".

Kriminalistika využívá velké množství oborů, jež mohou přinést další informace o pachateli (prokázat, že byl na místě činu), o jeho identitě nebo identitě oběti (např. podle vzhledu nebo otisků prstů) nebo další zajímavé údaje, které přinášejí informace o tom, kdy k trestnému činu došlo. Zejména na tyto otázky odpovídá forenzní entomologie a soudní lékařství. V tomto článku si představíme první jmenovanou disciplínu.

V případě forenzní entomologie se jedná o klasickou disciplínu, která spojuje mnoho poznatků a předává je pro potřeby trestního řízení. Co se týče jejího zařazení, lze na ni pohlížet jako na speciální část entomologie (zoologická věda zabývající se studiem hmyzu), která sama patří do biologie.

Farma na mrtvoly - vylíhnutá moucha

Forenzní entomologie je jedním ze speciálních oborů kriminalistiky. Dalo by se dlouze diskutovat, zda patří do klasické kriminalistiky (jako například daktyloskopie nebo balistika), nebo se jedná o hraniční obor, který má blízko jak ke kriminalistice, tak k biologii, ale i soudnímu lékařství. V našich základních učebnicích kriminalistiky bychom ji hledali marně - přece jen se jedná o velmi specializovanou oblast, která vyžaduje vzdělání v oboru biologie se specializací na entomologii. Chtít pak tyto znalosti po běžných policejních technicích by nebylo zcela žádoucí. V mnoha zemích ani neexistují experti na tuto oblast v policejních laboratořích a odborné konzultace tohoto druhu se řeší v daných případech přizváním externích entomologů.

Bez ohledu na zařazení, její poznatky vycházejí ze studia klasické entomologie, v tomto případě aplikované na mrtvé tělo. Tyto poznatky se uplatňují zejména ve dvou případech - určování doby smrti na základě vývojového stádia larev a zjišťování geografických informací. Další oblastí jsou pak možné toxikologické expertízy. I když to může znít podivně, z analýzy hmyzu je možné zjistit, zda člověk byl otráven, nebo zda užíval některé léky či drogy. Zejména v případech, kdy je tělo velmi rozloženo, může být klasická toxikologická expertíza (odběr tělních tekutin nebo tkání s následným oddělením zájmových látek a jejich analýzou) nemožná nebo velmi obtížná. Hmyz, který se však živí mrtvou tkání, která stopy těchto látek také obsahuje, pak může být podroben této analýze také.

V kriminalistice však existuje mnoho dalších oborů, které se využívají a také se systematicky studují na již zmíněné Farmě. Jedná se o kriminalistickou antropologii (spojenou zejména s řešením otázky identifikace mrtvoly podle kostrových pozůstatků), kriminalistickou odontologii (identifikace obětí podle zubů) a dále soudní lékařství, které studuje zejména příčiny smrti.


Staňte se entomologem

.

Komerčně jsou dostupné soupravy, do kterých se larvy, hmyz a brouci umístí pro transport do laboratoře.


Souprava na zajišťování entomologických stop 
Příklad jedné ze souprav pro zajišťování hmyzu. Foto: www.evidentcrimescene.com.


Pokud by si chtěl někdo zahrát na entomologa, levnější soupravy je možné také pořídit. V principu se ale nejedná o nic mimořádného, v podstatě podobnou výbavu potřebuje jakýkoliv sběratel brouků.


Farma na mrtvoly v Tennessee
Jednodušší souprava pro rádoby forenzní entomology. Foto: Amazon.com

Farma na mrtvoly - Mark Benecke jeden z nejznámějších entomologů

Typické zátiší entomologické pracovny. Nejdůležitější je kvalitní optický mikroskop. Více obrazků z entomologické pracovny naleznete na www.entomologieforensique.ch.

 

Farma na mrtvoly - vylíhnutá moucha

Kniha Patricie Cornwellové proslavila výzkumné pracoviště v Tennessee. Dnes na skutečnou farmu visí dokonce reklama u dálnice 40 km od Knoxvillu. 

.

Mrtvý týden, nebo dva měsíce? Vraha usvědčil hmyz

.

Entomologie se ukázala jako efektivní nástroj i v případu vraha Williama Brittlea. 

28. června 1964 v Berkshire v Anglii bylo nalezeno tělo, podle stupně rozkladu policie a doktor odhadovali, že v lese leží minimálně 6 až 8 týdnů. Patolog, který se věnoval i entomologii, Keith Simpson, nesouhlasil a tvrdil, že se jedná maximálně o devět až deset dní.

Podle vývoje larev vypočetl, že tělo zde leží od 17. června. Následně byla pomocí rentgenových snímků a zubů ztotožněna osoba pohřešovaného Petera Thomase, který zmizel 16. června.

Podezřelým byl jistý William Brittle, který dlužil Thomasovi peníze. Dalším vyšetřováním byl případ vyřešen a Brittle dostal doživotí.

Entomologie se zde ukázala jako naprosto klíčová k identifikaci osoby. Pokud by nebyl specifikován časový interval a policie by pátrala pouze po osobách, které se pohřešují déle než dva měsíce, nikdy by k ztotožnění osoby nemuselo dojít.

Farma na mrtvoly v Tennessee
Trojnásobný vrah ze státu Mississippi dopadený díky výzkumům na Farmě.

.


Mark Benecke - entomolog, který zkoumal lebku Hitlera

.

Mark Benecke je německý forenzní entomolog, který se věnuje jak soukromé expertizní činnosti, tak výuce tohoto oboru v Německu i v USA.

Farma na mrtvoly - Mark Benecke jeden z nejznámějších entomologů
Mark Benecke u jednoho ze vzorků prasečího masa, na kterém se provádí podobné pokusy jako na Farmě.

Proslavil se zejména zkoumáním lebky Adolfa Hitlera. V oblasti vědecké forenzní entomologie je velmi publikačně činný. Vydal desítky prací z
nejrůznějších aplikací forenzní entomologie a šest knih.

Bez zajímavosti není jeho snaha popularizovat tento obor. Jeho stránky benecke.com působí velmi zajímavě a je vidět, že si na reklamě velmi zakládá. Koneckonců, přesvědčte se sami.


Farma na mrtvoly - larva mouchy
Larva mouchy lidově zvané masařka





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Doprava holandských fanoušků na Ruzyni v roce 1967
Nizozemce v Praze skládali do letadel do počtu. Na destinaci nehledě

V roce 1967 se českým milovníkům letectví naskytla velmi neobvyklá podívaná. Ruzyňské letiště se tehdy stalo cílem celé flotily v tehdejším ČSSR nezvyklých...  celý článek

Model Vostoku z polské řady sešitů Mały modelarz (1962). Všimněte si prstence s...
Nikdo nevěděl, jak raketa vypadá. Tak vznikl nesmyslný model Vostoku

Pokud jste za minulého režimu zatoužili po nějaké dražší hračce, bylo bez nadsázky jednodušší si ji vystřihnout a slepit z papíru, než ji koupit v obchodě....  celý článek

Ilustrační snímek
Jak těsně se mohou letadla minout? Bude se vám zdát, že hrozivě blízko

Můžete při letu rozeznat cestující ve druhém letadle? Co se stane, když selžou všechny motory? Právě na tyto dvě otázky se dozvíte odpovědi v následujícím...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.